Institucionální záležitosti v září 2022 - Komise navrhuje pravidla na ochranu plurality a nezávislost médií

Komise navrhuje pravidla na ochranu plurality a nezávislost médií, Komise vydala 12. tranši v hodnotě 12 mld. € na obnovu Evropy

Komise chce chránit média mj. před politickým vměšováním
Komise pokračuje ve financování v rámci NextGenerationEU

Komise navrhuje pravidla na ochranu plurality a nezávislost médií

Komise představila v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU) Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v EU.
Navrhované nařízení má stanovit mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a proti sledování.
Cílem nařízení je nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a přidělování státní reklamy.
Navrhovaný akt má rovněž stanovit opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a ve prospěch zveřejňování střetů zájmů.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council

establishing a common framework for media services in the internal market (European

Media Freedom Act) and amending Directive 2010/13/E (COM(2022)457)

Komise 16. 9. 2022 přijala v rámci projevu o stavu Unie (SOTEU) Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků.

Pozadí

Nezávislé sdělovací prostředky jsou klíčovým pilířem demokracie a důležitou a dynamickou součástí ekonomiky každého státu. Jejich zásadní role se projevuje při formování veřejného života, utváření veřejného mínění a pohánění k odpovědnosti těch, kteří jsou u moci. Komise sleduje vývoj v této oblasti prostřednictvím výročních zpráv o právním státu a dalších nástrojů, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (více v příspěvku „Komise zhodnotila boj EU proti dezinformacím”, Informační společnost v říjnu 2019). Zjištěné nedostatky, které uváděly předchozí zprávy o právním státu, přiměly EU k přijetí několika iniciativ, zejména doporučení č. 2428/2022 týkajícího se bezpečnosti novinářů a balíku opatření k řešení zneužívání žalob proti účasti veřejnosti.

Plán vypracovat Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie (SOTEU) v roce 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Akt vychází ze zpráv Komise o právním státu a z revidované směrnice (EU) č. 1808/2018 o audiovizuálních mediálních službách, která je základem pro celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů pro audiovizuální média. Akt rovněž vychází z nařízení o jednotném trhu digitálních služeb a aktu o digitálních trzích, jakož i z nového kodexu zásad boje proti dezinformacím (více v příspěvku „Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online”, Informační společnost v dubnu 2018, v příspěvku „Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „Rada a EP se předběžně shodly na aktu o digitálních trzích”, Informační společnost v březnu 2022 a v příspěvku „Instituce dosáhly dohody v zájmu bezpečnějšího online prostředí”, Informační společnost v dubnu 2022). Navrhované nařízení je součástí snah EU o prosazování participace na demokratickém životě, boje proti dezinformacím a podpory svobody a plurality sdělovacích prostředků, jak bylo stanoveno v Akčním plánu pro evropskou demokracii (více v příspěvku „Komise předložila nový akční plán pro demokracii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

Návrh má doplňovat doporučení č. 6650/2021 o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů přijaté v září 2021 a směrnici č. 177/2022 o ochraně novinářů a obránců práv před zneužívajícími soudními řízeními (balík proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti) představenou v dubnu 2022. Akt o svobodě sdělovacích prostředků je rovněž doplněn iniciativami ohledně životaschopnosti, odolnosti a digitální transformace mediálního odvětví, které byly přijaty v rámci Akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví a revidovaných pravidel autorského práva. Návrh vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami, včetně konzultace s veřejností.

Klíčové a sporné body

Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků má zajistit, aby sdělovací prostředky – veřejnoprávní i soukromé – mohly na vnitřním trhu EU snadněji působit přeshraničně bez nepřiměřeného tlaku a těžit z digitální transformace mediálního prostoru.

Ochrana redakční nezávislosti – nařízení má vyžadovat, aby členské státy respektovaly skutečnou redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb a zlepšily ochranu novinářských zdrojů. Poskytovatelé mediálních služeb budou navíc muset zajistit transparentnost vlastnictví tím, že tyto informace zveřejní, a přijmou opatření s cílem zaručit nezávislost jednotlivých redakčních rozhodnutí.
Zákaz používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům – akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahuje silné záruky, které mají zakazovat používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům, novinářům a jejich rodinám.
Nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky – tam, kde existují veřejnoprávní sdělovací prostředky, je důležité zajistit v zájmu redakční nezávislosti jejich přiměřené a stabilní financování. Členové vedení a správní rady veřejnoprávních médií budou muset být jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním způsobem. Poskytovatelé veřejnoprávních sdělovacích prostředků budou povinni dodržovat pluralitu informací a názorů nestranným způsobem v souladu s posláním veřejné služby.
Testování plurality sdělovacích prostředků – akt o svobodě sdělovacích prostředků má vyžadovat, aby členské státy posuzovaly, jaký dopad má stupeň koncentrace mediální trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost. Rovněž by měl ukládat, aby veškerá legislativní, regulační nebo správní opatření přijatá členským státem, která by mohla mít dopad na sdělovací prostředky, byla přiměřená a řádně odůvodněna.
Transparentní státní reklama – akt o svobodě sdělovacích prostředků by měl stanovit nové požadavky na přidělování státní reklamy sdělovacím prostředkům, aby se zajistila transparentnost a nediskriminace. Akt by měl rovněž zvýšit transparentnost a objektivitu systémů měření sledovanosti, které mají dopad na příjmy médií z reklamy, zejména na internetu.
Ochrana mediálního obsahu online – na základě aktu o digitálních službách by měl akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahovat záruky proti neoprávněnému odstraňování mediálního obsahu vytvořeného v souladu s profesními normami. V případech, které nezahrnují systémová rizika, jako jsou dezinformace, budou muset velmi velké online platformy, které mají v úmyslu odstranit určitý zákonný mediální obsah porušující podle nich zásady platformy, informovat poskytovatele mediálních služeb o důvodech stažení obsahu ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny stížnosti podané poskytovateli mediálních služeb pak budou muset platformy vyřizovat přednostně.
Nové právo uživatelů na přizpůsobení mediální nabídky – akt o svobodě sdělovacích prostředků má zavádět právo na přizpůsobení mediální nabídky na zařízeních a rozhraních, jako jsou televize s připojením k internetu, takže uživatelé by měly moct měnit výchozí nastavení podle vlastních preferencí.

K návrhu je připojeno doporučení, které uvádí řadu dobrovolných postupů, které se v odvětví osvědčily a které podporují redakční nezávislost a větší transparentnost vlastnictví. Doporučení má nabízet mediálním společnostem ke zvážení soubor dobrovolných opatření: od vytvoření podmínek pro tvorbu nezávislého redakčního obsahu, přes posílení postavení novinářů tím, že budou přizváni, aby se podíleli na zásadních rozhodnutích, které ovlivňují fungování sdělovacího prostředku, po strategie zajištění dlouhodobé stability tvorby zpravodajského obsahu.

Komise dále navrhuje zřídit novou nezávislou Evropskou radu pro mediální služby, jejímiž členy by byly národní orgány pro sdělovací prostředky. Rada pro mediální služby by podporovala účinné a jednotné uplatňování rámce mediálního práva EU, zejména tím, že by byla nápomocna Komisi při přípravě pokynů k regulačním záležitostem v oblasti sdělovacích prostředků. Měly by rovněž moci vydávat stanoviska k vnitrostátním opatřením a rozhodnutím, která mají vliv na mediální trhy a stupeň jejich koncentrace. Rada pro mediální služby by také koordinovala vnitrostátní regulační opatření týkající se médií ze zemí mimo EU, která představují riziko pro veřejnou bezpečnost, s cílem zajistit, aby tyto sdělovací prostředky neobcházely platná pravidla v EU. Rada pro mediální služby by rovněž vedla strukturovaný dialog mezi velmi velkými online platformami a odvětvím sdělovacích prostředků, aby podpořila přístup k různým mediálním nabídkám, a bude monitorovat, zda platformy dodržují samoregulační iniciativy, jako je kodex zásad EU pro boj proti dezinformacím.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení musí být nyní schválen řádným legislativním procesem EP a Radou. Pokud bude návrh přijat, bude konečné znění přímo použitelné v celé EU. Komise plánuje podporovat diskuse (zejména ty pořádané v rámci Evropského fóra zpravodajských médií) o dobrovolných postupech mediálních společností souvisejících s doprovodným doporučením.

Odkazy

Krátce…

Komise vydala 12. tranši v hodnotě 12 mld. € na obnovu Evropy

Komise vydala 12. tranši v rámci NextGenerationEU v hodnotě 12 mld. € na podporu Evropy.
Jedná se o celkovou 7. syndikovanou tranši v roce 2022.
Dnešní transakcí vydala Komise v rámci NextGenerationEU v roce 2022 dlouhodobé financování v celkové výši 73,75 mld. €.
Od zahájení programu v červnu 2021 bylo vydáno celkem 144,75 mld. €

Komise 13. 9. 2022 vydala 12. tranši v rámci Next Generation v hodnotě 12 mld. € na podporu Evropy. Jedná se o celkovou 7. syndikovanou tranši v roce 2022. Skládala se z nového 5letého dluhopisu v hodnotě 7 mld. € splatného k 4. 10. 2027 a nového 30letého dluhopisu v hodnotě 5 mld. € splatného k 4. 10. 2052. Poptávka investorů zůstala silná navzdory komplexnímu tržnímu kontextu, jež se potýká s kombinovanými poptávky, které přesáhly 114 mld. € nebo 9krát vyšší poptávka než je nabídka podílů. Dnešní transakcí vydala Komise v rámci NextGenerationEU v roce 2022 dlouhodobé financování v celkové výši 73,75 mld. € a od zahájení programu v červnu 2021 144,75 mld. €. Z celkové částky bylo od července 2022 vydáno 23,75 mld. € v souladu s prováděním plánu financování Komise na období 7/–12/2022, jak byl předložen na konci června 2022 (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020, v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021 a v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021). Na základě získaných finančních prostředků Komise dosud vyplatila více než 110 mld. € v rámci Nástroje pro obnovu a odolnost a více než 15 mld. € v rámci jiných programů EU, které využívají financování NextGenerationEU. Komise bude i nadále využívat získané finanční prostředky na podporu evropské obnovy po pandemii, přičemž bude financovat členské státy v rámci nástroje pro obnovu a odolnost, jakož i prostřednictvím dalších programů EU.