Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji ve 2. čtvrtletí 2023 - v kraji se ubytovalo celkem 280 tisíc hostů, z toho bylo 58 tisíc cizinců

Ve druhém čtvrtletí 2023 se v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji ubytovalo celkem 280 tisíc hostů, z toho bylo 58 tisíc cizinců. Počet přenocování dosáhl 686 tisíc nocí a meziročně se zvýšil o 6,3%. Po protiepidemických omezeních se ubytovací služby v kraji pozvolna vrátily k normálu. Celkové počty přenocování byly takřka stejné jako v roce 2019 a počty ubytovaných hostů byly dokonce vyšší.

Ve 2. čtvrtletí 2023 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji 280 049 hostů, z nichž 20,8 % (58 150 hostů) bylo ze zahraničí. Celkový počet hostů tak byl o 20 009 osob (o 7,7 %) větší než ve stejném období předchozího roku. Počet domácích klientů se meziročně zvýšil o 2,5 %, zahraničních se ubytovalo o třetinu více. Podíl Moravskoslezského kraje na počtu hostů v ubytovacích zařízeních celé České republiky činil 4,9 %, přičemž podíl kraje na domácí klientele byl 6,9 % a na zahraničních hostech 2,3 %.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve 2. čtvrtletí 2023 vzrostla plošně ve všech krajích. Nejnavštěvovanějšími regiony kromě Prahy (1,95 milionu hostů) byly kraje Jihomoravský (594,1 tisíce hostů) a Jihočeský (418,4 tisíce hostů). Největší nárůst návštěvnosti zaznamenali v Karlovarském kraji (o 21,4 %), v Praze (o 19,7 %) a také v Olomouckém kraji (o 18,4 %). V ostatních krajích se pohyboval meziroční přírůstek počtu hostů v rozmezí od 5,4 % na Vysočině do 17,5 % v Jihočeském kraji.

Návštěvnost z řad cizinců byla ve 2. čtvrtletí 2023 vyšší nejen ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 (o 33,3 %), ale i s předcovidovým rokem 2019 (o 2,0 %). Nejvíce zahraničních hostů (24,6 %) přijelo ve 2. čtvrtletí 2023 do Moravskoslezského kraje ze Slovenska. Ve sledovaných zařízeních se jich ubytovalo 14 290, což bylo o 18,1 % více než loni. Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 11 564 návštěvníků z Polska (meziroční nárůst o 23,8 %). Třetí se umístili návštěvníci z Německa (7 182 hostů), jejichž počet vzrostl o 40,9 %.

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji dosáhl ve 2. čtvrtletí 2023 zhruba 686 tisíc nocí a byl o 6,3 % vyšší než ve stejném období minulého roku. Na tomto meziročním nárůstu celkového počtu přenocování se podíleli jak hosté z tuzemska (nárůst o 2,8 %), tak i zahraniční klienti (nárůst o 25,5 %). V porovnání se stejným obdobím v předpandemickém roce 2019 byl letos počet přenocování rezidentů o 1 % vyšší, nerezidenti strávili v ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji o 3,5 % méně nocí než před čtyřmi lety.

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních vzrostl ve všech krajích. Podobně jako v případě počtu hostů byla největší poptávka po ubytování ve 2. čtvrtletí 2023 v hlavním městě Praze (4,4 miliony přenocování), více než milion nocí strávili turisté v Karlovarském kraji, Jihomoravském kraji a Jihočeském kraji.

Průměrný počet přenocování (2,4 noci na jednoho hosta) řadí Moravskoslezský kraj na 6. místo pomyslného krajského žebříčku. První místo zaujímá lázeňský Karlovarský kraj s počtem 3,7 noci. Průměrný počet přenocování domácích návštěvníků v Moravskoslezském kraji byl vyšší (2,5 noci) než v případě zahraničních hostů (2,1 noci).

Lázeňská ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji zaznamenala podobné výsledky jako před rokem. V lázních se ve 2. čtvrtletí 2023 ubytovalo celkem 7 224 hostů, tj. o 0,6 % méně než ve stejném období předchozího roku. Počet přenocování se naopak zvýšil o 3,9 % na 128 753 nocí. Domácí klientela jasně převyšovala tu zahraniční, 95,6 % ubytovaných lázeňských hostů byli rezidenti. Průměrná délka pobytu v moravskoslezských lázních činila 17,8 noci.

Poznámka: Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.