Řidičům hrozí výrazné zdražení pohonných hmot, až o pět korun na litr. Riziko takového skoku umocňuje výsledek včerejšího zasedání americké centrální banky

Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“.

Vždyť ropa Brent od začátku července zdražila o více než jedenáct procent, na 83,40 dolaru za barel, a je nejdražší od první poloviny dubna, přičemž podstatnou část tohoto zdražení ještě tuzemští dodavatelé pohonných hmot do svých cen teprve plně promítnou. Navíc dochází k markantnímu růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Cenový vývoj na této burze má na ceny u českých čerpacích stanic více bezprostřední vliv než vývoj cen ropy. Od prvních červencových dní přitom třeba cena nafty na burze v Rotterdamu poskočila vzhůru o výrazných více než dvacet procent.

Přitom kurs koruny příliš nepomáhá. Česká měna během července přes přechodné zpevnění v polovině měsíce posílila vůči dolaru, v němž se ropa i ropné produkty v Rotterdamu obchodují, celkově jen o 0,5 procenta.

Například nafta se burze v Rotterdamu nyní i po zohlednění vývoje kursu koruny k dolaru obchoduje nejdráže od první poloviny března. Tehdy se přitom nafta u českých čerpacích stanic prodávala za více než 36 korun za litr, tedy o takřka 3,50 koruny na litr dráže než dnes.

Připočtěme chystané vrácení spotřební daně z nafty na úroveň platnou před loňským červnem, které povede ke skokovému zdražení nafty u čerpacích stanic minimálně o zhruba 1,80 koruny na litr.

Pokud by zůstaly ceny na burze v Rotterdamu tam, kde jsou nyní, nafta u českých čerpacích stanic by ještě během léta, nejpozději do začátku října, mohla zdražit až o pět korun na litr. Benzín by přidal zhruba tři koruny na litr.

Bezprostředním impulsem růstu cen ropy – a také paliv na burze v Rotterdamu – je výsledek včerejšího měnověpolitického zasedání americké centrální banky. Trh po zvýšení úroku na 22leté maximum nyní soudí, že se centrální banka USA chýlí se svým utahováním měnové politiky ke konci, což má povzbuzující efekt právě i na poptávku po ropě – a tedy to vytváří tlak na její další cenový růst i na zdražení paliv v Rotterdamu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank