Polovina Čechů spoří méně nebo vůbec ve srovnání s loňským rokem

Odkládání peněz stranou se stalo problematické pro 17 % Čechů, polovina dotázaných si ve srovnání s loňským rokem vytváří menší finanční rezervu nebo dokonce žádnou. Až čtvrtina domácností uvádí, že má finanční rezervu ve výši více než pět měsíčních platů, jak vyplývá z červnového průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit. 3 Češi z 10 se museli v letošním roce vypořádat s nedoplatkem energií, většina z nich jej zaplatila z výplaty nebo úspor.

Žádnou finanční rezervu si v letošním roce netvoří 17 % dotázaných a peníze stranou do maximální výše 1 000 Kč si dává dalších 10 %. Nejčastěji si lidé spoří 3 – 5 tisíc Kč měsíčně.

Ve srovnání s loňským rokem si 52 % Čechů odkládá méně, pouhých 9 % respondentů uvedlo, že si mohou dovolit tvořit vyšší finanční rezervu každý měsíc ve srovnání s rokem 2022.

17 % dotázaných nemá žádnou finanční rezervu, ale čtvrtina Čechů má uspořeno minimálně 5 měsíčních platů. Ve srovnání s loňským rokem se situace zhoršila pro polovinu dotázaných.

S ročním výpadkem příjmu by se vyrovnalo pouhých 15 % respondentů, necelá pětina žije od výplaty k výplatě a ani s jednoměsíční pauzou příjmů by si nedokázala poradit.

„Naučit se každý měsíc spořit je přitom velmi důležité, i když by se mělo jednat o malé částky. V případě, že nejsou lidé schopni odkládat si každý měsíc určitou sumu, doporučil bych jim zamyslet se nad tím, jak by výpadek příjmu řešili. Jestli není možné najít si další práci nebo brigádu. Určitě je vhodné se podívat ale i na stranu výdajovou a hledat, kde ušetřit. Někdy se zdá, že malé částky není potřeba řešit, ale pokud se sečtou dohromady, může se člověk dostat na zajímavou sumu za měsíc. Jakákoliv částka, kterou si člověk dává stranou, se počítá,“ popisuje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit.

Lidé se také vyjadřovali v průzkumu k nedoplatkům energií a jak to zasáhlo jejich domácí rozpočty. Nedoplatek energie platilo v tomto roce 30 % dotázaných, 58 % si s tímto výdajem pohodlně poradilo a uhradilo z běžné výplaty, 32 % muselo sáhnout do úspor. Pouhé jednotky procent musely požádat o půjčku v rodině, zaměstnání nebo od známých, někteří požádali o splátkový kalendář a pouhé 2 % dotázaných si půjčilo od banky.

Většina lidí, která si v této době bere půjčku, čerpá informace od svého osobního bankéře nebo finančního poradce. Používá také finanční srovnávače a dá na doporučení známých. V menší míře pak sleduje žebříčky neziskových organizací. „Z aktuálních dat vyplývá, že jenom 7 % dotázaných čerpá informace o aktuálních úvěrech z přehledů neziskových organizací, v případě, že si berou úvěr. Výhodou těchto žebříčků a srovnávání je jejich objektivita, Člověk v tísni přináší své indexy odpovědného úvěrování dvakrát do roka a zabývá se vždy aktuálními úvěry, shromažďuje o nich informace a sleduje nejdůležitější ukazatele,“ uvádí Miroslav Zborovský z Home Creditu.

Kde žadatelé o úvěr hledají informace před žádosti?

Průzkum pro společnost Home Credit zajišťovala agentura STEM/MARK, sběr dat probíhal od 26.5. do 1.6.2023 formou online dotazování mezi 505 respondenty ve věku 18 až 64 let.

Michal Fila
Tiskový mluvčí Home Credit ČR a SR