Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2017 dosáhla hodnoty 8 527,5 mil. m3 tj. 90 996,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m3, tj. 38,42 MJ/m3

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejňuje Roční zprávu o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2017 v souladu s § 17 odst. 7 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (energetický zákon). Údaje obsažené v této zprávě jsou určeny především pro státní orgány či instituce v rámci ČR nebo Evropské unie a odbornou veřejnost.

ERÚ v této zprávě uvádí všechna dostupná provozně technická data, která představují fyzické toky plynu. Výjimkou jsou pouze obchodní údaje o rozsahu BSD, které předkládá obchodník s plynem nebo výrobce plynu ERÚ v zimních měsících roku. Údaje pro roční zprávu jsou získávány na základě vyhlášky ERÚ č. 404/2016 Sb., o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška), která nabyla účinnost dnem 1. ledna 2017. V rámci svých kompetencí určených § 20a odst. 4 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (energetický zákon), zpracovává operátor trhu své měsíční a roční statistiky o trhu s elektřinou a o trhu s plynem, které doplňují statistiky Energetického regulačního úřadu o obchodní údaje.

Provoz plynárenské soustavy ČR v roce 2017

Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR za rok 2017 navazuje na zprávy vydané ERÚ v minulých letech. Zpráva obsahuje kromě ročních provozně technických dat také kapitoly týkající se statistiky vybraných ukazatelů v plynárenství, které jsou upravovány a přidávány na základě zájmu a požadavků odborné veřejnosti. Dále se ve zprávě uvádějí hodnoty a způsoby zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu (BSD), vyhodnocení zimního období 2017/2018 a vybraná historická data o plynárenství v ČR.

Dodávky zemního plynu v roce 2017 probíhaly plynule podle požadavků zákazníků, a to podle základního odběrového stupně, který znamená nekrácený odběr podle smluvně sjednaného denního odběru plynu (vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, v platném znění).

Tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR dosáhl v roce 2017 hodnoty 35 009 mil. m³ (373 373 GWh), což představuje meziroční nárůst o 2,9 %. Téměř veškerý zemní plyn k nám byl dovezen přes hraniční předávací stanice s Německem. Množství dovezeného plynu bylo doplněno těžbou výrobců plynu včetně jejich vlastní spotřeby ve výši 146 mil. m³ tj. 1 580 GWh (strana 11, tabulka č. 6). Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR do zahraničí dosahoval 26 120 mil. m³ (278 592 GWh). Celková roční bilance plynárenské soustavy ČR je uvedena na straně 6, tabulka č. 1, v průběhu roku na straně 7, tabulka č. 2 a v posledních 10 letech na straně 8 a 9, tabulka č. 3 a 4.

Tok zemního plynu ze zásobníků plynu , které náleží do plynárenské soustavy ČR, byl na úrovni 2 383 mil. m³ (25 482 GWh). Naopak tok zemního plynu do zásobníků plynu činil 2 809 mil. m³ (29 988 GWh). Stav provozních zásob na konci roku představoval u tuzemských zásobníků plynu hodnotu 2 247 mil. m³ (24 176 GWh). Samostatné toky plynu ze/do zásobníků plynu v roce 2017 a za posledních deset let jsou uvedeny na straně 10, tabulka č. 5.

Celková roční spotřeba zemního plynu v ČR dosáhla hodnoty 8 527,5 mil. m³ tj. 90 996,2 GWh (průměrná hodnota spalného tepla dosahovala v ČR 10,67 kWh/m³, tj. 38,42 MJ/m³). Proti roku 2016 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 3,3 %. Průměrná roční teplota byla 8,8 °C s odchylkou +0,9 °C od dlouhodobého teplotního normálu a -0,2°C od roku 2016. Podíl spotřeby v topném období představoval cca 70 % souhrnné roční spotřeby (strana 13, tabulka č. 8). Nejnižší měsíční spotřeba byla naměřena v srpnu (325,8 mil. m³

tj. 3 471,1 GWh) a naopak nejvyšší v lednu (1 455,9 mil. m³ tj. 15 543,1 GWh). Největší propad ve spotřebě proti stejnému období roku 2016 byl zaznamenán ve IV. čtvrtletí, největší nárůst pak v I. a III. čtvrtletí roku. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu za pomoci teplotních gradientů dosáhla spotřeba zemního plynu v roce 2017 hodnoty 8 733,1 mil. m³ tj. 93 188,2 GWh s meziročním nárůstem 3,6 %. Celkové vyhodnocení spotřeby zemního plynu v ČR v průběhu roku 2017 s meziročním porovnáním ukazuje na straně 12, tabulka č. 7.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let přes drobné výkyvy v některých letech klesla, a to přesto, že za poslední tři roky zaznamenala nárůst, za kterým stojí především chladnější průběh počasí a nárůst spotřeby plynu v oblasti výroby elektřiny. Mezi roky 2008 až 2017 klesla spotřeba o 1,8 % (strana 15, tabulka č. 10). Rozdíl mezi největší spotřebou v roce 2010 a nejnižší spotřebou v roce 2014 byl cca 1,7 mld. m³ (17 TWh). Největším propadem ve spotřebě, a to o 12 %, byl právě rok 2014 s celkovou spotřebou 7,3 mld. m³ (77,5 TWh), což byla vůbec nejnižší spotřeba plynu od roku 1995. Rok 2017 se svou spotřebou zemního plynu přiblížil roku 2008, avšak při chladnějším průběhu dosažených teplot. Dlouhodobě jsou roční průměrné teploty stále nad dlouhodobým teplotním normálem (výjimkou byl pouze rok 2010 se zápornou odchylkou 0,4 °C).

Denní teplotní gradient , který vyjadřuje změnu spotřeby plynu v reakci na jednotkovou změnu teploty, se v topném období roku 2017 pohyboval v rozsahu 934 – 1 516 tis. m³/den/°C (9 956 – 16 172 MWh/den/°C), přičemž maximální hodnoty bylo dosaženo v měsíci únoru

(strana 17, tabulka č. 12). Minimální závislosti spotřeb na teplotě je dosahováno v letním období, kdy denní teplotní gradient klesl až na hodnotu 32 tis. m³/den/°C (344 MWh/den/°C). Denní spotřeby plynu (strana 16, tabulka č. 11) se v roce 2017 pohybovaly v rozsahu 7 225 – 54 886 tis. m³ (77 011 – 585 938 MWh) s poměrem mezi nejnižší a nejvyšší spotřebou 7,6:1. Maximální denní spotřeba zemního plynu byla naměřena ve čtvrtek 19. ledna ve výši 54 886 tis. m³ (585 938 MWh) při průměrné denní teplotě -11,5 °C. Na tento den byl zpětně vyhlášen kontrolní hodinový odečet (KHO), který představuje hodinové dodávky a spotřeby plynu od plynárenských podnikatelů, na jejichž základě dochází k sestavení KHO plynárenské soustavy ČR. Na základě těchto odečtů vyplynulo, že maximální hodinové odběry byly v ranních a odpoledních hodinách, přičemž výraznější pokles odběrů nastal během noci. Mezi 9:00-10:00 hod. dosáhla spotřeba největší hodnoty 2 639 tis. m³ (28 171 MWh) při průměrné aktuální teplotě -14,1 °C. Celkové vyhodnocení kontrolního hodinového odečtu v plynárenské soustavě ČR je zobrazeno na straně 19, tabulka č. 14 a celková bilance plynárenské soustavy v den KHO na straně 20, tabulka č. 15.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků v roce 2017 dosáhla největšího podílu na celkové spotřebě plynu jako vždy kategorie velkoodběru 45,1 %, následovaná kategorií domácnosti 28,5 %, maloodběru 14,5 % a středního odběru 10,6 %. Ostatní plyn zahrnující vlastní spotřebu, ztráty, změnu akumulace na distribuční soustavě a vlastní spotřebu výrobců plynu představoval 1,3 % z celkové spotřeby plynu v ČR. Na straně 22 až 25, tabulky č. 17 až 20 ukazují celkový podíl jednotlivých kategorií odběru na celkové spotřebě zemního plynu v ČR v roce 2017 a v uplynulých deseti letech.

Při porovnání spotřeb v regionálních distribučních soustavách zaznamenaly meziroční nárůst všechny tři společnosti. Největšího procentuálního nárůstu bylo dosaženo u společnosti GasNet, s.r.o. s podílem na celkové spotřebě plynu v ČR 80,7 %. K mírnému nárůstu došlo u ostatních společností, které ovšem nejsou součástí regionálních distribučních soustav. Souhrnný podíl těchto společností činil v roce 2017 již 4,4 % z celkového distribuovaného plynu, což je o 0,5 procentního bodu více, než podíl společnosti E.ON Distribuce, a.s. (strana 30, tabulka č. 25).

Z pohledu krajů došlo k nárůstu meziroční spotřeby zemního plynu téměř u všech krajů v ČR. K poklesu došlo pouze v Moravskoslezském kraji. Největšího nárůstu bylo dosaženo v Pardubickém kraji. Největšího podílu na celkové spotřebě plynu v ČR bylo dosaženo v Ústeckém kraji, kde je součástí celkové spotřeby i plynová elektrárna Počerady II, která měla zásadní vliv na odběr plynu tohoto kraje (strana 32 až 37, tabulky č. 27 až 32). Nejvíce zákazníků má stále Hlavní město Praha. Přesto byla ještě větší spotřeba dosažena v Ústeckém, Jihomoravském a Středočeském kraji. Nejmenší spotřebu s nejnižším počtem zákazníků měl Karlovarský kraj.

V ČR bylo k 31. 12. 2017 celkem 2 844 257 zákazníků. Téměř 93 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Za posledních deset let klesl počet všech zákazníků o 20 319. Největšího dosaženého počtu připojených zákazníků za posledních deset let, a to 2 871 547 bylo dosaženo v roce 2009.