Ranní okénko - ECB jako osamocený jestřáb

Zasedání centrálních bank máme za sebou. ECB se stává posledním jestřábem, kdy hike o 50bb ještě podtrhla prohlášením, že na příštím zasedání v březnu má záměr opět zvýšit sazby o 50bb. Naopak u Bank of England, která také zvýšila sazby o 50bb takovýto jestřábí výhled do budoucna chyběl. Fed se rozhodl pro široce očekávané zvýšení sazeb o 25bb. I když centrální banky ještě posouvají sazby výš a varují před hrozbou odkotvení inflačních očekávání, trh reagoval snížením výnosů vládních dluhopisů, a to včetně německých, za kterými stojí odhodlané prohlášení ECB. Trh je patrně zvyklý na sérii agresivního počínání centrálních bank a jeho zvolnění vyhodnocuje holubičím směrem.

Dnes dorazí další důležitý díl pro další kroky Fedu – měsíční report z trhu práce. Ze statistiky by mělo znovu vyplynout, že v USA dochází ke zpomalování tvorby nových pracovních míst. Data ohledně vývoje příjmů mohou ukázat na pokles, nicméně to může být dáno zkreslením pramenícím z propouštění v tech sektoru, ale také financích. Míra nezaměstnanosti se měla dle mediánu odhadů zvýšit z 3,5 % na 3,6 %. Její výše ale bude také záviset na tom, kolik lidí se rozhodlo vstoupit na trh práce. Míra nezaměstnanosti okolo 3,6 % by odpovídala výši z roku 2019. Spolu s epizodou vysoké inflace v minulém roce pak vzniká impulz pro mzdová vyjednávání. Vyšší dynamika mezd zvyšuje šanci setrvačnosti jádrové inflace. 

ČNB svým včerejším rozhodnutím nevybočila z nastavené cesty a podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7,00 %. Nic se nemění ani na možnosti intervenovat v případě vyšší volatility. Nová prognóza počítá s vyšší inflací v letošním roce, a naopak o něco lepším vývojem ekonomiky. I nadále prognóza volá po krátkodobém zvýšení sazeb, bankovní rada ale pracuje s alternativním scénářem a chce jít spíše cestou stability. Na tiskové konferenci se guvernér Michl opřel do současného zacenění trhu, a očekává, že sazby zůstanou vyšší, než trh předpokládá. Zasedání se neslo v podobném duchu jako několik posledních setkání, a i v březnu se podle slov guvernéra Michla bude bankovní rada rozhodovat o stabilitě nebo zvýšení sazeb. Navzdory jestřábě znějícím výrokům guvernéra Michla se nic nemění na naší prognóze, která očekává první cuty v druhé polovině letošního roku. Sazby podle nás v letošním roce poklesnou o 100bb, čímž by se základní úroková sazba dostala na 6 % ke konci roku 2023.

Autor: David Vagenknecht, analytik 
Editor: Vratislav Zámiš, analytik 

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.