Měnové intervence se vracejí do módy

INTERVENCE: Měnové intervence jsou opět v módě od Japonska po Čínu a Švýcarsko. Jsou součástí souboru politických nástrojů, ale šance na úspěch se značně liší. Všechny tři země se snaží posílit své měny a vycházejí z pozice silných zemí s největšími devizovými rezervami na světě. Švýcarsko a Čína mají vysoce kontrolované měny "crawling peg", zatímco japonský jen je volně plující(viz graf) a patří k těm nejlevnějším na světě. Přímá intervence není bez nákladů, od morálního hazardu a podpory riskování až po možný nesoulad s uvolněnou měnovou politikou. A pokud není podpořena širší politickou podporou, například vyššími úrokovými sazbami, může být její dopad často jen krátkodobý.

JAPONSKO: JPY je nejlevnější hlavní měnou světa a nachází se na úrovni 145 vůči americkému dolaru, kde loni v září poprvé po 24 letech intervenovaly úřady na jeho podporu. Jsme svědky "verbální intervence", zatímco ministerstvo financí varuje před dalším oslabením. Levnější jen byl klíčem k oživení ekonomiky a ziskovosti podniků, ale také zvýšil ceny dováženého zboží. Domníváme se, že úřady se více zaměřují na rychlost znehodnocování, které letos kleslo o 9 %, než na stanovení konkrétní úrovně. Čína také přijímá opatření ke stabilizaci CNY, který letos poklesl o 5 %, podléhá kapitálovým kontrolám a má nejvyšší devizové rezervy na světě ve výši 3,2 bilionu USD. 

ŠVÝCARSKO: Národní banka (SNB) má od roku 2015, kdy zrušila minimální kurz, pevný kurz. V rámci nové politiky prodává zahraniční měny, aby posílila CHF a utlumila tak inflační tlaky a udržela růst cen v rámci svého cíle 0-2 %. Jedná se o posun od historického prodeje rezerv s cílem oslabit "bezpečnější" frank a udržet konkurenceschopnost své ekonomiky zaměřené na vývoz. Švýcarsko má třetí nejvyšší devizové rezervy na světě ve výši 900 miliard USD, což odpovídá 100 % HDP, a také jeden z proporčně největších finančních sektorů.