Odborníci diskutovali o výzvách pro vztahy mezi EU a Čínou
Ve středu 12. dubna uspořádala Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) online kulatý stůl, kterého se zúčastnili odborníci na Čínu a čínsko-evropské vztahy. V panelové diskusi vystoupil europoslanec a předseda parlamentní delegace pro vztahy s Čínskou lidovou republikou Reinhard Bütikofer, odbornice na Asii z Institutu pro studium Číny Mercator (MERICS) Claudia Wessling, koordinátorka Čínského centra v Nizozemském ústavu mezinárodních vztahů Clingendael Ingrid d’Hooghe a politický analytik v oddělení pro vnější politiku EPRS v oblasti jižní Asie a Oceánie Ulrich Jochheim. Výzvu dle řečníků představuje závislost na obchodování s Čínou, spolupráce v oblasti vědy, technologie a inovací nebo přístup Číny k Rusku.
Všichni panelisté vyjádřili obavy ze závislosti některých členských zemí EU na Číně. Příkladem je zejména Německo, jehož nejvýznamnějšího obchodního partnera představuje právě Čína. Problematika závislosti se promítá i ve spolupráci v oblasti vědy, technologie a inovací, ve kterých je Čína napřed. Aby EU nezaostávala a udržela si konkurenceschopnost, je pro ni tato spolupráce velmi důležitá. Na druhou stranu to s sebou často přináší rizika špionáže a ohrožení národní bezpečnosti. Alarmující signály pro Evropu vysílají také vztahy Číny s Ruskem, zejména od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v minulém roce. Čína totiž vzájemné vztahy prohlubuje narůstajícím importem ruské ropy, zemního plynu a potravin, nebo plánováním výstavby plynovodu ze západní Sibiře do Číny.
Předsedkyně Evropské komise předstoupila v Bruselu 30. března k Mercatorově institutu pro čínská studia a k Evropskému politickému centru s projevem o vztazích mezi EU a Čínou a vyzvala v něm k eliminaci rizik ve vzájemných vztazích.
Podle předsedkyně je důležité, aby si Evropa uvědomila, že „jasným cílem Komunistické strany Číny je systémová změna mezinárodního řádu s Čínou v jejím středu“. Zároveň očekává z čínské strany „jasnou cestu a tlak na to, aby byla Čína méně závislá na světě a svět byl více závislý na Číně“.
Během kulatého stolu prezentovala Claudia Wessling průzkum Institutu pro studium Číny Mercator. Podle něj považují odborníci i laici z řad veřejnosti se zájmem o Čínu za největší výzvy během roku 2023 pro Evropskou unii ve vztazích EU-Čína jednotu v přístupu EU k Číně, čínský postoj k válce na Ukrajině a tlak ze strany USA na sjednocení proti Číně. Zároveň se více než polovina respondentů z obou skupin domnívá, že se proruská orientace ze strany Číny během roku 2023 nezmění, zatímco třetina věří, že se sníží.
Autorka: Martina Wranová
Foto: Adobe Stock
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz