Evropské instituce dosáhly dohody na Aktu o čipech

Na jednání zástupců členských států EU a Evropského parlamentu byla dosažena předběžná politická dohoda, která otevírá cestu k formálnímu přijetí Aktu o čipech. Jaký je nejaktuálnější vývoj evropské normy, která si za cíl klade posílit odolnost Evropy vůči narušení dodavatelského řetězce a zvýšit evropskou kapacitu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a výroby čipů? Dozvíte se v našem článku.

Evropská komise navrhla Akt o čipech již v únoru 2022 v době celosvětového nedostatku čipů, který téměř úplně zastavil výrobu mnoha výrobků s elektronickými součástkami. Evropská unie se tak ocitla v situaci, kdy byla vystavena „strategické závislosti“ na čipech, které jsou většinou navrhovány ve Spojených státech a vyráběny ve východní Asii.

Evropský akt o čipech si za hlavní cíl klade zvýšit konkurenceschopnost a odolnost Evropy v oblasti polovodičových technologií a aplikací a také pomůže dosáhnout digitální i ekologické transformace. Posílí důležité postavení Evropy v této technologické oblasti a do roku 2030 zdvojnásobí podíl EU na celosvětovém trhu polovodičů z 10 % na nejméně 20 %. Členské státy se na začátku prosince pod vedením českého předsednictví v Radě EU dohodly na společné pozici k navrhovanému nařízení.

Vzhledem ke zmíněnému nedostatku polovodičů, se kterým se evropské firmy v minulých dvou letech v souvislosti s pandemií covid-19 a prudkým růstem poptávky potýkají, vnímají evropské instituce potřebu podpory lokálních producentů, malých a inovativních firem a start-upů jako součást této strategie. Situaci s nedostatkem čipů a plán na podporu výroby se neřeší jen v EU. Například Spojené státy americké přijaly v listopadu 2020 zákon CHIPS for America Act, jehož cílem je právě obnovit výrobu polovodičů. Svůj pětiletý plán (2021-2025) pro tuto oblast aktualizovala také Čína.

Více o návrhu Aktu o čipech a jeho hlavních charakteristikách si přečtěte v našem článku zde.

43 miliard euro

Hlavní politickou otázkou úterního jednání hlavních evropských institucí byl rozpočet. Vzhledem k tomu, že Akt o čipech nebyl v původním pracovním plánu Komise, musel být jeho fond pro výzkum a inovace převzat ze stávajících programů, konkrétně z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa. Jak uvádí server EURACTIV, Rada EU prosazovala snížení částky 3,3 miliardy eur o 400 milionů eur, zatímco poslanci Evropského parlamentu chtěli zachovat alespoň původní rozpočet. Pro iniciativu Čipy pro Evropu budou nakonec z rozpočtu EU uvolněny finanční prostředky v celkové výši 3,3 miliardy eur. Ve finálním důsledku se očekává, že na podporu vývoje, výroby a zajišťování dostatku čipů půjde z veřejných a soukromých investic celková částka 43 miliard eur.

Akt o čipech bude fungovat na konceptu first-of-a-kind (neboli „první zařízení svého druhu“). Jednoduše řečeno, chce-li firma žádat o podporu na výrobu čipů, musí zajistit, aby její technologie ještě zatím nefungovala v Evropské unii, případně aby byla nějakým způsobem inovativní. Kromě toho mohou konstrukční střediska, která významně posilují schopnosti Unie v oblasti inovativního designu čipů, obdržet evropské označení „konstrukční středisko excelence“, jež udělí Komise.

Návrh dále řeší také společné nákupy čipů v době nedostatku, stejně jako tomu bylo v případě vakcín covid-19.

Politická dohoda dosažená Evropským parlamentem a Radou nyní postupuje k dalšímu posouzení a formálnímu schválení oběma zmíněnými institucemi.

Zdroj: theeuropeanchipsact.com, Euroskop.cz, Evropská komise

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Okomentovat na facebooku