Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2023. V prvním čtvrtletí 2023 se zvýšil celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji meziročně o 17,1 %.

V prvním čtvrtletí 2023 se zvýšil celkový počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji meziročně o 17,1 %. Počet přenocování dosáhl 557 tisíc nocí a meziročně vzrostl o desetinu. Po protiepidemických omezeních se ubytovací služby pozvolna vrací k normálu, přesto v porovnání s rokem 2019 stále chybí desetina zahraničních hostů, kteří před krizí do kraje jezdili.

V 1. čtvrtletí 2023 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji 202 559 hostů, z nichž 17,9 % (36 347 hostů) bylo ze zahraničí. Celkový počet hostů tak byl o 29 580 osob (o 17,1 %) větší než ve stejném období předchozího roku. Počet domácích klientů se meziročně zvýšil o 8,2 %, zahraničních se ubytovalo o 88,3 % více. Podíl Moravskoslezského kraje na počtu hostů v ubytovacích zařízeních celé České republiky činil 5,3 %, přičemž podíl kraje na domácí klientele byl 7,8 % a na zahraničních hostech 2,2 %.

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v 1. čtvrtletí 2023 vzrostla plošně ve všech krajích. Nejnavštěvovanějším regionem byla Praha (1,35 milionu hostů), kterou následoval Královéhradecký kraj (347,3 tisíce hostů). Největší nárůst návštěvnosti zaznamenali v Praze, kde se počet hostů zvýšil o 77,5 %. V ostatních krajích se pohyboval meziroční přírůstek počtu hostů v rozmezí od 1,3 % v Libereckém kraji do 46,1 % ve Středočeském kraji.

Návštěvnost z řad cizinců byla v 1. čtvrtletí 2023 výrazně vyšší (o 88,3 %) než v prvních třech měsících roku 2022, nicméně proti roku 2019 byla na úrovni cca 92 %. Nejvíce zahraničních hostů (26,4 %) přijelo v 1. čtvrtletí 2023 do Moravskoslezského kraje ze Slovenska. Ve sledovaných zařízeních se jich ubytovalo 9 606, což bylo o 91,8 % více než loni. Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 7 204 návštěvníků z Polska (meziroční nárůst o 83,4 %). Třetí se umístili návštěvníci z Německa (3 983 hostů), jejichž počet vzrostl o 87,4 %.

Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji dosáhl v 1. čtvrtletí 2023 přes 557 tisíc nocí a byl o 10,6 % vyšší než ve stejném období minulého roku. Na tomto meziročním nárůstu celkového počtu přenocování se podíleli jak hosté z tuzemska (nárůst o 4,5 %), tak i zahraniční klienti (nárůst o 69,3 %). V porovnání se stejným obdobím v předpandemickém roce 2019 byl letos počet přenocování rezidentů o 4 % nižší, nerezidenti strávili v ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji o 18 % méně nocí než před čtyřmi lety.

Pouze ve čtyřech krajích Česka – Libereckém, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském – došlo k meziročnímu poklesu počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a to z důvodu nižšího zájmu domácí klientely. Podobně jako v případě počtu hostů byla největší poptávka po ubytování v 1. čtvrtletí 2023 v hlavním městě Praze (téměř 3 miliony přenocování), přes milion nocí strávili turisté v Královéhradeckém kraji a Karlovarském kraji.

Průměrný počet přenocování (2,8 noci na jednoho hosta) řadí Moravskoslezský kraj na 6. místo pomyslného krajského žebříčku. První místo zaujímá lázeňský Karlovarský kraj s počtem 3,8 noci, následovaný Královéhradeckým krajem s průměrem 3,6 noci. Průměrný počet přenocování domácích návštěvníků v Moravskoslezském kraji byl vyšší (2,9 noci) než v případě zahraničních hostů (2,2 noci).

Také lázeňská ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji zaznamenala lepší výsledky než před rokem. V lázních se v 1. čtvrtletí 2023 ubytovalo celkem 6 316 hostů, tj. o 2,1 % více než ve stejném období předchozího roku. Počet přenocování se rovněž zvýšil na 107 164 nocí (nárůst o 9,5 %). Domácí klientela jasně převyšovala tu zahraniční, 97,5 % ubytovaných lázeňských hostů byli rezidenti. Průměrná délka pobytu v moravskoslezských lázních činila 17,0 noci.

Poznámka: Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.