Americká ekonomika nepřistává, ale stále letí

Do roku 2023 vstupovaly trhy s přesvědčením, že americkou ekonomiku čeká nevyhnutelně recese. A dávalo to smysl – razantní zpřísnění měnové politiky za účelem obnovení cenové stability mělo dle učebnicových pouček přinést náklad v podobě vyšší nezaměstnanosti a hospodářského poklesu. Tento argument posiloval fakt, že aktuální cyklus zvyšování úrokových sazeb je vůbec ten nejagresivnější od začátku 80. let, když Fed v rozmezí šestnácti měsíců dostal sazby z nuly na 5,5 %.

Pesimismus z počátku letošního roku však postupně vystřídala vlna optimismu, viditelná především na akciových trzích. Ta odráží přesvědčení, že se americká ekonomika vyhne recesi a Fed zvládne doručit tzv. hladké přistání. Jinak řečeno, inflace se vrátí do blízkosti 2% cíle, aniž by se ekonomická aktivita společně s trhem práce dostaly pod významnější tlak. To by byl z historického pohledu majstrštyk, neboť Fedu se jen málokdy podařilo obnovit cenovou stabilitu a zároveň „nezabít“ hospodářský růst.

Hladké přistání, které aktuálně zaceňují trhy, však není vůbec jisté. Americká ekonomika totiž stále nepřistává, ale spíše pokračuje v letu, ať již bereme v potaz slušnou růstovou dynamiku HDP nebo extrémně napjatý trh práce. Jedním z důvodů je fakt, že úrokové sazby působí na ekonomiku se zpožděním minimálně jednoho roku, tudíž hlavní dopad přísné měnové politiky by měl být citelný ve druhé půli tohoto roku a následně i v roce 2024.

V tomto ohledu je zatím příliš brzy bouchat šampaňské nad hladkým přistáním americké ekonomiky. Recese sice zatím nepřišla, tím ale neklesá její pravděpodobnost. Naopak platí, že čím déle zůstanou úrokové sazby na takto restriktivních úrovních, tím více se bude kumulovat jejich negativní dopad na firmy a domácnosti. Stejně tak je potřeba mít na paměti, že vysoké úrokové sazby zvyšují pravděpodobnost, že se něco tzv. pokazí a může dojít k podobným otřesům jako při bankovní krizi v březnu tohoto roku.