Počet vojáků AZ na misích v zahraničí se zvyšuje, na Slovensku už jich jsou dvě desítky

Autor: redakce (ob) ve spolupráci s kpt. M. Vaňourkem

Přesně 19 vojáků aktivní zálohy v současnosti slouží v rámci Mnohonárodního bojového uskupení ve slovenské Lešti. Podle kapitána Martina Vaňourka, tiskového a informačního důstojníka kontingentu, se jedná o vůbec největší počet záloh v historii zahraničního nasazení Armády ČR. Účast v misi jim podle něj jednoznačně prospívá: „Za pár měsíců získají nové znalosti a zkušenosti, které by doma sbírali roky. Také po odborné stránce se posunou neuvěřitelně dopředu,“ říká.

Mnohonárodní bojové uskupení, kterému Češi od loňska velí, tvoří přes 1100 vojáků z ČR, Slovenska, Německa, Slovinska a USA. Jejich úkolem je svojí přítomností demonstrovat odhodlání spojenců bránit státy na východním křídle NATO, odstrašit možného agresora a v případě napadení území Slovenska jej bránit. Nejpočetnější kontingent zde má Armáda ČR, zhruba 450, z toho 19 je vojáky aktivní zálohy.

„Jedná se o dosud největší počet vojáků AZ, tito jsou ze 7. mechanizované brigády,“ upozorňuje kapitán Martin Vaňourek. Záložáci slouží v Lešti na základních funkcích v mechanizované a velitelské rotě, několik jich pracuje pro štáb Mnohonárodního praporu a pár je i součástí nejvyššího stupně mise – štábu Mnohonárodního bojového úkolového uskupení.

Na rozdíl od profesionálů, kteří jsou vysíláni na půl roku, si vojáci AZ mohou vybrat mezi třemi nebo šesti měsíci. „Armáda se jim v tomto ohledu snaží vyjít maximálně vstříc. Ačkoliv je povinností zaměstnavatele vojáka AZ z práce uvolnit, nemusí se to setkat s kladnou odezvou. Proto je nejlepší, když se zaměstnavatel a pracovník na délce nasazení dohodnou a společně najdou kompromis. Zaměstnavatel také od armády získává finanční náhradu po dobu jeho nepřítomnosti na pracovišti,“ upozorňuje Vaňourek.

Pracovní pobyt v zahraničí je výhodný i po finanční stránce. Vojáci AZ pobírají tzv. služné ve stejné výši, jakou dostává voják z povolání, a to podle příslušné hodnosti. K tomu mu přísluší příplatek za službu v zahraničí. „K tomu má ubytování a stravu zdarma, včetně nezbytné výstroje a vybavení,“ doplňuje.

Příprava jako u vojenských profesionálů

Vojáci AZ jsou v zahraničí zařazováni na pozice, které jednotka potřebuje a záložák je může nabídnout. Jedná se přitom často o odbornosti, jichž má armáda nedostatek – právní, ekonomické, pedagogické, zdravotnické a další.

Požadavky a kritéria pro vyslání do zahraničí jsou stejné pro profesionální vojáky i aktivní zálohu. „Voják AZ musí v daném roce splnit střelby z ručních zbraní, hod granátem a speciální kurz S. E. R. E., který je připravuje na situace, kdy jsou od jednotky odloučeni. Nedílnou součástí prověrky je pochopitelně i otestování tělesné zdatnosti,“ podotýká s tím, že s vysláním se pojí i držení příslušného stupně bezpečnostní prověrky a výhodou je znalost angličtiny.

Voják AZ, který dochází do zaměstnání, nemůže samozřejmě trávit týdny na výcviku s profesionály. Jejich příprava je proto zhuštěná do zhruba dvou desítek dnů a musejí ji absolvovat pět měsíců před vysláním.

„Kromě toho procházejí psychologickým vyšetřením, lékařskou prohlídkou a musejí si zajistit potřebná očkování pro tu kterou oblast. Ta v plném rozsahu zajišťuje armáda a pro vojáky AZ jsou zdarma,“ dodává Vaňourek.

Mise jsou velkým přínosem

Podle tiskového a informačního důstojníka českého kontingentu je účast vojáků AZ v misi jednoznačným přínosem. „Operační nasazení dává záložákům možnost poznat a naučit se nové věci, načerpat zkušenosti, které by za normálních okolností získávali výcvikem v ČR několik let. V neposlední řadě je pobyt v zahraničí po odborné stránce posune neuvěřitelně dopředu, a to je také důvod, proč vojáky AZ zapojovat do zahraničních operací,“ říká a dodává, že spolupráci si pochvalují i profesionální vojáci.