Země, kde jsou kryptoměny legální a kde naopak nelegální

Ilustrační obrázek | zdroj CoinBank.cz

Není to tak dlouho, co světlo světa spatřila vůbec první kryptoměna. Psal se rok 2009, když byl spuštěn blockchain Bitcoinu. Tato peer-to-peer digitální měna položila základy konceptu decentralizovaných financí. Rostoucí zájem o kryptoměny a jejich všeobecné přijetí donutily regulační autority si tohoto nového aktiva všímat a podnítily snahy o jeho ukotvení v moderním právním systému. Zatím co vlády, daňové úřady a centrální bankéři po celém světě diskutují o tom, jak mohou decentralizované finance a potažmo kryptoměny kontrolovat, spotřebitelé řeší opačnou otázku, a to, kde mohou bitcoin a jím podobné kryptoměny legálně používat.

Ve většině států je sice legální bitcoin používat, ale může to být spojeno také s určitou povinností uživatele. Např. v České republice si můžete legálně pořídit jakoukoliv kryptoměnu a nakládat s ní, jak uznáte za vhodné. Ale v momentě, kdy si kryptoměnu převedete zpět na českou korunu či jinou fiat měnu, vzniká vám povinnost odvést daň z příjmu. Samozřejmě za předpokladu, že jste na směně zpět na fiat měnu vydělali. Tzn., že daňová povinnost se týká kladného rozdílu mezi nákupem a prodejem.

Právní status bitcoinu závisí na tom, ve které zemi se nacházíte a na tom, jestli je v té zemi, nebo není úřady regulován. Nějaký druh regulace je dnes běžnou součástí takřka většiny států. Na legálnost či nelegálnost kryptoměn tak má hlavní vliv míra takové regulace.

Země, kde je bitcoin legální

Bitcoin nastavil základní obrysy ostatním kryptoměnám. Díky tomu je dnes většina kryptoměn decentralizovaných, tzn., že do blockchainů jednotlivých kryptoměn nemůže zasahovat žádná centrální autorita. Kryptoměny jsou relativně anonymní a historie transakcí je transparentní. Tyto vlastnosti však kromě běžných uživatelů přilákaly také zločince, kteří kryptoměny začali používat k páchání trestné činnosti jako je vydírání, financování terorismu či tzv. praní špinavých peněž (legalizaci výnosů z trestné činnosti). 

Velká míra decentralizace, anonymnost transakcí, širší přijetí kryptoměn laickou a odbornou veřejností přimělo některé vlády alespoň k přijetí základních právních předpisů, kterými se snaží bojovat proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT). Tento soubor právních opatření je dnes považován za minimum, které by měl ctít každý vyspělý stát. 

Koncem loňského roku společnost Price Waterhouse Coopers (PwC) vydala rozsáhlou zprávu o globální regulaci kryptoměn. Ve zprávě (dokument) analyzovala vybrané země a jednotlivé regulační rámce, které jsou již v platnosti, nebo které se teprve chystají tamní zákonodárci přijmout. Zároveň s tím zpráva zmínila několik států, ve kterých je používání kryptoměn nezákonné. Níže tak uvádíme základní přehled zemí, ve kterých je užívání kryptoměn legální, maximálně částečně regulované. Za výčtem zemí, ve kterých může uživatel bez obav nakládat se svou kryptoměnou, uvádíme pro úplnost také soupis států, ve kterých je užití bitcoinu a dalších kryptoměn nelegální.

Spojené státy Americké

Úřad Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN), který působí pod ministerstvem financí USA, vydává regulační pokyny týkající se bitcoinu již od roku 2013. Tamní ministerstvo financí již v té době definovalo bitcoin jako směnitelnou měnu s ekvivalentní hodnotou v reálné měně nebo měně, která může fungovat jako její náhrada (dokument). Americký daňový úřad (Internal Revenue Service – IRS) se na bitcoin dívá jako na majetek pro daňové účely (dokument).

Každý, kdo užívá bitcoin a ostatní kryptoměny ke správě a směně, typicky kryptografické burzy, popř. zpracovatelé transakcí, spadá podle současných amerických zákonů pod definici podniku poskytujícího peněžní služby (money services business – MSB). Dle tohoto zákona se musí všechny podniky poskytující peněžní služby zaregistrovat u amerického ministerstva financí, podřídit se zákonu o bankovním tajemství a podávat pravidelná hlášení o všech transakcích, které přesáhly limit 10000 dolarů (dokument).

Americké ministerstvo financí a FinCEN aktuálně spolupracují na tvorbě právních předpisů, na strategii stanovení národních priorit pro sledování a vykazování kryptoměn a vzájemně se podporují v zavádění legislativních procesů.

Evropská unie

Používání bitcoinu a dalších kryptoměn je v rámci celé Evropské unie legální. EU kryptoměnám přiznává statut kryptoaktiv. Nutno však podotknout, že Evropská centrální banka jakožto nejvyšší měnový regulační orgán EU uživatele varuje, že veškeré aktivity a transakce spojené s těmito kryptoaktivy nepodléhají žádnému dozorovému orgánu a na jednotlivé vklady u centrálních kryptografických burz se nevztahuje zákonné pojištění jako v případě vkladu u běžné bankovní instituce. ECB pak nadále ve svých reportech varuje veřejnost a podnikatele před riziky spojenými s kryptoměnami.

EU nechávala kryptoměny dlouho bez centrální regulace. Až v roce 2020 Evropská komise dokončila návrh legislativy pro regulaci kryptoaktiv označovaný jako Markets In Crypto-Assets (MiCA). MiCA poté zamířila do výborů k připomínkovacímu řízení. To trvalo další dva roky, po které se k návrhu vyjadřovaly různé agentury, ale také samotní kryptografičtí hráči. Finální verze MiCA byla zaslána Evropské komisi k hlasování teprve loni v říjnu (2022). Některé členské státy EU s přijetím regulace kryptoměn vyčkávají právě až na konečnou podobu MiCA, aby teprve poté začaly iniciovat vlastní legislativu, která bude vycházet z právního rámce návrhu MiCA.

MiCA nabízí jen širší obrysy, jak kryptografický sektor v EU regulovat. Například se vůbec nezabývá tzv. bezpečnostními tokeny či non-fungible tokeny (NFT). Cílem této nově vznikající legislativy je zabránit roztříštění finančních regulačních rámců při zachování přístupu uživatelů ke kryptoměnám a vyrovnat finanční podmínky v celé EU, aby je mohli uživatelé bezpečně užívat.

Kanada

Stejně jako Spojené státy Americké se také Kanada staví pozitivně ke kryptoměnám, potažmo bitcoinu. Kanadská daňová agentura (Canada Revenue Agency – CRA) nahlíží na kryptoměny jako na komodity a jakýkoliv zisk z transakcí s těmito komoditami považuje za příjem. Ať již se jedná o podnikatele, či koncového uživatele, při zisku z prodeje oběma skupinám vzniká povinnost takový zisk zdanit daní z příjmu. Stejný princip je uplatňován také v ČR.

Zároveň jsou všechny tamní kryptografické burzy považovány za společnosti, které poskytují finanční služby. Díky tomu musí při svém podnikání dodržovat legislativní opatření k zabránění legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz) a financování terorismu. Dohledovým orgánem je Centrum pro analýzu finančních transakcí a zpráv (Financial Transactions and Reports Analysis Centre of Canada – FINTRAC). Každá kryptoměnová burza má povinnost se u tohoto dohledového orgánu registrovat, hlásit podezřelé zakázky, vést přesně dané záznamy a dodržovat plán shody.

Austrálie

Také Austrálie prostřednictvím tamního daňového úřadu (Australian Taxation Office – ATO) nahlíží na bitcoin a další kryptoměny obdobně jako Kanada či ČR. ATO považuje bitcoin za finanční aktivum s hodnotou a jako takový může být zdaněn. Například pokud je bitcoinem využíván k obchodování, směně, nákupu, prodeji, ale třeba i jako forma daru, může v určitých případech vzniknout uživatelům daňová povinnost. Stěžejní bude, jestli jste takovou transakcí dosáhli nějakého kapitálového zisku. Daňová povinnost vzniká i v případech, kdy se bitcoin převádí na fiat měnu.

Výjimku z daňové povinnosti však mají ti uživatelé, kteří drží bitcoiny výhradně pro svou osobní potřebu. Těm v určitých případech nemusí vzniknout daňová povinnost, ani když transakcí dosáhnou zisk.

Francie

Ze členských států EU je v zavádění regulačního rámce zřejmě nejdále Francie. Ta v minulém roce zavedla tzv. měnový a finanční zákoník (Monetary and Financial Code – MFC), kterým reguluje užívání kryptoměn a jiných kryptoaktiv v zemi. V rámci MFC tamní vláda definovala digitální aktiva, mezi které tak spadají užitkové tokeny, platební tokeny a bezpečnostní tokeny. NFT pak v rámci MFC není definován a širší regulaci se díky tomu prozatím vyhýbá.

Výše zmíněná legislativa neupravuje jen statut tokenů, ale zahrnuje také regulace, které týkají nabízených služeb v oblasti digitálních aktiv. MFC jsou povinni vyhovět všechny podniky, jejichž předmětem podnikání jsou nákupy a prodeje digitálních aktiv, provozují kryptografické směnárenské služby, zastupují na kryptografických trzích své klienty, nebo dokonce nabízejí a poskytují poradenství v oblasti digitálních aktiv.

Další státy, ve kterých se nemusíte bát používat bitcoin

Výše zmíněné státy nejsou jedinými státy, ve kterých můžete používat kryptoměny, potažmo bitcoin. Níže nabízíme soupis několika dalších zemí, ve kterých je legální používání kryptoměn za dodržení určitých forem regulace. Jsou jimi např.:

• Dánsko,

• Německo,

• Japonsko,

• Švýcarsko,

• Španělsko,

• Spojené království.

Státy, ve kterých jsou digitální aktiva zakázána

Bohužel však neexistuje žádná růže bez trní. A tak by si uživatelé kryptoměn měli dát pozor, ve kterém státě se zrovna nacházejí. Jsou země, ve kterých povaha digitálních aktiv stále vzbuzuje notnou dávku obav. Nejčastěji se odvolávají na jejich volatilitu a decentralizovanou povahu. Zároveň se centrální autority obávají toho, že by kryptoměny mohly být hrozbou pro tamní fiat měny, a že by mohly být využity k páchání trestné činnosti jako praní špinavých peněz, podpora terorismu či obchod s drogami. V neposlední řadě se odvolávají na energetickou náročnost těžby bitcoinu a jiných kryptoměn.

Dané státy pak své restrikce prosazují různě. Existuje několik zemí (Katar, Saudská Arábie a Čína), které přímo zakázaly jakékoliv činnosti související s užíváním veškerých neschválených digitálních aktiv. Typickým příkladem je Čína, která se snaží postihovat všechny aktivity, které se nějak dotýkají decentralizovaných kryptoměn. Oficiálně povolené jsou jen činnosti, které souvisí s centrální digitální měnou (digitální jüan – e-CNY).

Jiné státy pak jdou cestou regulací a zákazů, které mají za cíl potencionálním uživatelům odříznout jakoukoli podporu bankovního a finančního systému, která je nezbytná pro obchodování a používání kryptoměn.

Země s implicitními zákazy

V neposlední řadě zde existuje skupina států, která zavedla implicitní zákazy ke konkrétním formám použití bitcoinu a dalších kryptoměn. Všechny tyto státy mají jedno společné, nachází se na Africkém kontinentu. Při ilustraci níže uvádíme některé z těchto zemí. Jsou to např.:

• Kamerun,

• Středoafrická republika,

• Gabon,

• Guyana,

• Lesotho,

• Libye,

• Zimbabwe.

Legálnost vs. nelegálnost

Dnes je mnohem častěji přijímaná teze, že je lepší digitální aktiva regulovat, než je explicitně stavět mimo zákon. Vyspělé západní státy se touto cestou již vydaly, když akceptovaly skutečnost, že obor kryptografie má široké užití a jeho přínosy na trzích zřejmě brzy předčí dnes běžně používané systémy. Nejmarkantněji je to zřetelné v bankovním sektoru, kde již první bankovní instituce přecházejí ze svých zastaralých systémů na nové blockchainové systémy.

Stále však existuje řada států, které považují kryptoměny za nelegální. Jedním z nejčastěji uváděných důvodů, kterým argumentují potřebu a oprávněnost takového zákazu, je velká volatilita. Dalšími argumenty pak jsou velká energetická náročnost potřebná pro chod blockchainových systémů, obavy z destabilizace vlastního měnového a finančního trhu nebo snadnost, s jakou lze prostřednictvím decentralizovaných kryptoměn páchat a financovat trestnou činnost.

Klíčové poznatky

• Bitcoin a jiné kryptoměny vyvolávají finanční obavy vlád po celém světě.

• Stále neexistují jednotné mezinárodní zákony, které by užívání bitcoinu regulovaly.

• Ve většině států je užívání kryptoměn a bitcoinu legální, např. v USA, Kanadě a Velké Británii.

• Existují však země na opačném pólu, které jakékoliv užití bitcoinu zakázalo. Jsou to např. Čína a Saúdská Arábie.

Je používání bitcoinu a kryptoměn trestné?

V rámci EU za používání kryptoměn postih nehrozí, pokud dodržíte zákonná opatření a přijaté regulační opatření. Uživatelé, kteří tak kryptoměny používají pro legální osobní či obchodní účely, se postihu bát nemusí. Jiná situace nastane ve chvíli, kdy nějaký uživatel využije digitální aktiva ke spáchání trestného činu. Takovým jednáním se vystavuje možnosti postihu ze strany orgánů činných v trestním řízení.

Závěrem

Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou stále velmi mladým aktivem, ruku v ruce se s jejich širším přijetím formuje legislativa, která upravuje či přímo stanovuje právní rámec pro bezpečné fungování tohoto segmentu trhu. Očekává se, že mnoho zemí EU zavede novou legislativu poté, co Evropská komise definitivně schválí svůj návrh MiCA. Co však nelze očekávat je to, že by v tomto bodě zákonodárci ustrnuli a přijatý právní rámec ponechali do budoucna beze změny. Legislativní prostředí se bude nadále vyvíjet. Jak se bude měnit účel kryptografie, bude na tyto změny reagovat i právní prostředí. Ať se již v budoucnu kryptografie vydá jakýmkoliv směrem, měli by být uživatelé připraveni nato, že daný směr doprovodí také nový regulační rámec. Proč? Protože se právní předpisy týkající se digitálních aktiv po celém světě stále vyvíjejí.