Během dnešního dne přijdou zajímavější údaje pouze z
USA. Nejprve to bude vývoj
cen výrobců, kde po červnové stagnaci cen v meziročním i meziměsíčním srovnání dojde k mírnému nárůstu. Meziměsíčně se očekává
růst o 0,2 % a meziročně o 0,7 %, což naznačuje další tlumení cenových tlaků na
straně nabídky. Co se týká poptávky, tak ta bude vyjádřena pomocí
indexu University of Michigan, kterým se měří nálada spotřebitelů a očekává se, že předběžný srpnový
výsledek se nebude nijak zásadně lišit od červencového údaje. Nálada by tak měla zůstat optimistická včetně
inflačních očekávání v krátkodobém (za 1
rok inflace 3,5 %) i dlouhodobém horizontu (za 5-10
let inflace 3,0 %).
Včera ráno jsme se dozvěděli, že meziroční
inflace dále padá a v červenci se dostala na hodnotu 8,8 %. Tento pokles byl způsoben zejména vlivem
vysoké srovnávací základny a o téměř jednu čtvrtinu nižšími
cenami pohonných hmot ve srovnání loňského
roku, kdy jsme tankovali
paliva vůbec nejdráže v historii naší země.
Inflace bude klesat i v srpnu a září, ale v říjnu se opět zvýší vzhledem k nižší srovnávací základně díky přijetí tzv.
úsporného tarifu na pomoc domácnostem s
vysokými cenami energií. Průměrnou
inflaci za celý
rok 2023 očekáváme těsně pod 11 %. Červencový pokles meziroční
inflace je zajisté dobrou zprávou, na druhou stranu meziměsíční
inflace vzrostla o 0,5 %, což může značit varovný signál, že
inflace nesměřuje k
inflačnímu cíli ČNB dostatečně rychle. V případě pokračujících takovýchto meziměsíčních přírůstků by se
inflaci nepodařilo stlačit ani pod horní
hranici tolerančního pásma
ČNB. Navíc v příštích měsících by
paliva mohla tlačit cenovou hladinu nahoru, jelikož od konce června
roste cena ropy Brent na
světových trzích a zároveň od začátku srpna se vrací výše
spotřební daně z nafty na původní úroveň (= 9,95
Kč/l).
Rovněž z
USA dorazil nejnovější údaj o vývoji tamní
inflace. Od června minulého
roku meziroční
inflace setrvale klesala až na 3 % v letošním červnu. Tentokrát
inflace stoupla o 0,2 p. b., což je nepatrně nižší
nárůst, než byla
predikce trhu, která byla ještě o jednu desetinu vyšší.
Nárůst byl způsoben nižší srovnávací základnou a rovněž cenami
bydlení, které táhly
inflaci nahoru rovněž i v meziměsíčním srovnání. Vliv
pohonných hmot nakonec nebyl tak velký, jak se očekávalo vzhledem k rostoucím
cenám ropy. Zlevnění bylo zaznamenáno u
aut, a to jak těch nových tak těch ojetých.
Jádrová inflace klesla ze 4,8 % na 4,7 %, ta je tak stále vyšší než celková
inflace. Z Ameriky dorazila také statistika nových žádostí o
podporu v nezaměstnanosti. Těch přibylo nakonec o téměř 20
tis. více, než očekával trh. Pro
Fed jsou to zprávy, které by neměly zásadně otočit jeho kormidlem, a tak se pravděpodobnost dalšího hiku na zářijovém zasedání znovu snížila.
Po dvou dnech
americký index S&P 500 sice přerušil ztráty, ale ani nic nezískal. To
německý DAX zažil velmi povedený den, kdy si připsal 0,9 %.
Pražská burza se sice nemůže pochlubit tak dobrým
výsledkem, ale
zisk ve výši 0,35 % rozhodně neurazí.
Koruna na zprávu o
české inflaci bezprostředně prakticky nereagovala a v odpoledních hodinách dokonce mírně posilovala k úrovni 24,19
EUR/CZK. Ve večerních hodinách se ale vrátila na hodnoty, na kterých den začínala.
Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.