Mezinárodní rok prosa - Velvyslanectví ČR v Uzbekistánu se v pátek 24. února 2023 připojilo k akci konané v taškentském hotelu Ramada na podporu pěstování prosa

Proso je známé již přes 5 tisíc let a patří tak mezi nejstarší domestikované rostliny, které dlouho sloužily jako základní plodina pro miliony farmářů, zejména na území dnešní Indie, Číny a v mnoha částech Afriky. Proso se dnes pěstuje ve více než 130 zemích. Přestože asi polovina světové populace se spoléhá na rýži a více než jedna třetina na pšenici, proso má za svou významnou roli ve stravě pouze asi 90 milionů lidí v Africe a Asii. Jáhly jsou tak často považovány za jídlo pro chudé.

Proso má schopnost nejen růst v horkých nebo suchem postižených oblastech, ale potřebuje také mnohem méně vody než pšenice, rýže nebo kukuřice. A to není vše. Odborníci říkají, že by bylo dobré učinit proso více populární, a to nejen kvůli zdravotním přínosům obilovin, ale také jejich schopnosti prospívat v náročných podmínkách. Z hlediska sklizně je totiž doba zralosti prosa kratší. Některá prosa dosáhnou zralosti za 60 až 90 dnů. Navíc proso uvolňuje jen málo nebo žádné skleníkové plyny, na rozdíl od pěstování rýže, které významně přispívá k emisím metanu. A v dnešním světě poznamenaném změnou klimatu to je důležitý faktor. Kromě toho je jednou z výhod prosa skutečnost, že proso vyžaduje málo syntetických hnojiv a pesticidů a může zvýšit kvalitu půdy prostřednictvím meziplodin s jinými rostlinami. Někdy se proso, resp. vyloupaným semínkům prosa, které se nazývají jáhly, říká "nutri-cereálie" kvůli vysokému obsahu železa, vlákniny a určitých vitamínů.

Byla to Indie, která navrhla, aby rok 2023 byl prohlášen za Mezinárodní rok prosa. Poté, co byl návrh schválen členy řídících orgánů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), byl návrh schválen na 75. zasedání Valném shromáždění OSN.

Mezinárodní rok prosa představuje jedinečnou příležitost ke zvýšení jeho celosvětové produkce, zajištění jeho efektivního zpracování a spotřeby, k podpoře lepšího využití střídání plodin a podpoře lepší konektivity v potravinových systémech, aby se proso propagovalo jako klíčová součást potravinářského řetězce.

Mezinárodní rok prosa tedy:

1) zvýší povědomí o přínosu prosa pro zabezpečení potravin a výživu,

2) inspiruje zúčastněné strany ke zlepšení udržitelné produkce a kvality prosa a

3) zaměří se na zvýšené investice do dalšího výzkumu a vývoje prosa.

Pěstování prosa v současné době v mnoha zemích upadá a jeho potenciál pro řešení klimatických změn a potravinové bezpečnosti není plně realizován. A to navzdory skutečnosti, že proso může růst na relativně chudých půdách a za nepříznivých a suchých podmínek s poměrně menšími vstupy než jiné obiloviny.

Jáhly jsou obiloviny, jako rýže nebo pšenice, ale dříve byly označovány jako hrubé obiloviny, což je zřejmý odkaz na vnější strukturu, která není hladká. Všechny obiloviny jsou bohatým zdrojem sacharidů, ale jáhly mají také více bílkovin, vlákniny, železa a vápníku než rýže nebo pšenice.

Proso spotřebuje o 70 % méně vody než rýže, roste za poloviční dobu než pšenice a při zpracování potřebuje o 40 % méně energie. Je to odolná plodina, která snese extrémní teplotní podmínky. Výzkumy ukazují, že jáhly jsou dobrou obranou v boji proti cukrovce. Jáhly mají nízký glykemický index, což znamená, že takové potraviny mají menší vliv na hladinu glukózy v krvi než potraviny s vyšším indexem. Přesto se dnes proso používá spíše jako plodina pro dobytek. Ještě v letech 1965-70 tvořilo proso 20 % ze všech obilovin, nyní je to jen 6 %.

Potřeba podporovat rozmanitost a nutriční a ekologický přínos prosa pro spotřebitele, výrobce, aktéry hodnotového řetězce a osoby s rozhodovací pravomocí je tak více než aktuální a může zlepšit vazby v potravinářském sektoru.

Pokud máte zájem o informace o zařízeních na zpracování prosa nebo jiných obilovin vyráběných v České republice, napište nám na adresu commerce_tashkent@mzv.cz.