Průměrný věk matek živě narozených dětí v Jihomoravském kraji byl 31,5 roku, otcové narozených dětí měli v průměru 34,6 roku - Věk rodičů dětí narozených v Jihomoravském kraji v roce 2022

Průměrný věk matek živě narozených dětí v Jihomoravském kraji byl 31,5 roku, otcové narozených dětí měli v průměru 34,6 roku. Od roku 2000 se průměrný věk rodičů v kraji zvýšil o 4,6 roku u matek a o 4,7 roku u otců, nicméně v posledních letech byly tyto změny jen nepatrné.

V roce 2000 měla matka narozeného dítěte v průměru téměř 27 let. V roce 2005 byl tento věk o 2 roky vyšší, tj. 29 let, v roce 2010 přesáhl hranici 30 let a v roce 2017 překročil hranici 31 let. V roce 2022 měla matka narozeného dítěte v průměru již 31,5 roku, tj. o 4,6 roku více než v roce 2000.

Velmi podobně se v kraji vyvíjel i průměrný věk matky při narození prvního dítěte. V roce 2000 měla matka v Jihomoravském kraji při porodu prvního dítěte v průměru 25 let, v roce 2005 to bylo o 2 roky více, v roce 2008 již dosáhla v průměru 28 let. Od roku 2014 věk prvorodičky přesahuje hranici 29 let a v roce 2022 dosáhl 29,9 let, tj. o 4,9 roku více než v roce 2000.

Graf 1 Průměrný věk rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

V roce 2022 se matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji živě narodilo 12 078 dětí, z toho 5 202 dětí se narodilo mimo manželství, tedy matkám svobodným, rozvedeným či vdovám. Podíl 43,1 % narozených mimo manželství meziročně mírně poklesl, došlo také ke snížení počtu narozených dětí bez uvedeného otce. Proti předchozímu roku se jejich počet snížil o 51 na 807, což byla nejnižší hodnota za poslední roky. Například v roce 2010 nebyl uveden otec u 1 237 dětí narozených mimo manželství.

Tab. 1 Živě narozené děti a průměrný věk matky při narození dítěte v Jihomoravském kraji

Lišil se i průměrný věk matek podle rodinného stavu – vdané matky v roce 2022 měly při porodu v průměru 32,0 roku a byly o 1,1 roku starší než matky svobodné, rozvedené či vdovy. Nejnižší průměrný věk v minulých letech měly zpravidla matky živě narozených dětí, které se narodily mimo manželství a u nichž nebyl uveden otec. V roce 2022 měly tyto matky v průměru 29,6 roku a proti vdaným matkám byly o 2,3 roku mladší.

Z porovnání zastoupení věkových skupin matek je zřejmé, že v roce 2000 bylo nejvíce matek v kraji ve věku 25 až 29 let a druhou nejpočetnější věkovou skupinou byly matky ve věku 20 až 24 let. V roce 2003 se na druhé místo v četnosti dostala věková skupina 30 až 34 let. Věková skupina 25 až 29 let si prvenství v zastoupení udržela až do roku 2007 a od roku 2008 až dosud jsou nejpočetnější skupinou právě matky ve věku 30 až 34 let.

Tab. 2 Matky živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte doprovázelo i zvyšování průměrného věku otců. Při pohledu na tabulky i graf lze konstatovat, že vývoj průměrného věku v jednotlivých „kategoriích rodičů“ (matka, matka dítěte narozeného v manželství, matka dítěte mimo manželství, otec), byl velmi podobný. Ve sledovaných letech se prakticky zachovávaly i vzájemné odstupy mezi jednotlivými kategoriemi. V roce 2000 měl otec při narození dítěte v průměru 29,9 let a byl o 3,0 roku starší než matka dítěte. V roce 2022 se průměrný věk otce proti roku 2000 zvýšil o 4,7 roku na 34,6 roku. Oproti matce dítěte byl otec v roce 2022 také starší o 3,0 roku. Z tabulky je také zřejmé, že věk otců celkem i v jednotlivých členěních se v posledních 5 letech téměř nezměnil.

Tab. 3 Otcové živě narozených dětí v Jihomoravském kraji

Tak, jak bylo možno uvést věkovou strukturu matek, stejně tak je možno charakterizovat i věkovou skladbu otců dětí (bez dalšího rozlišení). Vzhledem k tomu, že rozmezí věku otců bylo širší, bylo tomuto stavu uzpůsobeno i rozpětí věkových skupin v tabulce 3. Nejpočetnější skupinou otců byla v roce 2000 věková kategorie 25 až 29 let. Převaha počtu otců v tomto věku přetrvávala do roku 2003. Od roku 2004 až dosud je nejčetnější kategorie otců ve věku 30 až 34 let. Podíl otců s věkem 45 let a více meziročně vzrostl o 0,8 procentního bodu na 5,5 % (v roce 2000 se podíleli na celkovém počtu 1,6 %).

Grafy 2 a 3 znázorňují věkové rozložení rodičů živě narozených dětí v Jihomoravském kraji v roce 2022. Nejvíce matek živě narozených dětí bylo ve věku 31 let, a to 1 082. Nejvíce otců, a to 871, bylo taktéž ve věku 31 let. Z krajních hodnot věkového spektra je možno uvést 10 matek ve věku 16 let (v těchto případech nebyl uveden otec dítěte). Na druhém okraji je to 1 matka ve věku 49 let. Tři nejmladší otcové měli 18 let, nejstarším byl 1 otec ve věku 73 let. Z hlediska kombinace věku ženy a muže přivedli na svět nejvíce dětí 31leté ženy s 31letými muži (152 živě narozených).

Graf 2 Živě narození podle věku matky v Jihomoravském kraji v roce 2022

Graf 3 Živě narození podle věku otce v Jihomoravském kraji v roce 2022

Nejvíce dětí se v průběhu roku 2022 narodilo v září (1 078 živě narozených), druhý nejvyšší počet živě narozených připadl na květen (1 070 dětí). Nejméně příznivým měsícem pak byl z tohoto pohledu (stejně jako v předcházejícím roce) prosinec, kdy se v kraji narodilo 886 dětí. Ve všech měsících převažovali mezi živě narozenými chlapci, nejvýrazněji v červnu (o 94 chlapců více než děvčat), nejmenší rozdíl byl v listopadu (o 12 chlapců více než děvčat).

Graf 4 Živě narození podle pohlaví a měsíce v Jihomoravském kraji v roce 2022

Porodní hmotnost novorozencůnarozených v Jihomoravském kraji v roce 2022 se nejčastěji pohybovala v rozmezí od 3,0 do 3,4 kg (4 303 dětí) a od 3,5 do 3,9 kg (4 101 dětí). S váhou 4,5 kg a vyšší přišlo v našem kraji na svět 158 dětí, jeden novorozenec vážil dokonce 5,4 kg.

Z informací o porodní délce živě narozených vyplývá, že nejvíce novorozenců měřilo 50 cm (3 131 živě narozených), dále 51 cm (1 865 živě narozených) a 49 cm (1 685 živě narozených). Do 40 cm mělo 88 dětí, naopak nad 54 cm naměřili v porodnicích u 85 dětí, jeden novorozenec měřil dokonce 61 cm.

Z podkladového souboru narozených dětí za rok 2022 lze uvést také informaci o dosaženém vzdělání rodičů. Uvedení stupně vzdělání není povinné, neuvedlo jej 5,6 % matek a 13,5 % otců. Z rodičů živě narozených dětí, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání včetně nedokončeného 6,6 % matek a 3,7 % otců, střední vzdělání včetně vyučení uvedlo 12,3 % matek a 22,5 % otců. Na střední vzdělání s maturitou dosáhlo 30,7 % matek a 35,3 % otců, vyšší odborné vzdělání mělo 4,7 % matek a 1,7 % otců. Vysokoškolské vzdělání uvedlo 45,7 % matek a 36,8 % otců.

Kontakt:
Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
e-mail: tomas.svozil@czso.cz
tel.: 542 528 172