Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2016 dosáhla hodnoty 8 255,1 mil. m3 tj. 88 243,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,69 kWh/m3, tj. 38,48 MJ/m3

Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2016 navazuje na zprávy vydané ERÚ v minulých letech. Zpráva obsahuje kromě ročních provozně technických dat také kapitoly týkající se statistiky vybraných ukazatelů v plynárenství, které jsou upravovány a přidávány na základě zájmu a požadavků odborné veřejnosti. Dále se ve zprávě uvádějí hodnoty a způsoby zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu (BSD) a vyhodnocení zimního období 2016/2017 v porovnání s historickými daty.

Dodávky zemního plynu v roce 2016 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, v platném znění).

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 255,1 mil. m³ tj. 88 243,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,69 kWh/m³, tj. 38,48 MJ/m³). Proti roku 2015 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 8,5 %, přičemž největšího nárůstu během roku bylo zaznamenáno ve IV. čtvrtletí. Průměrná roční teplota byla 9 °C s odchylkou +1,1 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,8°C od roku 2015. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 72 % souhrnné roční spotřeby (strana 6, tabulka č. 2). Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v červenci ve výši 297 mil. m³ (3 178 GWh), naopak nejvyšší v lednu 1 187 mil. m³ (12 664 GWh). Největší propad ve spotřebě proti stejnému období roku 2015 byl zaznamenán v únoru o 9,6 %, největší nárůst pak v prosinci o 30,3 %. Přepočtem spotřeby roku 2016 na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů spotřeby dosáhneme hodnoty 8 432,7 mil. m³ tj. 90 140,4 GWh s meziročním nárůstem 4,3 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2016 s meziročním porovnáním ukazuje na straně 5, tabulka č. 1.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let přes drobné výkyvy v některých letech klesla. Mezi roky 2007 až 2016 klesla spotřeba o cca 5 % (strana 9, tabulka č. 5). Rozdíl mezi největší spotřebou v roce 2010 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,7 mld. m³ (17 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 % byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m³ (77,5 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. Rok 2016 překonal svou spotřebou zemního plynu roky 2014, 2015 a dostal se na úroveň roku 2013, kdy při nižší teplotě bylo dosaženo stejného objemu spotřebovaného plynu. Za tímto nárůstem stojí především chladnější průběh počasí a nárůst spotřeby plynu v oblasti výroby elektřiny. Dlouhodobě jsou roční průměrné teploty stále nad dlouhodobým teplotním normálem (výjimkou byl pouze rok 2010 se zápornou odchylkou 0,4 °C).

Denní teplotní gradient, který vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty, se v topném období roku 2016 pohyboval v rozsahu 602 – 1 236 tis. m³/den/°C (6 419 – 13 203 MWh/den/°C), přičemž maximální hodnoty bylo dosaženo v měsíci listopadu (strana 11, tabulka č. 7). Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 45 tis. m³/den/°C (482 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu (strana 10, tabulka č. 6) se v roce 2016 pohybovaly v rozsahu 7 149 – 49 289 tis. m³ (78 739 – 525 638 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou cca 7:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena v úterý 19. ledna ve výši 49 289 tis. m³ (525 638 MWh) při průměrné denní teplotě -8,8 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranní a odpolední směně, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noční směny. Kolem desáté hodiny ranní dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 350 tis. m³ (25 059 MWh) při průměrné aktuální teplotě -7,5 °C. Celkové vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je zobrazeno na straně 13, tabulka č. 9 a celková bilance plynárenské soustavy v den KHO na straně 14, tabulka č. 10.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2016 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 46,5 %, následovaná kategorií domácnosti 28,7 %, maloodběru 14 % a středního odběru 9,7 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,2 % z celkové spotřeby plynu v ČR. Na straně 17, tabulka č. 13 ukazuje celkový podíl jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2016 a v uplynulých deseti letech.

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR dosáhl v roce 2016 hodnoty 33 975 mil. m³ (362 845 GWh). Více než 95 % zemního plynu k nám bylo dovozeno přes hraniční předávací stanice s Německem a pouze necelých 5 % přes Slovensko. Množství dovezeného plynu bylo doplněno těžbou výrobců plynu včetně jejich vlastní spotřeby ve výši 136 mil. m³ (1 473 GWh).

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu, které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni 2 783 mil. m³ (29 778 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu činil 2 639 mil. m³ (28 290 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 1 855 mil. m³ (20 013 GWh). Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR do zahraničí dosahoval 25 852 mil. m³ (276 070 GWh). Celková roční bilance plynárenské soustavy ČR je uvedena na straně 19, tabulka č. 15, v průběhu roku na straně 20, tabulka č. 16 a v posledních 10 letech na straně 21, tabulka č. 17.

Z porovnání spotřeb v regionálních distribučních soustavách zaznamenaly meziroční nárůst všechny tři společnosti. Největšího procentuálního nárůstu bylo dosaženo u společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a.s. s podílem na celkové spotřebě plynu v ČR 7,5 %. K výraznému nárůstu došlo u ostatních společností, které ovšem nejsou součástí regionálních distribučních soustav. Souhrnný podíl těchto společností činil v roce 2016 již 4,5 % z celkového distribuovaného plynu, což je o 0,6 % více, než podíl společnosti E.ON Distribuce, a.s. (strana 26, tabulka č. 22).

Z pohledu spotřeb v jednotlivých krajích došlo k největšímu nárůstu spotřeby zemního plynu v Ústeckém kraji a naopak k nejmenšímu nárůstu v Pardubickém kraji (strana 29 a 30, tabulka č. 25). Přestože nejvíce zákazníků má stále Hlavní město Praha, byla největší spotřeba dosažena v Ústeckém, Jihomoravském, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Nejmenší spotřebu s nejnižším počtem zákazníků měl Karlovarský kraj. Nejtepleji a i největší kladné teplotní odchylky od normálu bylo dosaženo v Hlavním městě Praze. Opakem byl Karlovarský kraj, kde bylo v průměru o 3,1 °C chladněji, než v Praze (strana 32, tabulka č. 27).

V ČR bylo k 31. 12. 2016 celkem 2 840 473 zákazníků. Téměř 93 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 4 956, přičemž meziroční nárůst se zastavil v roce 2010, kdy došlo prvně k meziročnímu úbytku zákazníků. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 871 547 bylo dosaženo v roce 2009.