Petr Lajsek (Purple Trading)
Okénko investora  |  02.01.2023 10:14:20

Česko vs. Slovensko: Jak bojujeme s energetickou krizí?

Po rozvodu obou zemí v první polovině 90. let se mnoho Čechů i Slováků nevyhnulo srovnávání obou zemí. Při pohledu na většinu ekonomických metrik je právě Česká Republika tím vítězem, platí to však i po vstupu Slovenska do EU? Jak obě země zvládají současnou energetickou krizi? 


Ropa


Ruská ropa je jednou z komodit, na které je Česko i Slovensko stále vysoce závislé. Právě dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba jsou pro obě země extrémně důležité. Česko ročně přepraví z Ruska přibližně polovinu veškeré ropy, kterou spotřebováváme. Na Slovensku je pak závislost na ruské ropě prakticky 100 % a je tak nejzávislejším státem EU. Doprava ropy ropovodem Družba byla v průběhu roku 2022 několikrát pozastavena, vždy se však ropa opět rozproudila. Na začátku prosince pak začalo platit embargo na dovoz ruské ropy po moři do EU, ropovod Družba však zatím stále funguje a tento stav by měl platit i v příštím roce. Přesněji tedy jeho jižní část, která zásobuje Maďarsko, Slovensko a Česko. 


Aktuální situace vybízí k obchodování ropy, u nás to lze bez poplatků. Více se dozvíte ZDE.


Zastavení dopravy ropy Družbou by byl velký problém pro nás i Slovensko, danou ropu totiž nemáme jak nahradit. Přibližně půlka veškeré ropy k nám proudí pomocí ropovodu IKL, který je napojen na ropovod TAL propojující přístav Terst a německý Ingolstadt. IKL má sice dostatečnou kapacitu na navýšení objemu přepravované ropy, ropovod TAL ji však bohužel nemá. Do roku 2024 by mělo dojít k navýšení jeho kapacity a Česko by tak mělo být schopno pokrýt úplný výpadek ruské ropy. Do té doby bychom však na výpadek dopravy přes ropovod Družba hledali odpověď jen složitě. Z ruské ropy se na našem území navíc vyrábí kolem 40 % pohonných hmot. Ruskou ropu pak zpracovává zejména rafinérie v Litvínově. Ostatní rafinérie si poradí i se zahraniční ropou - zpracovávají 16 druhů ropy ze Spojených států, Afriky, Severního moře, Saúdské Arábie, Kazachstánu, Ázerbájdžánu. Slovensko pak musí spoléhat na pokračování dopravy ruské ropy přes Družbu a případně import z jiných zemí.


Zemní plyn

Jak Česko tak i Slovensko bylo vysoce závislé na Rusku co se týká odběru zemního plynu. Česko bylo dokonce na ruském plynu tou nejzávislejší zemí v EU (spolu s Lotyšskem) - veškerý sem dovezený plyn totiž pocházel z Ruska (včetně plynu nakoupeného na evropských burzách). Slovensko pak bylo čtvrtou nejzávislejší zemí na Rusku, přibližně 85 % plynu se dováželo taktéž z Ruska. Vpád Ruska na Ukrajinu tak byl pro obě země velkým rizikem a obě tak musely urychleně hledat náhrady na dodávky zemního plynu. Následné zastavení dodávek plynovodem Nordstream 1 vyvolalo další paniku. Dodávky ruského plynu se však EU podařilo nahradit zejména díky plynu z Norska a LNG z USA a Kataru. Podíl ruského plynu na trhu v EU tak z loňských 40 % postupně poklesl až pod 10 %. V současnosti proudí do jihovýchodní Evropy a Maďarska jen prostřednictvím plynovodu Turkstream. 


Slovensko bylo v zajištění nezávislosti na Rusku ale přeci jen aktivnější a v průběhu léta propojil jeho území s Polskem nový plynovod. Nové potrubí, jehož stavba započala již v roce 2018, zajistí přímý přístup k terminálům na LNG z Norska. Kapacita plynovodu by pak měla být v objemu roční spotřeby celé země. Česko chystá také vlastní plynovod na propojení s Polskem, jeho realizace je však několik let vzdálená. 


Česko ale také nezůstalo pozadu - v rámci českého předsednictví EU se podařilo dohodnout cenový strop na plyn na 180 EUR za MWh (aktuální cena je pak kolem 75 EUR za MWh, což je dokonce méně než před rokem). Podobné cenové šoky a energetická krize jako na začátku války tak snad již EU nehrozí. Obě země navíc schválily lokální zastropování cen plynu na podobné úrovni - kolem 120 EUR za MWh včetně DPH. I s dotacemi drahého zemního plynu by pak měly vládám pomoci zisky z mimořádného zdanění energetických firem. Plynové zásobníky jsou navíc v celé EU naplněny v průměru kolem 88 %. Zásobníky v Česku jsou pak dokonce o něco plnější - aktuálně téměř 90 %, na Slovensku pak o něco méně (kolem 82 %). EU se tak podařilo zbavit závislosti na ruském plynu až překvapivě snadno a to platí i pro ČR a Slovensko.


Elektřina

Jednou energetickou komoditou, ve které jsme soběstační, je elektřina. Tu si tak dokonce můžeme dovolit exportovat do okolních zemí. Podobně je na tom také Slovensko, které je významným producentem elektřiny díky jaderným a vodním elektrárnám. Vyšší ceny zemního plynu a uhlí však prodražovaly i cenu elektřiny, která během léta atakovala i hranici 1000 EUR/MWh u kontraktu na následující rok. Na vysokých cenách elektřiny se podepsala také nadměrná spotřeba francouzských elektráren na účely chlazení - místo toho, aby zásobovaly EU levnou elektřinou, tak ji spíše vysávaly. Jistý výpadek produkce zaznamenaly i německé větrné elektrárny, které se potýkaly s nedostatkem větru. I díky zlevňování zemního plynu a uhlí však cena elektřiny postupně začala klesat a v současnosti se cena silové elektřiny s dodáním na následující rok pohybuje kolem 220 EUR/MWh. 


Česko bylo také rychlejší ve stanovení cenového stropu na elektřinu - ten je na 5 000 Kč bez DPH za MWh a začal platit od 1. ledna. Slovensko v průběhu roku vydalo memorandum, které mělo zastropovat ceny elektřiny kolem 1500 Kč bez DPH za MWh do roku 2024, taková cena však nekorespondovala s vývojem na trhu. Na Slovensku se cena elektřiny mění jednou ročně a to 1. ledna, nyní již bývalá vláda však potvrdila, že ceny elektřiny nevzrostou. Vláda je tak bude muset dotovat z vlastní kapsy, což bude extrémně nákladné, elektřina je totiž na trhu o přibližně 300 % dražší, než plánované zastropování. Pro firmy by pak měl platit strop 199 EUR za MWh, což je cena výrazně bližší té aktuální na trhu. Státní kapsy by však mělo na Slovensku i Česku naplnit dodatečné zdanění mimořádných zisků výrobců elektřiny. Slovensko má však ještě jedno eso v rukávu - třetí blok jaderné elektrárny Mochovce. Nový blok by měl přitom 471 megawattů a uspokojit 13 % spotřeby celého Slovenska. Při testování se sice objevily netěsnosti, po opravách by však plného výkonu měl dosáhnout na začátku příštího roku. Elektrárna Mochovce pak staví i čtvrtý blok.


Uhlí

Uhlí je důležitým zdrojem energie jak v Česku, tak i na Slovensku. Jeho nedostatek by mohl způsobit problémy v teplárnách. Zákaz dovozu ruského uhlí do EU platí již od srpna, což byl velký zásah do trhu - Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo z více než 45 %. Česko z Ruska dováželo přibližně 7 % uhlí a jeho absenci se tak bez problému podařilo nahradit. Slovensko je na ruském uhlí závislé přibližně ze 30 %. Z uhlí pak získává méně než 10 % veškeré elektřiny. Evropské země včetně Česka a Slovenska začaly po embargu na ruské uhlí spoléhat na import ze zemí jako jsou Austrálie, USA, Kanada, Jižní Afrika a Kolumbie. Neobešlo se to však bez výrazného zdražení uhlí, jehož cena se na mezinárních burzách od začátku roku téměř zdvojnásobila. Ruské uhlí pak s výraznou slevou směřuje do Indie, Číny a Turecka. Výrazně ale roste také produkce hnědého uhlí na našem území. Toho se mezi lednem a září vytěžilo meziročně o 20 % více. Česko část svého uhlí exportuje do Německa, Polska, Maďarska a také právě na Slovensko. Těžba černého uhlí naopak vytrvale padá a jeho těžba by měla úplně skončit v průběhu příštího roku.


Upozornění: Jakékoli názory, zprávy, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené v tomto materiálu jsou poskytovány jako obecná marketingová komunikace pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční poradenství. Nic v tomto sdělení neobsahuje investiční doporučení nebo pobídku za účelem nákupu a prodeje jakéhokoliv finančního nástroje. Všechny poskytnuté informace jsou shromažďovány z renomovaných zdrojů a jakékoliv informace obsahující údaj o minulé výkonnosti nejsou zárukou ani spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Nepřebíráme žádnou odpovědnost za jakékoliv ztráty vyplývající z jakékoliv investice provedené na základě informací uvedených v tomto sdělení. Tato komunikace nesmí být reprodukována ani dále šířena bez našeho předchozího písemného souhlasu.



Petr Lajsek

Na finančních trzích se pohybuji od roku 2014. Obdobně jako mnoho investorů jsem začínal s obchodováním na forexu podle technické analýzy, postupně jsem své obzory rozšířil i o obchodování komodit, kryptoměn a dlouhodobější investice do akcií a ETF fondů. Ve své dosavadní kariéře jsem působil jako hlavní analytik a makroekonom obchodníka s cennými papíry a investiční analytik v private equity fondu. Rád se s Vámi podělím o své zkušenosti z fundamentální i technické analýzy a svou schopnost analyzovat vlivy aktuálních makroekonomických trendů na světové finanční trhy.


Purple Trading

Purple Trading je společnost s českými kořeny, která obchoduje s cennými papíry a je založena na čistém STP forex modelu s možností pasivního investování do ETF portfolií. Mimo český trh působí Purple Trading také v Itálii nebo Polsku.

Vizí společnosti je vybudovat silnou komunitu profitabilních a vzdělaných traderů a investorů. Každý klient má proto přístup do Purple Akademie, kde v rámci Purple Toolboxu nalezne celou řadu nástrojů, analýz a seminářů, na kterých spolupracuje například legenda české tradingové scény Jaroslav Tupý

Více na www.purple-trading.com/cs/.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:

Čt 15:33  Zadlužení veřejného sektoru mírně kleslo Ing. Štěpán Křeček, MBA (BHS)
St 15:04  Kdy se zastaví růst cen pohonných hmot? Petr Lajsek (Purple Trading)
Út 15:56  Co má společného bitcoin a S&P 500? Ali Daylami (BITmarkets)
Po 15:01  Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA Olívia Lacenová (Wonderinterest Trading Ltd. )




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688