Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2022

26. 7. 2023

Rok 2022 znamenal v Pardubickém kraji meziročně mírné rozšíření sklizňových ploch zemědělských plodin, ale i pokles hektarového výnosu a snížení objemu sklizně u řady obilnin. Osevní plochy ozimů byly rozšířeny u všech sledovaných obilnin i řepky. V hospodářském roce 2021/2022 poklesla v kraji spotřeba minerálních a statkových hnojiv, využití vápenatých a organických hnojiv meziročně vzrostlo.

Podle dat zemědělských podniků se sídlem na území Pardubického kraje v roce 2022 činila celková sklizeň obilnin 518,0 tis. tun z výměry 87,1 tis. ha při průměrném výnosu 5,94 t/ha. V porovnání s předchozím srovnatelným obdobím se rozšířily sklizňové plochy u většiny druhů obilnin pěstovaných v kraji kromě jarních obilnin, ovsa a kukuřice na zrno. Meziročně poklesl hektarový výnos u ozimé i jarní pšenice a kukuřice na zrno. Celková sklizeň obilnin v kraji byla nižší téměř o 6 tis. tun než v roce předcházejícím a tvořila 6,3 % z celkové sklizně obilnin v ČR.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Pšenice ozimá je dlouhodobě nejčastěji pěstovanou plodinou v kraji (56,4 % ze sklizňové plochy obilnin) a v roce 2022 byla sklizena z větší plochy než v roce předchozím. Hektarový výnos se meziročně snížil (6,23 t/ha), celková produkce pšenice ozimé v kraji se však zvýšila téměř o 6 % a dosáhla hodnoty 305,9 tis. tun.

Mezi obilninami na zrno produkovanými zemědělci v Pardubickém kraji dosahuje dlouhodobě nejvyšší podíl na republikovém úhrnu hybridní obilnina tritikale(česky žitovec).Sklizňová plocha tritikale v kraji byla v roce 2022 srovnatelná jako v roce předchozím (4,0 tis. ha), ke zvýšení došlo u hektarového výnosu (nárůst o 0,43 procentních bodů na 5,18 t/ha). Celková sklizeň tritikale se v roce 2022 zvýšila o 9,5 % na 21,0 tis. tun (10,1 % úhrnu ČR) a byla nejvyšší za uplynulých šest let.

Další významnou zemědělskou plodinou, která byla v roce 2022 pěstována na polích Pardubického kraje, je řepka. Sklizňová plocha řepky v kraji byla proti předchozímu srovnatelnému období rozšířena o 10,3 % na 24,7 tis. ha a byla šestá nejvyšší v mezikrajském srovnání. Hektarový výnos řepky (3,42 t/ha) byl třetí nejvyšší mezi kraji ČR, celková sklizeň se meziročně zvýšila o čtvrtinu na 84,3 tis. tun. Jak vidíme na níže přiloženém grafu, sklizňová plocha řepky v Pardubickém kraji byla v roce 2022 pátá nejnižší od roku 2004, celková produkce řepky byla osmá nejvyšší.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Mezi olejniny pěstované v kraji lze zařadit i sóju, která byla v roce 2022 sklizena z plochy větší než 4 tis. ha, meziročně se její sklizňová plocha téměř zdvojnásobila a byla třetí nejvyšší ve srovnání krajů. Celková sklizeň sóji v Pardubickém kraji dosáhla hodnoty 9,4 tis. tun a tvořila více než 14 % republikového úhrnu.

Na obdobné rozloze jako v předchozím období byla v kraji pěstována cukrovka technická. Nejvyšší hektarový výnos v republikovém srovnání však zajistil zemědělcům v Pardubickém kraji rekordní sklizeň téměř 300 tis. tun, která byla od roku 2004 nejvyšší.

Zemědělské podniky v Pardubickém kraji jsou nejvýznamnějšími producenty léčivých rostlin v České republice. Více než čtvrtina léčivek (včetně námelového žita) byla v roce 2022 vypěstována na polích Pardubického kraje (806 t). Dominantní postavení v kraji zůstává, přestože se sklizňové plochy léčivých rostlin v kraji v posledních letech spíše zmenšovaly.

Na pokles sklizně krmných plodin v Pardubickém kraji v roce 2022 mělo vliv snížení hektarového výnosu a u některých plodin i zmenšení sklizňové plochy. Sklizeň kukuřice na zeleno a siláž meziročně v kraji poklesla o 11,7 % na 689,2 tis. tun a představovala 9,1 % republikového úhrnu. Sklizeň píce na orné půdě v kraji meziročně klesla o 11,3 % na 416,9 tis. tun, sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů se meziročně snížila o 11,7 % na 173,9 tis. tun. Jetel luční (červený) je v kraji pěstován na třetí nejvyšší rozloze v mezikrajském srovnání (6,7 tis. ha), třetí nejvyšší je i celková krajská produkce jetele lučního (45,8 tis. tun).

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Sklizeň ovoce

Ovocnářství v Pardubickém kraji má na republikové úrovni pouze okrajový význam. Zemědělské podniky v kraji v roce 2022 vyprodukovaly 3,5 tisíce tun jablek (druhý největší objem za posledních dvacet let), 349 tun švestek pravých a pološvestek a 272 tun hrušek (dlouhodobé maximum). Největší podíl na celostátní produkci má kraj v produkci rybízu (6,1 % úhrnu sklizně v ČR v roce 2022), slív, renklód a mirabelek (4,4 %) a švestek pravých a pološvestek (3,6 %).

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji

Současně s výsledky sklizní byly zjišťovány rovněž osevní plochy ozimů. K 30. listopadu 2022 byly pro sklizeň v Pardubickém kraji v roce 2023 v porovnání s předchozím rokem osety větší plochy všech sledovaných ozimých obilnin. Maximální rozšíření osevních ploch se týkalo pšenice ozimé, jejíž osevní plocha byla rozšířena téměř o 2 tis. ha proti předchozímu období, největší relativní přírůstek ploch byl evidován u žita ozimého (+13,5 %) a tritikale (+8,8 %). Řepkou byla v Pardubickém kraji pro sklizeň v roce 2023 oseta výměra obdobná jako v roce předchozím, a to 26 tisíc hektarů.

V hospodářském roce 2021/2022 v Pardubickém kraji poklesla spotřeba minerálních hnojiv v čistých živinách i statkových hnojiv v přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy (-14,5 % resp. -7,2 %), pokles byl zaznamenán také na celostátní úrovni (-13,2 % resp. - 1,7 %). Spotřeba vápenatých hnojiv proti předchozímu srovnatelnému období vzrostla v kraji i na republikové úrovni (+6,0 % resp. +2,8 %), obdobně se v kraji i v ČR zvýšila hektarová spotřeba organických hnojiv (+0,3 % resp. +2,3 %).

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji a ČR^*)