Příjmy a životní podmínky domácností v Ústeckém kraji v roce 2022 - celkem 342,2 tisíce domácností s průměrným početem členů na domácnost 2,26

V Ústeckém kraji bylo v roce 2022 celkem 342,2 tis. domácností, průměrný počet členů na domácnost byl 2,26. Čisté peněžní příjmy domácností ve výši 238,4 tis. Kč na osobu ročně byly třetí nejvyšší v ČR, náklady na bydlení byly druhé nejvyšší po hlavním městě Praze. Ústecké domácnosti, častěji než ve většině ostatních krajů ČR, uváděly jako problémy s bydlením znečištěné okolí a vandalství a kriminalitu.

V první polovině roku 2022 se uskutečnil již osmnáctý ročník výběrového šetření „Životní podmínky“, které mapovalo situaci českých domácností v roce 2021 a v období dotazování. Při interpretaci a analýze výsledků šetření je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované výsledky jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.

V roce 2022 bylo v Ústeckém kraji 342 184 domácností, tyto domácnosti měly 772 048 členů, tj. průměrně 2,26 členů na domácnost. Na celkovém počtu domácností ČR se Ústecký kraj podílel 7,6 % (celkem za ČR 4 490 188 domácností), což byl v mezikrajském srovnání pátý nejvyšší podíl. Průměrný počet členů na domácnost dosáhl v Ústeckém kraji stejně jako v Plzeňském kraji hodnoty 2,26 a byl třetí nejnižší v ČR po hl. m. Praze (2,01 členů na domácnost) a Karlovarském kraji (2,14 členů na domácnost). Nejvyšší průměrný počet členů na domácnost byl zjištěn ve Středočeském kraji (2,47).

Z dlouhodobého pohledu je patrný nárůst počtu domácností, naproti tomu celkový počet členů domácností dlouhodobě klesá, což se projevuje rovněž v poklesu průměrného počtu členů na domácnost. Za uplynulých 14 let byl loňský počet domácností v kraji čtvrtý nejvyšší, zatímco počet členů domácností byl za toto období nejnižší.

V průměru připadalo v roce 2022 na domácnost 1,02 pracujících, 0,53 vyživovaných dětí a 0,08 nezaměstnaných. Zatímco podíl pracujících je v Ústeckém kraji (společně s hl. m. Prahou a Moravskoslezským krajem) druhý nejnižší po Karlovarském kraji (1,00 pracujících na domácnost), počet nezaměstnaných je v Ústeckém kraji nejvyšší (0,08 stejně jako v Moravskoslezském kraji).

Příjmy domácností se v rámci šetření zjišťují vždy za předchozí rok. V rámci šetření za rok 2022 se zjišťovaly příjmy za rok 2021. V Ústeckém kraji dosáhly roční čisté peněžní příjmy na osobu 238 354 Kč. Meziročně došlo k nárůstu čistých příjmů o 4,0 % (+9 109 Kč). Z pohledu celé ČR byly roční čisté peněžní příjmy domácností v Ústeckém kraji třetí nejvyšší po hl. m. Praze (323 030 Kč/rok) a Středočeském kraji (238 994 Kč/rok). Nejnižší čisté příjmy na osobu byly zjištěny v Jihočeském kraji (217 951 Kč/rok) a Zlínském kraji (217 992 Kč/rok). Průměrný čistý příjem domácností v Ústeckém kraji byl o 1,2 % nižší než průměrný čistý příjem domácností v ČR (241 161 Kč), v porovnání s příjmem v Praze byl nižší o 26,2 %.

V roce 2022 patřil největší podíl domácností v Ústeckém kraji do příjmové skupiny 15 001 – 20 000 Kč čistého měsíčního příjmu na osobu, a to 29,1 %. Druhý nejvyšší podíl domácností (26,9 %) patřil do příjmové skupiny 20 001 – 30 000 Kč. Při porovnání struktury skupin domácností podle čistého měsíčního příjmu ve všech krajích má Ústecký kraj druhý nejvyšší podíl skupin domácností s příjmy do 6 000 Kč na osobu (2,3 %). Více má jen Moravskoslezský kraj (2,8 %). Meziročně poklesl podíl domácností ve všech příjmových skupinách do 15 000 Kč, podíl domácností v příjmových skupinách nad 15 001 Kč naproti tomu vzrostl, nejvíce ve skupině 20 001–30 000 Kč, a to o 7,6 p. b. (procentního bodu).

Z výše uvedeného grafu je patrné, že struktura domácností podle velikosti čistého měsíčního příjmu na osobu v Ústeckém kraji se v roce 2022 více podobá struktuře ČR, než tomu bylo v roce 2019. Oproti ČR byl vloni v našem kraji vyšší podíl domácností ve většině příjmových skupin vyjma skupiny s 15 001–20 000 Kč na osobu (méně o 1,8 p. b.), skupiny 30 001–50 000 (méně o 1,9 p. b.) a u skupiny s příjmy nad 50 001 (méně o 0,6 p. b.).

Při dotazování na druh domu v Ústeckém kraji 33,5 % domácností uvedlo, že bydlelo v rodinném domě a 66,4 % v bytovém domě, přičemž 31,6 % domácností bydlelo v bytě ve vlastním domě, 24,5 % obývalo byt v osobním vlastnictví, 13,5 % žilo v družstevním bytě, 26,1 % v pronajatém bytě a 4,3 % domácností bydlelo u příbuzných a známých. Podíl domácností žijících v pronájmu byl v Ústeckém kraji třetí nejvyšší po hl. m. Praze (31,7 %) a Karlovarském kraji (27,2 %). V Ústeckém kraji rovněž žil druhý nejvyšší podíl domácností v družstevních bytech (13,5 %) po Moravskoslezském kraji, kde bydlí v družstevních bytech 17,0 domácností.

Náklady na bydlení měsíčně na domácnost celkem dosáhly v roce 2022 v Ústeckém kraji výše 7 180 Kč, což je o 360 Kč (5,3 %) více než je republikový průměr (6 820 Kč). Meziročně byl zaznamenán nárůst o 12,4 % (793 Kč). Náklady na bydlení byly v Ústeckém kraji druhé nejvyšší v ČR po hlavním městě Praze, kde celkové náklady za bydlení na domácnost dosáhly hodnoty 9 186 Kč za měsíc. Nejnižší náklady na bydlení byly zjištěny v kraji Vysočina, a to 5 871 Kč.

V rámci subjektivního hodnocení problémů s bydlením uvedlo 11,8 % domácností Ústeckého kraje, že vnímají jako problém hluk z domu, resp. ulice, 10,6 % domácností si stěžovalo na znečištěné okolní prostředí a 9,5 % domácností mělo problém s vandalstvím a kriminalitou v okolí. Z vývoje posledních let je patrné, že podíl domácností uvádějících zmíněné faktory jako problém, převážně klesá, přesto je bydlení v Ústeckém kraji těmito problémy zatíženo častěji, než ve většině ostatních krajů. Na hluk domu resp. ulice si mnohem častěji stěžují domácnosti v hl. m. Praze (17,8 %), v Olomouckém (17,5 %) a Královéhradeckém kraji (17,1 %). Znečištěné okolí vnímají jako problém častěji pouze domácnosti v hl. m. Praze (13,2 %) a stejnou měrou jako v našem kraji je znečištěné okolí považováno za problém ještě v Moravskoslezském kraji (10,6 %). Vandalství a kriminalitu uvedly častěji jen domácnosti v hl. m. Praze (9,8 %).

Hodnocení toho, co si domácnosti mohou dovolit, je rok od roku příznivější a stále méně domácností uvádí, že si nemohou dopřát dovolenou, uhradit neočekávané výdaje či jíst pravidelně maso. I přes tento vývoj a současný nárůst čistých příjmů domácností však patří i nadále Ústecký kraj v mezikrajovém srovnání k hůře hodnoceným krajům. Týdenní dovolenou mimo domov si v roce 2022 nemohlo dovolit 24,2 % domácností, což je třetí nejvyšší podíl domácností v ČR po Libereckém (27,4 %), Jihočeském (27,1 %) a Olomouckém kraji (26,7 %). Jíst obden maso si nemohlo dovolit celých 10,0 % domácností, tedy nejvyšší podíl mezi kraji, přičemž republikový průměr byl 5,2 %. Nepříznivá ekonomická situace domácností se rovněž projevila i ve schopnosti zaplatit neočekávaný výdaj. V roce 2022 byl tento neočekávaný výdaj stanoven ve výši 13 600 Kč a tuto částku by si nemohlo dovolit zaplatit celých 27,2 % domácností, což je třetí nejvyšší podíl mezi kraji po Karlovarském (29,7 %) a Libereckém (28,0 %) kraji.

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: infoservisul@czso.cz