Lesnictví v Ústeckém kraji v roce 2022 - těžba dřeva dosáhla v loňském roce třetího nevyššího objemu za posledních třináct let
Těžba dřeva v Ústeckém kraji dosáhla v loňském roce třetího nejvyššího objemu za posledních třináct let, přičemž více než čtyři pětiny tvořila těžba nahodilá. Zalesněno bylo více než 1,8 tis. ha, z toho více než 58 % bylo zalesněno listnatými stromy. Nejčastěji byl k zalesnění využit buk a z jehličnanů smrk. Škody způsobené zvěří přesáhly 4,5 mil. Kč.
K 31. 12. 2022 bylo v Ústeckém kraji celkem 164 585 hektarů lesních pozemků, na celkovém množství lesních pozemků v ČR se kraj dlouhodobě podílí 6,1 %. Celková rozloha lesních pozemků v posledních letech rostla. V loňském roce byl v našem kraji zaznamenán nárůst o 264 ha, v mezikrajovém srovnání byl tento nárůst druhý nejvyšší. Výměra lesních pozemků se v loňském roce zvýšila ve všech krajích, největší nárůst zaznamenali v Jihočeském kraji (448 ha), nejmenší v Jihomoravském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji (ve všech o méně než 60 ha).
Lesní pozemky tvořily v roce 2022 v Ústeckém kraji 30,8 % celkové výměry kraje, což byl pátý nejnižší podíl v ČR. Krajem s nejvyšším podílem lesních pozemků byl Liberecký kraj (44,7 %), nejmenší podíl lesních pozemků měl Středočeský kraj společně s hlavním městem Prahou (26,7 %).
V loňském roce se v Ústeckém kraji vytěžilo 1 021,1 tis. m3 dřeva, proti předchozímu roku to bylo o 29,1 % (o 418,3 tis. m3) méně. K poklesu došlo ve většině krajů kromě Plzeňského, Karlovarského a Královéhradeckého kraje. Podíl Ústeckého kraje na celkové těžbě ČR překročil v posledních dvou letech hranici 4,0 % – v roce 2021 představoval 4,8 % a v roce 2022 4,1 %. Nejvíce dřeva se vytěžilo na Vysočině, a to 5 336,7 tis. m3 a v Jihočeském kraji (3 000,6 tis. m3), nejméně v Libereckém kraji 951,1 tis. m3, objem vytěženého dřeva v Ústeckém kraji byl druhý nejnižší.
Přepočteme-li celkový objem vytěženého dřeva na jeden hektar lesních pozemků daného kraje, postavení některých krajů se změní. Ústecký kraj s 6,2 m3 dřeva bez kůry obsadil stejné druhé nejnižší místo, ale nejnižší objem byl v Moravskoslezském kraji (5,8 m3). Nejvíce m3 dřeva na hektar lesních pozemků vytěžili v Kraji Vysočina (25,7 %), ale druhá nejvyšší příčka patřila, na rozdíl od celkového objemu těžby, kdy byl druhý Jihočeský kraj, Pardubickému kraji (11,6 m3). Celorepublikově bylo z jednoho hektaru lesních pozemků vytěženo 9,4 m3.
Většinu z vytěženého dřeva tvořily ve všech krajích republiky jehličnaté dřeviny (nejvíce smrk). Podíl jehličnanů na vytěženém dřevě přesáhl ve většině krajů 90 % s výjimkou Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje. V Ústeckém kraji představoval podíl jehličnanů v loňském roce 90,7 %, což byla v mezikrajovém srovnání pátá nejnižší hodnota. V rámci kraje se za posledních 13 let jednalo o čtvrtý nejvyšší podíl. Nejvíce byl v těžbě zastoupen smrk (80,2 %). Z dalších druhů byla těžena např. borovice (5,6 %). Listnaté dřeviny se na celkové těžbě dřeva v Ústeckém kraji podílely 9,3 %, z toho buk 2,5 % a dub 1,7 %.
Na celkové těžbě se v posledních letech podílí nejvíce těžba nahodilá a kalamity všeho druhu (abiotické a biotické příčiny), vč. těžby souší, ojedinělých polomů, vývratů, veškerých lapákových hmot položených za účelem zachycení kůrovců a těžba jedinců, ve kterých zimuje škodlivý hmyz. Nahodilá těžba dřeva dosáhla v loňském roce celorepublikově 78,8 % celkové těžby, v Ústeckém kraji představovala 85,5 %. V mezikrajovém srovnání se Ústecký kraj řadil na třetí nejvyšší místo po Kraji Vysočina (93,8 %) a Jihomoravském kraji (87,0 %). Nejnižší podíl nahodilé těžby vykázali ve Zlínském a Karlovarském kraji (54,9 resp. 57,4 %).
Objem vytěženého dřeva v Ústeckém kraji od roku 2017 rostl, přičemž v loňském roce došlo opět k poklesu o 29,1 %, ale přesto v porovnání s rokem 2016, kdy byl objem těžby od roku 2010 nejnižší, se v roce 2022 vytěžilo téměř 3krát více (379,6 tis. m3 v roce 2016 a 1 021,1 tis. m3 v roce 2022). Meziroční pokles těžby v roce 2022 činil 418,3 tis. m3, z toho 387,9 tis. m3 představovala nahodilá těžba, u níž došlo k meziročnímu snížení o 30,8 %. V nahodilé těžbě převládala ze 74,3 % těžba hmyzová, její objem poklesl proti předchozímu roku o 36,0 %, což představuje 365,2 tis. m3. Těžba živelní představovala 13,2 % nahodilé těžby v kraji, její objem proti roku 2021 vzrostl o 35,6 %, tj. o 30,3 tis. m3.
Prořezávky mladých porostů, zejména za účelem snížení hustoty porostu a úpravy zdravotního i jakostního stavu porostu, byly v loňském roce provedeny na 1 651 ha, proti předchozímu roku jejich objem vzrostl o 19,1 %. Následné probírky k usměrnění produkčních vlastností porostu, tvarové výchovy a zpevnění porostu byly provedeny na 2 092 ha, meziroční navýšení představovalo 46,8 %. Chemicky bylo ošetřeno 1 656 hektarů, což představovalo o 2,0 % více v porovnání s rokem 2021.
V roce 2022 bylo v Ústeckém kraji zalesněno[1] 1 821 hektarů, na celkové zalesňované ploše ČR se kraj podílel 4,6 %. Do roku 2020 byly plochy v Ústeckém kraji zalesňovány převážně jehličnany. V roce 2021 poprvé od roku 2010 převážil v celkové výměře zalesněných ploch podíl ploch osázených listnatými stromy (54,7 %), v roce 2022 se jejich podíl ještě zvýšil a představoval 58,4 %. Listnaté stromy při zalesňování dlouhodobě převažovaly pouze v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, v roce 2022 představoval jejich podíl na celkové zalesňované ploše těchto krajů 62,9 resp. 61,2 %. Naproti tomu nejméně často zalesňovali v loňském roce listnatými stromy v Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji, kde byly tyto dřeviny vysázeny na necelých 40% zalesňovaných ploch.
Při zalesňování byly v loňském roce v našem kraji využity nejvíce smrky a buky (29,8 resp. 33,9 % zalesněných ploch), 11,8 % ploch bylo zalesněno duby a na 5,8 % ploch byla vysazena borovice. Přirozená obnova byla využita k zalesnění 450 ha, tj. o 90,5 % více, než tomu bylo v předchozím roce.
Škody způsobené zvěří, představující celkovou sumu náhrad, které vlastníci lesa obdrželi od nájemců honiteb za škody způsobené zvěří, případně ohodnocení škod způsobených zvěří zahrnuté do nákladů z vlastní honitby, představovaly v Ústeckém kraji v loňském roce 4 523 tis. Kč, v porovnání s rokem 2021 jejich objem vzrostl o 500 tis. Kč (o 12,4 %). Ústecký kraj patřil k většině krajů, kde byly v porovnání s předchozím rokem zaznamenány vyšší škody zvěří. K poklesu škod zvěří došlo pouze v Libereckém kraji a ve Středočeském kraji posuzovaném společně s Prahou. Více než trojnásobný nárůst škod způsobených zvěří vykázali v loňském roce v Jihočeském kraji (zvýšení o 11,3 mil. Kč, tj. 220,7 %). Zvěř v tomto kraji způsobila na lesních porostech škody za 16,4 mil. Kč. Objem škod způsobených zvěří v Ústeckém kraji byl pátý nejvyšší ze všech krajů a tvořil 8,3 % všech škod způsobených v ČR (54,3 mil. Kč).
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027
[1] Zalesňováním se rozumí zalesnění a obnova lesa provedené uměle - síjí a sadbou (tj. výsev a výsadba lesa, bez plochy přirozené obnovy lesa). Patří sem plochy poprvé i opakovaně zalesněné, vylepšování lesních kultur a doplňování náletů (přepočtené na plochu plného zalesnění). Od r. 2002 včetně obnovy pod porostem (podsadba a podsíje).
Přílohy
- Další aktuální údaje o lesnictví naleznete na stránkách ČSÚ v publikaci
-
Lesnictví - 2022 Odkaz [nové okno]
-
Lesnictví v Ústeckém kraji v roce 2022 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz