Rumunsko – příležitosti pro české energetické, vodohospodářské a stavební firmy
Rumunsko – příležitosti pro české energetické, vodohospodářské a stavební firmy
16.02.2023 / 11:45 | Aktualizováno: 16.02.2023 / 11:47
Rumunsko uvažuje o energetických stavbách v teritoriálních vodách Černého moře, které by byly významným příspěvkem k dekarbonizaci energetiky, pozornost věnuje Rumunsko i přečerpávacímu potenciálu řeky Olt. Ve spolupráci s Bulharskem zvažuje postavit na Dunaji dvě vodní elektrárny, které by byly společně provozovány a měly by zvýšit energetickou nezávislost.
Rumunsko a Bulharsko také chtějí revitalizovat dunajské břehy, propojit infrastrukturu a zintenzivnit výstavbu nových mostů. V současnosti obě země spojují přes Dunaj pouhé dvě mostní konstrukce a břehové regiony nevyužívají svůj ekonomický ani turistický potenciál
Dokončená studie vypracovaná bukurešťským think-tankem Energy Policy Group (EPG) pod názvem Větrné elektrárny na moři – faktor umožňující dekarbonizaci Rumunska, odhadla technický potenciál větrných elektráren v rumunské části Černého moře na 94 GW, z čehož 22 GW by mohlo být instalováno jako pevné turbíny. Otevírá se prostor pro spolupráci mezi Rumunskem a Bulharskem a to formou tzv. společného umělého energetického ostrova, kde by byly instalované větrné farmy. Energetický ostrov by zároveň přinesl cennou propojovací kapacitu s dalšími černomořskými zeměmi, jako je Turecko a Gruzie, jakož i s Ázerbájdžánem.
Rumunsko a Bulharsko plánují postavit dvě vodní elektrárny na Dunaji, které budou společně využívány podle modelu vodních elektráren Iron Gates provozovaných společně Rumunskem a Srbskem.
Rumunsko s Bulharskem zrealizují elektrárny prostřednictvím rumunské státní společnosti Hidroelectrica. První společná elektrárna s kapacitou 840 MW, která bude umístěna mezi městem Turnu Magurele v Rumunsku a městem Nicopole v Bulharsku, již disponuje studii proveditelnosti. Druhá elektrárna má být umístěna poblíž měst Calarasi v Rumunsku a bulharské Silistře, ale studie zde jsou teprve na počátku.
Obě strany již uspořádaly několik schůzek za účasti ministrů energetiky z Rumunska a Bulharska. Očekává se, že oba podunajské státy podepíší v blízké budoucnosti memorandum o společných projektech.
Hidroelectrica připravila také návrh na přečerpávací vodní elektrárnu na dolním toku řeky Olt, konkrétně na výstavbu projektu Islaz v místě vzdáleném 3,5 kilometru od soutoku s Dunajem.
V aktualizované studii proveditelnosti je investice oceněna na 450 milionů EUR. Navrhovaná přehrada by byla většinou využívána pro zavlažování, rybolov, prevenci povodní a silniční přechod, a 30 % kapacity se předpokládá pro energetické účely. Vodní dílo by mělo mít čtyři turbíny o celkovém výkonu 28,8 MW. Hidroelectrica uvedla, že účelem bude čerpat vodu do jiných vodních elektráren proti proudu. Kaskáda na dolním toku Oltu, nejdelší řece protékající pouze Rumunskem, se skládá z vodních elektráren Ipoteti, Drăgăneti Frunzaru, Rusăneti a Izbiceni.
Nepochybně bude nutné vývoj plánovaných energetických děl sledovat v kontextu příležitostí pro české energetické resp. specializované stavební firmy se zkušenostmi z rumunského trhu.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko a Bulharsko chtějí přilákat více finančních prostředků z Evropské unie, spojily své úsilí o rozvoj cestovního ruchu a hospodářské činnosti v komplexní oblasti Bukurešť-Giurgiu-Russe-Veliko Tarnovo.
Obě země zahájily práce na studii proveditelnosti revitalizace obou břehů Dunaje s cílem vybudovat pět nových mostů, které pomohou rozvíjet společný hraniční prostor.
Rumunsko a Bulharsko plánují zkvalitnit propojení silniční infrastruktury a usnadnit silniční přepravu z Rumunska do bulharských přístavů Burgas a Varna na pobřeží Černého moře. Rumunský přístav Konstanca nemá přímé napojení evropskou dálniční síť, což značně komplikuje přepravu zboží – zvlášť se logistické problémy projevily po ruské invazi na Ukrajinu.
V současné době existují pouze dva mosty spojující obě země přes Dunaj a to mezi městy Giurgiu-Ruse a městy Calafat-Vidin. Probíhající studie proveditelnosti až pěti nových mostů jsou po mnoha letech rozhovorů považovány za významný posun.
I zde je pro české firmy ve střednědobém horizontu vhodné monitorovat postup prací, potenciál je značný.
Rudolf Opatřil, ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bukurešti
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz