Index PMI v eurozóně na devítiměsíčních maximech

Průmysl však zaostává kvůli energeticky náročným výrobám.

Index podnikatelské nálady v eurozóně (kompozitní PMI) se sice vyšplhal na devítiměsíční maximum (52,3 bodu), při pohledu “pod pokličku” v řadě ohledů ovšem zklamal. Pro Česko je zvlášť nepříjemný překvapivý pokles indexu PMI v průmyslu na dvouměsíční maxima (48,8 bodu). Pokud podobný signál dnes vyšle i německý index podnikatelské nálady IFO a následně české PMI, může to znamenat, že český exportně zaměřený průmysl bude domácí ekonomice pomáhat o něco méně než na konci roku 2022.

Podle předběžných výsledků jsou hlavním zdrojem problémů v eurozóně prohlubující se problémy energeticky náročných odvětví v čele s chemickým průmyslem, zpracovateli kovů a výrobci plastů. V ostatních odvětvích se situace postupně vylepšuje, a to včetně automobilového průmyslu, který se ovšem vrací k normálu stále z relativně hodně nízkých objemů produkce daných primárně nedostatkem polovodičů v uplynulém roce. Na druhou stranu průmysl přes horší celkovou náladu dál vylepšovalo hodnocení aktuální produkce, které dosáhlo devítiměsíčních maxim a poprvé od uplynulého května překročilo klíčovou hranici 50 bodů.

Čistě pozitivní obrázek na druhou stranu nabízí pohled do sektoru služeb. Zejména díky finančním službám a cestovnímu ruchu se index v sektoru služeb vyšplhal na 53 bodu (osmi měsíční maxima). Negativní nálada přetrvává v odvětví real estate.

Pozitivní zprávou je také skutečnost, že vylepšení v celkových PMI táhly tentokrát zejména menší ekonomiky mimo Německo a Francii - jejich celkové PMI vzrostly na 53,9 bodu, což jsou opět nejvyšší čísla za posledních devět měsíců. Celkově tak únorová čísla potvrzují náš základní výhled, ve kterém předpokládáme, že se eurozóně v letošním roce vyhne recese a v nejbližších kvartálech bude vykazovat tempa růstu mezi 0,5-1 % (mezikvartálně).