Zpráva o právním státu 2023: pokrok u 65 % doporučení, další kroky jsou však nutné

Komise dnes zveřejnila čtvrtou výroční zprávu o právním státu, která hodnotí stav právního státu v jednotlivých členských státech.

Zatímco v některých členských státech EU přetrvávají ohledně právního státu obavy, zpráva se stala klíčovým hybatelem změn a pozitivních reforem: 65 % doporučení z minulého roku bylo zcela nebo částečně splněno. To dokládá, že na základě loňských doporučení vyvíjejí členské státy značné úsilí. Vzhledem k tomu, že reformy ke zlepšení postupu pro posílení právního státu vyžadují určitý čas, znamená to, že průběhu pouhého jednoho roku došlo k významnému pokroku. V některých členských státech však přetrvávají systémové problémy.

Dnes vydanou zprávu tvoří sdělení s posouzením situace v EU jako celku a 27 kapitol týkajících se jednotlivých zemí, které se zabývají významným vývojem v každém členském státě od července 2022. Zpráva obsahuje posouzení loňských doporučení a opět poskytuje členským státům konkrétní doporučení.

Zpráva zahrnuje čtyři pilíře: vnitrostátní systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralitu sdělovacích prostředků a další institucionální systémy brzd a protivah.

Hlavní zjištění a doporučení

Reformy soudnictví

Reformy soudnictví zůstaly v uplynulém roce jednou z priorit politické agendy: mnohé členské státy zohlednily doporučení z roku 2022 a prováděly reformy dohodnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Četné země dále pokročily v důležitých reformách zaměřených na posílení nezávislosti soudnictví nebo tyto reformy dokončily. Jedná se například o legislativní úsilí o posílení nezávislosti a účinnosti soudních rad, zlepšení postupů jmenování soudců a fungování nejvyšších soudů nebo o přípravu kroků k posílení autonomie státních zastupitelství.

Členské státy rovněž zavedly opatření zaměřená na zlepšení účinnosti a kvality soudnictví a usnadnění přístupu ke spravedlnosti. Ještě více investovaly do svých systémů soudnictví, ačkoli v některých členských státech se jako problematické jeví odměňování soudců a státních zástupců, které způsobuje obtíže při náboru kvalifikovaného justičního personálu. V několika členských státech zároveň přetrvávají strukturální problémy z hlediska nezávislosti soudnictví.

Doporučení pro rok 2023, která se týkají soudnictví, se zaměřují na problémy jako potřeba záruk v postupech jmenování soudců, složení soudních rad, autonomie státního zastupitelství nebo potřeba zajistit pro soudní systémy odpovídající zdroje, například na platy soudců a státních zástupců.

Protikorupční rámce

Korupce nadále představuje vážný problém pro občany i podniky v EU. Ze zvláštního průzkumu Eurobarometr z roku 2023 o postojích občanů ke korupci v EU například vyplývá, že podle bleskového průzkumu Eurobarometr o postoji podniků ke korupci v EU se rostoucí většina občanů (70 %) a podniků (65 %) domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířená. Evropané jsou stále skeptičtější vůči snahám v jejich zemích o potírání korupce, přičemž přibližně 67 % má za to, že korupce na vysoké úrovni není stíhána dostatečně.

Řada členských států přijala opatření právě na základě doporučení ohledně potírání korupce uvedených ve zprávě o právním státu 2022. Několik členských států pokročilo v reformách trestního práva s cílem posílit boj proti korupci. Některé země úspěšně pokračovaly ve vyšetřování, stíhání a postihování korupce na vysoké úrovni. Jiné přijaly opatření k posílení kapacity státních zastupitelství odpovědných za boj proti korupci a k tomuto účelu vyčlenily další zdroje a zaměřily se na specializaci.

Pokud jde o prevenci, několik zemí aktualizovalo stávající protikorupční strategie a akční plány nebo je právě revidují. Další členské státy podnikly kroky k posílení rámců integrity, jako jsou kodexy chování nebo pravidla lobbingu. Letošní doporučení se týkají posílení preventivních rámců, např. rámců upravujících pravidla pro lobbing a střet zájmů a zajištění účinného vyšetřování a stíhání případů korupce.

Státní zaměstnanci ve většině členských států mají povinnost zveřejňovat majetek a zájmy, tyto povinnosti se však liší co do rozsahu, transparentnosti a dostupnosti zveřejněných informací i z hlediska úrovně a účinnosti jejich ověřování a vymáhání. V některých členských státech je vyšetřování a stíhání případů korupce zdlouhavé a stále nebylo dosaženo dobrých výsledků, zejména v případech na vysoké úrovni. Aby Komise zajistila soudržnější a účinnější reakci na korupci v celé Unii, navrhla v květnu 2023 nový unijní právní předpis týkající se korupce.

Svoboda a pluralita médií

Několik členských států přijalo či posílilo opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek novinářů nebo o nich diskutuje, a to i na základě nedávných iniciativ Komise, např. doporučení o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a doporučení o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními. Od vydání poslední zprávy přijaly některé členské státy právní předpisy ke zvýšení transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a posílily právní úpravu s cílem zvýšit nezávislost svých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky či rozšířit jejich pravomoc.

Přetrvávají různé obavy ohledně nedostatku transparentnosti při šíření státní reklamy, u střetu zájmů a přístupu k veřejným dokumentům, což jsou některé z důležitých otázek, jež byly ve zprávě zdůrazněny a jimž je třeba věnovat větší pozornost. Zatímco některé členské státy zahájily reformy ke zvýšení nezávislosti svých veřejnoprávních vysílacích organizací, v některých dalších zemích se tyto problémy stále neřeší.

Závěry zprávy týkající se svobody sdělovacích prostředků vycházejí z řady zdrojů, včetně nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM 2023), platformy Rady Evropy na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a platformy Mapping Media Freedom.

Komise opět vydala řadu doporučení, která se týkají mimo jiné transparentního a spravedlivého přidělování státní reklamy, nezávislého řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků, opatření ke zlepšení bezpečnosti novinářů a práva na přístup k veřejným dokumentům. V září 2022 navrhla akt o svobodě sdělovacích prostředků, který se nyní projednává, s cílem stanovit na úrovni EU záruky na ochranu plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků.

Systém institucionálních brzd a protivah

Členské státy nadále zlepšují kvalitu svých legislativních procesů a zapojují do těchto procesů též zainteresované strany. Tento trend byl zaznamenán již v předchozích zprávách o právním státu. Klíčovou roli v systému brzd a protivah nadále hrají ústavní soudy, které rovněž vydaly významná rozhodnutí týkající se organizace národních systémů soudnictví. V některých členských státech se ještě zlepšilo postavení národních institucí pro lidská práva, veřejných ochránců práv a dalších nezávislých orgánů. Ve většině zemí Unie existuje příznivé a podpůrné prostředí pro občanskou společnost a některé státy přijímají v tomto směru další opatření.

V některých členských státech však stále neexistuje formální rámec pro konzultace se zainteresovanými stranami či tento rámec není v praxi dostatečně dodržován a organizace občanské společnosti a obránci lidských práv se nadále potýkají s problémy, jako jsou otázky financování a omezení jejich prostoru působnosti. V různých členských státech byly vyjádřeny obavy ohledně pokračujícího využívání mimořádných pravomocí.

Zpráva opět informuje o tom, jak členské státy vykonávají rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Zabývá se také reakcemi v rámci systému brzd a protivah členských států na používání špionážního softwaru.

V zájmu řešení některých z těchto problémů opakuje Komise doporučení, která byla splněna jen částečně či vůbec. Pokud to je relevantní, vydává doporučení nová, jež se týkají například zapojení zúčastněných stran do legislativního procesu, zřízení a fungování akreditovaných národních institucí pro lidská práva a zajištění otevřeného rámce pro fungování občanské společnosti.

Další postup

Komise nyní vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě této zprávy pokračovaly ve všeobecné rozpravě i diskusích týkajících se jednotlivých zemí a mimo jiné využily příslušná doporučení k podrobnějšímu posouzení konkrétního provádění. Žádá rovněž vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a další důležité aktéry, aby pokračovali v dialogu o právním státu na národní i evropské úrovni, a to s větším zapojením občanů. Členské státy vybízí, aby se účinně zabývaly problémy uvedenými ve zprávě, a je připravena jim při pokračujícím provádění doporučení pomáhat.

Souvislosti

Právní stát je pro všechny občany i podniky v EU naprosto zásadní, neboť je nutným předpokladem k dodržování dalších hodnot, zaručuje dodržování základních práv v souladu se souborem základních demokratických hodnot, zajišťuje uplatňování práva EU a podporuje podnikatelské prostředí příznivé pro investice. Je nedílnou součástí samotné identity Evropské unie.

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zainteresovanými stranami a na základě stejné objektivní a nestranné metodiky hodnotí všechny členské státy, přičemž v každém z nich zkoumá stejný soubor aspektů. Kvalitativní hodnocení, které provedla Komise, se zaměřuje na podstatný vývoj od přijetí třetí výroční zprávy o právním státu v červenci 2022, přičemž zůstává tomuto vývoji úměrné.

Zpráva je ústředním prvkem každoročního cyklu na podporu právního státu. Tento roční cyklus je koncipován jako preventivní – slouží k prosazování právního státu a má předcházet vzniku nebo prohlubování problémů. Jedná se o samostatný nástroj oddělený od ostatních nástrojů EU na podporu právního státu, který doplňuje, avšak nenahrazuje mechanismy zakotvené ve Smlouvě, díky nimž může EU reagovat na závažnější problémy týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří i řízení o nesplnění povinnosti a postup na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Čtvrté vydání zprávy navazuje na důležitý počin v loňské zprávě, v níž byla pro všechny členské státy poprvé uvedena konkrétní doporučení. Analýza obsahuje také kvalitativní hodnocení pokroku dosaženého členskými státy při provádění doporučení z roku 2022, přičemž zohledňuje celkový kontext v členských státech. V závislosti na pokroku dosaženém u jednotlivých částí každého doporučení zhodnotila Komise vývoj vždy v jedné z těchto kategorií: žádný pokrok, určitý pokrok, významný pokrok a plné provedení.

Doporučení z roku 2023 vycházejí z loňských doporučení, pokud nedošlo k žádnému nebo částečnému provedení, nebo se zaměřují na nové problémy. Byla vypracována na základě hodnocení v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí a dialogu s členskými státy a při plném dodržování zásady rovného zacházení. Při vydávání doporučení věnovala Komise velkou pozornost jejich zaměření a zakotvení v evropských normách a zohlednila vnitrostátní právní systémy. Také je zajištěn soulad a součinnost s dalšími procesy, jako je evropský semestr, mechanismus rozpočtové podmíněnosti a Nástroj pro oživení a odolnost. Budoucí vydání zprávy o právním státu budou nadále věnována opatřením přijatým v návaznosti na doporučení. Doporučení je třeba číst společně s hodnoceními v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí, která se zaměřují na konkrétní problémy a mají členským státům pomoci přijímat opatření k jejich řešení.

Problémy zjištěné v předchozích zprávách o právním státu podnítily v uplynulém roce několik nedávných unijních iniciativ, např. návrh evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků a protikorupční balíček.

Další informace

Zpráva o právním státu 2023

Zpráva o právním státu 2023 – otázky a odpovědi

Zpráva o právním státu 2023 – stav právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu 2023 – doporučení

Zpráva o právním státu 2023 – kapitoly o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2023 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení

Zpráva o právním státu 2023 – metodika

Každoroční cyklus na podporu právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Eurobarometr o korupci zachycující vnímání a zkušenosti občanů

Eurobarometr o postojích podniků ke korupci v EU