Ministři zahraničí jednali o podpoře Ukrajiny i spolupráci s Tureckem

Rada ministrů pro zahraniční věci jednala dne 20. července o pokračující ruské agresi na Ukrajině a aktuálních vztazích s Tureckem. Ministři si rovněž neformálně vyměnili názory s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a Komisařem OSN pro lidská práva Volkerem Türkem.

Na úvod zasedání se prostřednictvím videokonference k jednání připojil ministr zahraničních věcí Ukrajiny Dmytro Kotleba, který krátce promluvil k ministrům členských států a informoval je o nejnovějším vývoji na Ukrajině, jejích aktuálních potřebách, vojenských prioritách a důsledcích vypršení Černomořské obilné dohody. Vyzval také k hledání cest pro návrat civilních zajatců zpět na Ukrajinu.

Následné jednání Rady se zaměřilo na bezpečnostní záruky, v rámci kterých EU zvažuje, jak přeměnit stávající podporu Ukrajiny do dlouhodobější podoby. Financování obranné podpory by tak mělo být díky novým nástrojům předvídatelnější a zároveň udržitelnější.

„Nastínil jsem ministrům naši iniciativu k zajištění udržitelnějšího a předvídatelnějšího financování obranné podpory Ukrajiny. Navrhujeme vytvoření specializované rozpočtové obálky v rámci Evropského mírového nástroje, která by v příštích čtyřech letech poskytovala až 5 miliard EUR ročně na obranné potřeby Ukrajiny.“

Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Jedním z projednávaných témat bylo i nedávné odstoupení Ruska od Černomořské obilné dohody. Řada členských států v čele s Německem vyzvala k hledání alternativních cest, jak umožnit vývoz ukrajinského obilí do třetích zemí.

Spolupráce EU s Tureckem
V návaznosti na závěry červnové Evropské rady o vztazích s Tureckem se ministři v diskuzi shodli na tom, že by EU při vzájemné spolupráci měla stavět zejména na společných zájmech a snažit se překlenout stávající rozdíly. To však stále s důrazem na dodržování hodnot a základních svobod definovaných Evropskou úmluvou o lidských právech. Členské státy taktéž opakovaně kladly důraz na vyřešení kyperské otázky.

Zahraničně-politický rozměr hospodářské bezpečnosti
Josep Borrell také Radě představil společné sdělení Evropské komise a Vysokého představitele o strategii evropské hospodářské bezpečnosti ze dne 20. června 2023 s důrazem na její zahraničně-politické aspekty.

Rada povede v budoucnu na toto téma podrobnější diskusi. Jejím cílem bude prozkoumat možné způsoby řízení rizik pro hospodářskou bezpečnost EU v rychle se vyvíjejícím a obtížném geopolitickém kontextu a zvážit využití existujících nástrojů dostupných v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Neformální jednání s Blinkenem a Türkem
Zasedání Rady pro zahraniční věci se již počtvrté zúčastnil americký ministr zahraničí Anthony Blinken. S ministry členských států si vyměnil názory na to, jak posílit spolupráci a koordinaci v oblasti zahraniční politiky EU a USA, včetně toho, jak spolupracovat na globálních výzvách, jako je ruská agresivní válka na Ukrajině, na přístupu vůči Číně či v rámci technologického partnerství.

Ministři se rovněž neformálně setkali s Komisařem OSN pro lidská práva Volkerem Türkem. Rada následně schválila závěry, v nichž stanovila priority EU v rámci Organizace spojených národů na 78. zasedání Valného shromáždění OSN, jež bude zahájeno v září. Činnost EU v rámci OSN se bude v nadcházejícím roce řídit těmito třemi prioritami:

1. Rychlejší provádění cílů udržitelného rozvoje
2. Posílení globálního vládnutí v souladu s návrhy generálního tajemníka OSN na reformu a modernizaci
3. Budování globálních partnerství k dosažení společných cílů

V rámci aktuálních otázek byli ministři v neposlední řadě informováni o aktuálních vztazích s Čínou, výsledcích summitu EU-CELAC, situaci v Arménii a Ázerbájdžánu a mírovém procesu na Blízkém východě.

Zdroj a foto: Rada EU