Jak je na tom Evropa se vzděláváním dospělých?

Od prosince 2016 platí doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé. Jeho cílem je zajistit, že zejména dospělí s nízkou či nedostatečnou kvalifikací, budou mít příležitosti k získávání nových dovedností a k rozšiřování těch stávajících. Tyto příležitosti jsou obzvlášť důležité v kontextu ekologické a digitální transformace, kdy se velmi rychle vyvíjí trh práce a začíná být téměř nemožné celý život vystačit pouze s dovednostmi získanými v rámci standardního vzdělávání bez dalšího rozvoje dovedností během pracovního života.

Doporučení Rady navrhuje členským státům 3 hlavní kroky při zajištění individualizované podpory dospělým s nižší úrovní kvalifikací – možnost zhodnocení dovedností (včetně identifikace možného dalšího rozvoje), poskytnutí individualizované a flexibilní nabídky dalšího rozvoje a uznání výsledků nově získaných dovedností. Členským státům bylo také doporučeno identifikovat prioritní cílové skupiny, zajistit efektivní spolupráci všech relevantních organizací a stakeholderů a zajistit informovanost o těchto možnostech. Také s ohledem na aktuálně probíhající Evropský rok dovedností, vydala nyní Evropská komise hodnotící zprávu o tom, jak v členských státech postupuje implementace tohoto doporučení. Hodnotící zpráva je doplněna tzv. „pracovním dokumentem“ (Staff working document), který specifikuje další podrobnosti.

Jaká jsou hlavní zjištění?

Hodnotící zpráva se soustředí na to, zda je implementace doporučení efektivní, koherentní, relevantní vůči současným potřebám a zda poskytuje přidanou hodnotu na evropské úrovni, to vše s přihlédnutím k tomu, že se jedná pouze o doporučení, které není právně závazné. V celkovém pohledu ze zprávy vyplývá střední účinnost doporučení, především z důvodu nestejného přístupu napříč jednotlivými členskými státy a nedostatku koordinace v rámci jednotlivých států. Pouze ve 14 zemích bylo zjištěno zlepšení v implementaci všech výše zmíněných tří kroků, přičemž Česká republika je jedním z těchto států.

Jako 4 největší výzvy, které je nadále potřeba řešit, zpráva uvádí právě nerovnou míru implementace doporučení v jednotlivých členských státech (včetně velkých nerovností v dostupných možnostech dalšího profesního rozvoje), málo efektivní rozsah a dosah poskytovaných služeb, příliš velké spoléhání se na projektové finance z EU programů (s čímž souvisí nedostatečné financování na národních úrovních) a v neposlední řadě také nedostatečnou integraci všech tří stanovených kroků do jedné komplexní nabídky.

Budoucnost zavádění doporučení vidí Evropská komise například v posílení strategické spolupráce na národní úrovni, v lepší identifikaci cílových skupin a zajištění jejich informovanosti či v propojení aktivit a možností pro dospělé s naplňováním dalších dvou nedávno přijatých souvisejících doporučeních, a to doporučení o individuálních vzdělávacích účtech a doporučení o evropském přístupu k mikrocertifikátům.

Více informací se dozvíte na webu Evropské komise, kde je také k dispozici ke stažení celá zpráva a doprovodný „pracovní dokument“.