EU investuje 3,6 miliardy eur z příjmů z obchodování s emisemi do inovativních projektů v oblasti čistých technologií - Inovační fond

Komise dnes přiděluje více než 3,6 miliardy eur na 41 rozsáhlých projektů v oblasti čistých technologií, které mají být financovány z Inovačního fondu EU. Tyto projekty se zaměřením na plán REPowerEU a postupné ukončování dovozu ruských fosilních paliv do Evropy zahrnují širokou škálu odvětví, jako je výroba cementu, oceli, pokročilá biopaliva, udržitelná letecká paliva, větrná a solární energie a obnovitelný vodík a jeho deriváty. Financování přispěje k ekologizaci významných odvětví evropského hospodářství, zejména těch, která lze obtížně dekarbonizovat.

Grant získaly vybrané projekty v patnácti členských státech EU: Belgii, Česku, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku a Švédsku, jakož i Norsku. Všechny podporované projekty začnou fungovat před rokem 2030 a mají potenciál zabránit v prvních deseti letech vypuštění 221 milionům tun emisí CO₂.

Těchto 41 projektů bylo vybráno na základě třetí výzvy k předkládání projektů velkého rozsahu, která se týkala čtyř témat: „obecné“ dekarbonizace, „průmyslové elektrifikace a vodíku“, „výroby čistých technologií“ a „středně velkých pilotních projektů“.

Stručně o projektech

• V rámci „obecné“ dekarbonizace: osm projektů v hodnotě 1,4 miliardy eur

Jde o tři projekty z rafinérií a pět projektů v odvětví cementu a vápna, které se budou provádět v Belgii, Chorvatsku, Německu, Nizozemsku, Řecku, Portugalsku a Švédsku.

• V rámci „průmyslové elektrifikace a vodíku“: třináct projektů v hodnotě 1,2 miliardy eur

Ty zahrnují šest projektů v oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a sedm projektů týkajících se využívání vodíku v různých odvětvích: chemickém průmyslu, rafineriích a ocelářství. Projekty se realizují v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku a Norsku.

• V rámci „výroby čistých technologií“: jedenáct projektů v hodnotě 800 milionů eur

Patří mezi ně čtyři projekty na výrobu elektrolyzérů, čtyři projekty na baterie (včetně recyklace) a tři projekty na fotovoltaické panely a moduly, které se realizují v Belgii, Dánsku, Německu, Finsku, Španělsku, Švédsku a Norsku.

• V rámci „středně velkých pilotních projektů“: devět projektů v hodnotě 250 milionů eur

Jde o dva projekty na větrnou energii, dva projekty k energii z oceánů, dva na chemické látky a projekty ve sklářském odvětví na zachycování uhlíku a na e-paliva. Projekty se budou provádět v Česku, Dánsku, Francii, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Španělsku a Norsku.

Vybrané projekty byly hodnoceny nezávislými odborníky na základě pěti kritérií pro udělení grantu: schopnost snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s tradičními technologiemi; úroveň inovací; provozní, finanční a technická vyspělost; přizpůsobitelnost a nákladová efektivnost. Kromě 41 projektů, které byly dnes vybrány k financování, pomoc při rozvoji projektů od Evropské investiční banky obdrží i další slibné, ale nedostatečně připravené projekty. Tyto projekty budou oznámeny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023. Na konci roku Komise zveřejní příští výzvu k předkládání návrhů na rozsáhlé projekty v rámci inovačního fondu s navýšeným rozpočtem ve výši 4 miliardy eur.

Souvislosti

Inovační fond v rámci EU ETS je jedním z největších světových programů financování zavádění nulových čistých a inovativních technologií. Je jedním z klíčových nástrojů průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu. Na základě příjmů z dražeb povolenek ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) fond již uspořádal dvě rozsáhlé výzvy, na jejichž základě bylo ve formě grantů přiděleno 1,1 miliardy eur sedmi projektům a 1,8 miliardy eur šestnácti projektům.

Inovační fond, jehož příjmy se v současnosti odhadují na přibližně 40 miliard EUR do roku 2030[1], má za cíl pomoci podnikům investovat do čisté energie a uvést na trh technologie, které mohou dekarbonizovat evropský průmysl a zároveň podpořit jeho konkurenceschopnost. Granty se udělují na pokrytí rozdílu v nákladech mezi těmito inovativními a konvenčními technologiemi. Z Inovačního fondu se udělují granty prostřednictvím pravidelných výzev k předkládání návrhů, přičemž v budoucnu to budou soutěžní nabídková řízení (aukce).

V roce 2023 přinesla revize směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi posílení Inovačního fondu, tak aby se dostal do čela v oblasti čistých technologií a fungoval na celosvětové úrovni jako příklad, jak přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu, a to díky navýšení jeho rozpočtu a zavedení nových dražebních nástrojů. Jak bylo oznámeno v plánu REPowerEU, projekty v rámci této výzvy poskytnou další podporu postupnému ukončování dovozu fosilních paliv z Ruska do EU.

Inovační fond provozuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA), zatímco Evropská investiční banka (EIB) zajišťuje pomoc při rozvoji slibných projektů, které dosud nejsou dostatečně připravené.

Tato výzva k předkládání projektů přilákala 239 žádostí. Přibližně 196 bylo způsobilých a bylo připuštěno k hodnocení. Více než 40 % způsobilých projektů splnilo všechny prahové hodnoty pro hodnocení a mohly by obdržet tzv. „pečeť suverenity“, novou značku kvality EU, která má být udělována vysoce kvalitním projektům přispívajícím k cílům Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Další informace

Otázky a odpovědi.

Popis vybraných projektů velkého rozsahu

Inovační fond – projekty velkého rozsahu

Internetové stránky Inovačního fondu

Přehled portfolia projektů Inovačního fondu

Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS)

Realizace Zelené dohody pro Evropu