Evropská plynová horečka – role LNG terminálů

Článek vyšel v prvním letošním čísle časopisu Plyn, který vydává Český plynárenský svaz. Autor děkuje redakci za svolení k publikaci na Kurzy.cz.

--

Evropa v uplynulém roce pokračovala v usilovném získávání nových odpařovacích kapacit LNG. Zatím jde stále o hotové plovoucí terminály FSRU, protože výstavba pozemních si vyžádá několik let. Jisté zvolnění tempa přispěje ke stabilizaci cen zemního plynu na světových trzích, což uvítají země jako Indie, Bangladéš nebo Pákistán, které nebyly schopné přeplatit náhlou evropskou poptávku. Ta vyvrcholila v listopadu loňského roku, kdy u evropských břehů čekalo na vyložení přes sedmdesát LNG tankerů. A byť jsou FSRU zpravidla schopné pojmout náklad celého tankeru, vzhledem k nejistotě dodávek se u řady z nich objevují další lodě sloužící jako plovoucí zásobníky LNG (FSU).

Následující dva grafy ukazují odhad vývoje složení odpařovacích terminálů LNG a FSRU kapacit. Z prvního grafu je patrný prudký nárůst FSRU terminálů, který bude pokračovat ještě tento a příští rok. Pozemní terminály vlivem pomalejší výstavby budou zprovozněny kolem roku 2026 a dále.

Obr 1: Poměr zastoupení pozemních a plovoucích LNG terminálů v Evropě (zdroj: Flex LNG)

Další graf ukazuje připravované FSRU kapacity dle zemí. Prim v následujících dvou letech hrají Německo, Itálie a Nizozemí, ale přidávají se samozřejmě i další země.

Obr 2: Kapacity dokončovaných FSRU terminálů dle zemí (zdroj: Flex LNG)

Pro Českou republiku je samozřejmě nejdůležitější zářijové zprovoznění terminálu v nizozemském Eemshavenu, které vzbudilo i mediální zájem o tuto podobu zemního plynu. Nizozemská Gasunie dále odložila přípravy na FSRU terminál Terneuzen a zaměří se na rozšíření svých stávajících terminálů v Eemshavenu a Rotterdamu.

Německu se podařilo zprovoznit v roce 2022 jeden FSRU terminál ve Wilhelmshavenu (první ze dvou plánovaných), ale hned dva přibyly v tomto roce. Jedná se o soukromý terminál společnosti Deutsche Regas v Lubminu, tvořený FSRU Neptune, a terminál v Brunsbüttelu. Majiteli lodě je Höegh LNG a dvě japonské společnosti (Mitsui O.S.K Lines a Tokyo Gas). Wilhelmshavenský terminál provozuje společnost Uniper a je tvořen FSRU Höegh Esperanza, délka pronájmu lodě je deset let. Elbehafen LNG terminál společnosti RWE v Brunsbüttelu u Hamburku tvoří FSRU Höegh Gannet a pronájem je stanoven také na deset let. Ke zprovoznění plovoucího terminálu ve Stade by mělo dle plánů dojít v zimě 2023/24.

Všech šest pronajatých plovoucích terminálů bude pod správou nové státní společnosti Deutsche Energy Terminal GmbH. Nicméně i přes usilovnou snahu bude předválečná německá spotřeba zemního plynu novými terminály plně vykrytá až kolem roku 2026, kdy budou spuštěny pozemní terminály. Zajímavý pohled na plynulost dodávek odpařeného LNG do plynovodní sítě ukazuje následující graf, který ukazuje výstup třech nových terminálů: Eemshaven, Wilhelmshaven a Lubmin.

Obr 3: Množství odpařeného plynu nových evropských FSRU terminálů (zdroj: Alex Froley)

Polsko pokračuje v přípravách na rozšíření kapacity pozemního terminálu ve Svinoústí i na spuštění nového terminálu v Gdaňsku. Plovoucí gdaňský terminál s kapacitou 6 miliard m³ ročně propojí s polskou soustavou 250 km nových plynovodů. Důležitou novinku je dodání prvních dvou nových LNG tankerů – Lech Kaczynki a Grazyna Gesicka – společnosti Knutsen, u které budou sloužit potřebám polské PGNiG. „Polskou” flotu má postupně tvořit osm tankerů. Ty pokryjí nasmlouvané kapacity u amerických producentů LNG.

Také Chorvatsko navýší kapacitu svého LNG terminálu na ostrově Krk. Celkově by měla vzrůst na 6,1 miliard m³ ročně a k jeho posílení je nutné vybudovat nové plynovody. Nespí ani země v sousedství Ruska. Finsko vybudovalo plovoucí terminál v Inkoo, který sdílí s Estonskem. Loď jménem Exemplar je pronajata od americké Excelerate Energy a má kapacitu pět miliard m³ ročně. Ve Francii pokračují přípravy na rozšíření pozemního terminálu v Le Havru o FSRU. Bude jí opět loď od Höegh LNG, MOL a Tokyo Gas, nesoucí jméno Cape Ann. Terminál s kapacitou 5 miliard m³ plynu ročně by měl být spuštěn ještě letos.

Jihovýchodní Evropa posílí své importní kapacity albánským terminálem Vlora, za kterým také stojí společnosti Excelerate Energy (dodavatel FSRU) a ExxonMobile. Plyn z tohoto terminálu bude zásobovat Albánii, Bulharsko a okolní země. Ke spuštění by mělo dojít ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Dále by v letošním roce měly být uvedeny do provozu plovoucí terminály na Kypru, Řecku (terminály Dioriga a Alexandroupolis), Itálii (FSRU 1 SNAM), Lotyšsku (Skulte). Na rok 2024 připadá spuštění dalšího terminálu v Řecku (Argo), Irsku (Mag Mell) a Itálii (FSRU 2 SNAM).

Pozemní terminály

Plán dokončení nových pozemních terminálů i rozšíření stávajících vrcholí kolem roku 2026. Rozšířen bude belgický terminál Zeebruge i francouzský Fos Cavau. Zcela nový bude estonský terminál Paldiski a již zmíněné německé terminály.

Obr 4: Stávající a plánované LNG terminály v severozápadní Evropě (zdroj: Flex LNG)

Pestrý mix dodavatelů

Plyn pro evropské terminály pochází ze široké škály zemí. Německo pokryje své potřeby dlouhodobými kontrakty na dovoz z Kataru, Spojených arabských emirátů a objevily se informace o nových jednáních s Ománem. Vypomáhá si ale i americkým plynem. Polsko spoléhá na Spojené státy americké. Spotové dodávky do dalších terminálů pocházely z Trinidadu a Tobaga i Mozambiku (např. pro chorvatský terminál Krk), Egypta a Nigérie. Řecký terminál Revitthousa odbavil loni rekordních 78 LNG tankerů z deseti zemí. Celková kapacita dodaného plynu byla 39,19 TWh. Nejvíce – přes 51 procent – pocházelo z USA. Na druhém místě bylo Alžírsko následované Egyptem, Nigérií, Norskem, Ruskem, Ománem, Španělskem, Indonésií a Kamerunem. Poněkud méně pestrou paletu dodavatelů hlásí britský terminál Grain v Kentu. I tady tvořily většinu dodávky z USA. Další plyn pocházel z Nigérie, Chile a Peru. Terminál loni přijal celkem 91 tankerů.

Závěr

Evropské plynárenství bylo postaveno před velmi obtížnou úlohu, ve které obstálo se ctí. Nedošlo k přerušení ani omezení dodávek, byť zaplacená cena byla rekordní a evropská situace ovlivnila i země na druhé straně zeměkoule. Díky plovoucí infrastruktuře je získán čas k vybudování pozemních terminálů.