Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji - na území kraje k 1. 1.2023 bylo 2 412 km silnic a dálnic, z toho více než 65 % jsou silnice III. třídy

K 1. lednu 2023 bylo podle údajů Ředitelství silnic a dálnic naúzemí Libereckého kraje 2412 kmsilnic a dálnic, z toho více než 65% představovaly silnice III. třídy.

Síť silnic a dálnic v České republice k 1. 1. 2023 pokrývala 55 862 km. Největší měrou se na této rozloze podílely silnice III. třídy (34 064 km, tj. 61,0 % celkové délky silnic a dálnic). Další více než čtvrtinu představovaly silnice II. třídy (14 670 km). Silnice I. třídy byly zastoupeny 10,3 % a dálnice tvořily pouze 2,4 % komunikační sítě.

V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 412 km silnic a dálnic (4,3 % republikového úhrnu). Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 577 km, tj. 65,4 %), následovaly silnice II. (20,1 %) a I. třídy (14,3 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km).

Nejdelší silniční a dálniční síť vykázal z pohledu ostatních regionů Středočeský kraj (9 656 km, tj. 17,3 % z republikového úhrnu), následovaný krajem Jihočeským s délkou 6 151 km a 11,0% podílem. Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 4. nejnižší pozici. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (79 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 063 km, 3,7 %).

V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota zjištěná v Libereckém kraji ve výši 762,4 m/km² naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší a nejnižší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (883,6 m/km²) a hlavní město Praha (159,4 m/km²).

Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (710,5 km, tj. 29,5 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 644,8 km silnic (26,7 %). Opačně tomu bylo v okrese Jablonec nad Nisou, který disponoval 458,1 km silnic (19,0 %). Jak již bylo výše zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (120,3 km, resp. 468,4 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně kilometry silnic II. a III. třídy (39,9 km, resp. 345,5 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).

Vozovka na většině silnic a dálnic v Libereckém kraji byla tvořena živičným povrchem středním (1 233,5 km, tj. 51,1 % všech silnic a dálnic v kraji). U další zhruba třetiny silnic se jednalo o živičný povrch těžký a u 15,4 % silnic živičný povrch lehký. V menší míře se na silnicích v kraji vyskytovaly i další druhy povrchů, jako např. dlážděný, štěrkový a betonový.

Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2023 nacházelo 900 mostů o celkové délce 15 431 metrů. Nejčastěji se mosty vyskytovaly v okrese Liberec (374 staveb o celkové délce 8 052 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (110 staveb o celkové délce 1 360 metrů). Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) rozeznáváme u mostů škálu 7 stavů – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní. Více než pětina zmíněných mostů (186 staveb) byla s ohledem na jejich stav zařazena do kategorie uspokojivý. Za bezvadné bylo označeno 128 mostů (14,2 %), naopak v havarijním stavu bylo 8 mostů (0,9 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném a havarijním stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (24 staveb, resp. 4 stavby).

Začátkem roku 2023 se v Libereckém kraji nacházelo 112 železničních přejezdů, z toho 79 přejezdů křížilo silnice III. třídy, 23 silnice II. třídy a 10 silnice I. třídy. Nejvíce přejezdů se pak nacházelo v okrese Liberec (48) a Semily (32). Na silnicích I. a III. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Liberec (4 v prvním a 37 ve druhém případě). Na silnicích II. třídy to bylo v okrese Semily (11), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Jablonec nad Nisou.

Na území kraje bylo k 1. 1. 2023 evidováno také 170 podjezdů, z toho 49,4 % (84 staveb) na silnicích I. třídy, 38,8 % (66) na silnicích III. třídy a 9,4 % (16) na silnicích II. třídy. Pod dálnicemi v Libereckém kraji se nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Více než polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak okres Jablonec nad Nisou evidoval pouze 22 (12,9 %) těchto staveb.

Podle dostupných údajů provozní délka železničních tratí podle stavu k 31. 12. 2021 dosáhla v Libereckém kraji 454 km, tj. 4,8 % republikové délky 9 523 km. Nejdelší tratě byly evidovány ve Středočeském kraji (1 459 km, tj. 15,3 %), nejkratší v hlavním městě Praze (212 km, tj. 2,2 %). Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší. Hustota železniční sítě v našem kraji činila 143,6 m/km² a byla tak o 22,9 m vyšší než v úhrnu za Českou republiku. Nejhustší síť mělo hlavní město Praha (426,7 m/km²), na opačném konci žebříčku s hodnotou 85,0 m/km² se nacházel Kraj Vysočina. Náš region se v tomto srovnání umístil na 3. nejvyšší příčce.

Vodní cesty slouží v České republice převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě, od roku 2015 jsou do této výměry zahrnuty i cesty na nádržích a jezerech. K 31. 12. 2021 činila celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu v České republice 726 km. Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejnižší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest.

Další informace týkající se silniční infrastruktury naleznete na Portálu ŘSD

Data o železniční síti přebírá ČSÚ ze Správy železnic, data o vodních cestách ze Státní plavební správy

Kontakt:

Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
Tel.: 485 238 811
E-mail: infoservislbc@czso.cz