Týdenní zprávy 20.02.2023 - 24.02.2023

Klíčové události a ukazatele

Očekávané události a ukazatele

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

 • K vývoji koruny vůči euru v tomto týdnu je obtížné napsat něco nového. Obchodování po větší část týdne probíhalo v širším okolí hladiny 23,70 CZK/EUR a jen v závěru týdne (pátek dopoledne) se koruna podívala blíže hladině 23,60 CZK/EUR. Zajímavé je, že historicky poměrně spolehlivě fungující korelace - posilující americký dolar rovná se oslabující koruna i vůči euru, v únoru příliš nezafungovala. A to jak za únor jako celek, tak ani v průběhu tohoto týdne, když posílení dolaru pod hladinu 1,06 USD/EUR nechalo korunu v klidu. Tento týden byl navíc velmi chudý na domácí makroekonomické statistiky. Přelom února a března bude z pohledu makrostatistik zajímavější (lednová inflace v průmyslu, únorový PMI ve výrobě či zpřesněný odhad HDP za 4. čtvrtletí). 

• Pokud má dojít ke korekci a k výraznějšímu oslabení koruny, tak se to podle nás neobejde bez toho, aniž by došlo k prudšímu zhoršení pozitivní nálady na finančních trzích. A to se zatím neděje, ačkoliv centrální banky v eurozóně i v USA avizují, že nás čeká období vysokých úrokových sazeb po delší dobu. Ostatně toto avizuje i domácí Česká národní banka (ČNB). Tempo růstu celkové inflace se zlomilo a kombinace vysoké statistické základny z loňského roku a poklesu cen zemního plynu nepochybně povedou v průběhu letošního roku k tomu, že inflace bude zpomalovat. To platí pro ČR, stejně jako pro eurozónu. Stále větší pozornost se tak nyní přesouvá k tzv. jádrové složce inflace, jejíž zpomalování nemusí být zdaleka tak rychlé a může trvat delší dobu, než se vrátí k inflačnímu cíli. V tuto chvíli a platí to opět pro ČR i eurozónu navíc centrální bankéři přesně nevědí, jak moc rostou mzdy (statistiky jsou zveřejnovány se zpožděním). A právě vztah vyšší růst mezd rovná se více perzistentní jádrová inflace je pro evropské centrální bankéře momentálně velkým strašákem. 

• Důvěra v domácí ekonomiku v únoru poklesla o 0,3 bodu m/m na hodnotu 92,5. Zatímco důvěra mezi podnikateli o 1,3 bodu poklesla, tak důvěra mezi spotřebiteli po lednu opět silně vzrostla o 4,8 bodu. Detailnější pohled do struktury podnikatelské důvěry ukazuje, že prudce poklesla důvěra v průmyslu a to o 4,4 bodu (aktuálně je nejníže od června 2020). V průmyslu je zarážející především pokles poptávky a zhoršení výhledu na výrobní činnost v příštích třech měsících. Otázkou samozřejmě je, jak moc se do průzkumu promítlo omezení výroby v automotiv. Soustavně se zhoršující hodnocení zahraniční poptávky navíc příliš nekoresponduje se zlepšováním indexů PMI v eurozóně. Od průmyslu v letošním 1. čtvrtletí, tak žádné výraznější oživení očekávat nelze. Důvěra v dalších odvětvích (stavebnictví, vybrané služby) se v únoru zlepšila, případně jen mírně poklesla (obchod). 

• Spotřebitelská důvěra v únoru naopak opět prudce vzrostla a spotřebitelé tak dále korigují přílišný pesimismus z druhé poloviny loňského roku. Podle ČSÚ většina sledovaných ukazatelů zaznamenala meziměsíční zlepšení (hospodářská i finanční situace domácností pro nejbližší rok i menší obavy z inflace). Nicméně spotřebitelský sentiment jako celek pořád zůstává hluboko pod svým dlouhodobým průměrem.

Vývoj USD/CZK

 • Vůči americkému dolaru koruna v tomto týdnu mírně oslabila a obchodování ve druhé polovině týdne se odehrávalo primárně v rozmezí 22,30 – 22,40 CZK/USD. Koruna tak částečně kopírovala vývoj na eurodolaru (oslabování eura). Tyto řádky jsou psány těsně před zveřejněním americké PCE inflace (24/2 odpoledne), která ještě může v závěru týdne s kurzem dolaru zahýbat. Směrem k březnu i nadále vidíme prostor spíše pro další posílení dolaru, obzvláště pokud budou chodit silná čísla z americké ekonomiky (příští týden únorový ISM ve službách a o týden později únorová čísla z pracovního trhu NFP). Na druhé straně, s tím jak se na eurodolaru obchodování přibližuje úrovni 1,05 USD/EUR, roste i riziko korekce dolaru. 

 Vývoj PLN/CZK

 • Koruna vůči polskému zlotému v tomto týdnu mírně oslabila a obchodování se přesunulo k hranici 5 CZK/PLN. Trend posilující koruny je tak od poloviny února přerušen. 

• Makroekonomický kalendář v Polsku byl naopak napěchován důležitými statistikami. Řazeno chronologicky v pondělí byla zveřejněna lednová průmyslová produkce (2,6 % r/r), lednová inflace v průmyslu PPI (18,5 % r/r) a v neposlední řadě lednový vývoj mezd (13,5 % r/r) a zaměstnanosti (1,1 % r/r) v soukromém sektoru. V úterý byly publikovány lednové maloobchodní tržby (-0,3 % r/r), ve středu peněžní zásoba M3 za leden (6,9 % r/r) a ve čtvrtek lednová míra nezaměstnanosti (5,5 %). 

• Jak čísla z průmyslu, tak i maloobchodu naznačují, že si polská ekonomika na přelomu roku procházela dnem hospodářského cyklu. Pravděpodobnost, že v 1. čtvrtletí Polsko spadlo do technické hospodářské recese (dva mezikvartální poklesy HDP v řadě), je poměrně velká. Průmysl aktuálně vykazuje známky stagnace, a ačkoliv výrobní index PMI signalizuje oživení produkce a dochází ke stabilizaci cen energií, tak kvůli vysoké statistické základně z loňského začátku roku hrozí, že průmysl bude v nejbližších měsících v lepším případě stagnovat, v horším klesat. Pod tlakem se i navzdory rychlému růstu mezd nachází kvůli vysoké inflaci polský spotřebitel, což je vidět na maloobchodních tržbách. Ostatně právě propad spotřeby domácností byl ve 4. čtvrtletí hlavní příčinou poklesu HDP. Pozitivem je, že se spotřebitelská důvěra začíná pomalu zlepšovat, inflace by měla v průběhu letošního roku zvolňovat a situaci na pracovním trhu charakterizuje stále nízká nezaměstnanost.

Vývoj USD/EUR