Norsko poskytne bezprecedentní balíček pomoci Ukrajině

Vláda svůj návrh představila již v únoru, vyjednání široké parlamentní podpory pro schválení balíčku pak netrvalo dlouho. Lídři osmi parlamentních stran na mimořádné schůzi Stortingu 16. února oznámili, že se na Nansenově programu dohodli. V úvodu se k mimořádnému zasedání Stortingu připojil na dálku také ukrajinský prezident Zelenskyj, který ve svém děkovném projevu označil norský příspěvek za historický a zároveň ocenil, že Norsko stanovuje důležitý precedent dlouhodobé podpory pro zemi, která brání svou nezávislost proti agresorovi. V uplynulých dnech pak balíček formálně schválilo plénum Stortingu, a nyní tedy může začít jeho implementace.

Pomoc byla schválena tak, jak ji vláda předložila a je výjimečná jak svou výší, tak dlouhodobým rámcem. Jedná se o 75 mld. NOK (asi 163 mld. Kč) rovnoměrně rozložených do pěti let v období 2023-27, tzn. v každém roce má na podporu Ukrajiny směřovat 15 mld. NOK (32,6 mld. Kč). Nansenův balíček byl pojmenován po norském polárním výzkumníkovi a diplomatovi F. Nansenovi, který se ve 20. letech 20. století angažoval v humanitární pomoci během hladomoru na Ukrajině. Program nepodpořila podle očekávání pouze strana Rudých, která v době přijetí rozhodnutí nesouhlasila s tím, aby Norsko poskytovalo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení. Ve Stortingu tedy vyjádřilo Nansenově programu podporu 161 poslanců ze 169.

Pětiletý rámec programu vláda navrhla záměrně proto, aby přesahoval současné volební období, a stal se tak výrazem předvídatelnosti a dlouhodobosti norské pomoci Ukrajině. Bude tedy závazný i pro příští norskou vládu vzešlou z voleb v září 2025.

Prostředky z programu by měly být letos rozděleny v poměru 50:50 na vojenskou a na humanitární pomoc, v dalších letech budou možné úpravy tohoto poměru tak, jak si to vyžádá aktuální situace. Flexibilita je hlavním rysem Nansenova programu – prostředky mohou být čerpány kromě humanitární pomoci či pořízení zbraní i na projekty na rekonstrukci, až to situace umožní. Za účelem poskytování humanitární pomoci bude Norsko spolupracovat s etablovanými aktéry jako např. s Evropskou investiční bankou. Část prostředků může směřovat i na nevojenskou podporu pro zmírnění následků konfliktu pro Moldavsko. Vláda zároveň avizovala, že je připravena pro účely této pomoci Ukrajině zvýšit čerpání prostředků ze státního ropného fondu, do kterého si Norsko dlouhodobě šetří příjmy z prodeje ropy a plynu.