Čím se liší česká inflace od evropské? Třeba dopadem na domácnosti

Že je současná inflace celoevropská, o tom se všeobecně ví. Ale už se tolik nemluví o dopadech inflace na domácnosti v jednotlivých zemích. Proč? Důvodů může být hodně. Faktem ale zůstává, že dopad inflace roku 2022 byl pro české domácnosti enormní. Na rozdíl od těch zahraničních jim totiž nevzrůstaly příjmy.

Inflace 2022

Průběh inflace v roce 2022 máme samozřejmě v živé paměti. Skokové zdražování, které jsme v posledních letech zažili jen u některých produktů nebo jejich skupin, se najednou odehrávalo všude. V extrémních procentech (na české i evropské poměrně) a opravdu plošně.

Některé produkty zaznamenaly dokonce hyperinflaci (nad 100 %), jiné se „držely“ okolo 10 %. Pádivá inflace se však dá najít téměř u každé položky spotřebního koše. A přestože oficiální inflace 2022 je podle statistického měření ČSÚ na 15,1 %, spousta domácností má svou vlastní inflaci o dost vyšší (dle konkrétního koše každé z nich). I v několika desítkách procent!

Inflace v jiných zemích Evropy

Že loňský rok nebyl veselý ani v dalších zemích EU nebo EHP, netřeba zdůrazňovat. Ale pojďme se podívat na rozdíly. Dobře je uvidíme na grafu, který zveřejnila na svém blogu Česká národní banka. Promítla do něj nejen inflaci samotnou, ale i její dopad na spotřebu domácností v jednotlivých státech, včetně průměru eurozóny.

Obrázek 1: Inflace a spotřeba domácností v zemích Evropy, za období 7/2021 - 9/2022

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: ČNB

Co je z grafu patrné? Že inflace v ČR patřila na podzim 2022 k nejvyšším v Evropě. Konkrétně byla pátá nejvyšší (tou dobou nás překonávalo jen Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko). Pozdější data Eurostatu ukazují, že koncem roku 2022 jsme se posunuli dokonce na ještě vyšší příčky. Proč? Důvodů je spousta, ale prvopočátkem všechno zůstává nezvládnutá reakce vlády na zvyšování cen energií.

Z grafu je ovšem patrné, že lídry jsme vloni byli u poklesu spotřeby. Největší pokles ze všech zemí EHP. Až k -6 %. V ostatních státech se spotřeba domácností zvyšovala. Jen v Dánsku, Rakousku a Lotyšsku také klesla, ovšem mírněji než u nás. Že spotřeba domácností je důležitou součástí HDP, tudíž i výkonu ekonomiky, netřeba dodávat.

Srovnání ukazuje, že české domácnosti neměly inflaci čím kompenzovat

Celonárodní pokles spotřeby českých domácností samozřejmě nevychází z etických pohnutek. Stojí za ním mnohem prozaičtější důvod: vysoké inflaci čelily bez změny příjmů. A to na rozdíl od ostatních států, kde byla inflace nižší a kde ji vlády a zaměstnavatelé domácnostem kompenzovaly.

V českých luzích a hájích se tak nedělo s odůvodněním, že vyšší příjem domácností by jen více roztočil inflační spirálu. Ale že tahle inflace přišla se stranou nabídky, už se neřešilo. Regulace poptávky (cílení na její nezvyšování) totiž nemůže s nabídkovou inflací udělat téměř nic…

Pokles disponibilního příjmu domácností? U nás opět skoro nejhorší

Inflace není pro podniky ani domácnosti problémem, doku se rovnoměrně k ní zvyšují i příjmy. Jakmile se jenom zdražuje, ale příjmy stagnují, problém se dříve či později dostaví. Klesá reálná mzda i příjmy z podnikání, čerpají se finanční rezervy (za podmínky, že se rezervy vůbec tvořily) a snižuje se celkový disponibilní důchod celé ekonomiky.

Pro doplnění: pod disponibilním důchodem (příjmem) domácnosti rozumíme reálnou hodnotu příjmu a její změnu v čase. Co je reálná? V podstatě jde o kupní sílu: co si domácnosti za svůj plat nebo jiný příjem mohou koupit. A jak se množství zboží, co lze zaplatit jedním měsíčním příjmem, v čase mění. S klesajícím disponibilním příjmem samozřejmě klesá.

Přesně tohle je scénář roku 2022, jak ukazuje další graf zveřejněný na blogu ČNB. Čísla čerpala ČNB z Eurostatu. V grafu je výchozím datem pro porovnávání polovina roku 2021. Graf je zpracován do poloviny roku 2022.

A co vidíme na první pohled? Zatímco propad příjmu je v ostatních zemích mírný, nebo disponibilní příjem dokonce roste, Češi doplácejí na uměle vyvolanou energetickou krizi ve velkém.

Obrázek 2: Vývoj reálného hrubého disponibilního důchodu v zemích Evropy, v období 1/2019 až 6/2022

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: ČNB

Graf sám o sobě působí až děsivě. Jenže realita dneška je ještě horší. Nutno si uvědomit, že s koncem roku 2022 a počátkem roku 2023 se situace ještě zdramatizovala. Inflace nabrala další spád, a o růstu příjmů si mohly domácnosti nechat jen zdát.

Propad červené křivky disponibilního příjmu českých domácností byl proto v dalších měsících ještě hlubší. Dopad loňské inflace je zkrátka enormní. Hlavně v ČR. Jinde si domácnosti dokonce polepšily! Šlo to i jinak. Tak proč ne u nás?