Nejít volit je legitimní rozhodnutí
Přiblížili jsme se k dalším volbám. Již tento pátek a sobotu nás čeká svátek demokracie. Tentokráte komunální svátek. Všechny strany a média budou voliče nabádat, aby přišli k volbám. A to i strany, které ví, že vyšší volební účast pro ně není výhodná. Protože se to sluší. Pro média je to výhodné pro všechna, takže agituje automaticky celá mediální scéna.
Pokoušíme se vám přinést nezávislý pohled na věc.
Co se ve volbách po nás vlastně chce? Fakticky jde o to, abychom dali na čtyři roky někomu neodvolatelnou plnou moc, v tomto případě ke spravování naší obce, města nebo městské části. Plnou moc máme dát lidem, které ve větších městech zpravidla vůbec neznáme. A máme je zmocnit k věcem, kterým často nerozumějí a neumí je vykonávat.
Pokud nebydlíme v menší obci či ve velmi malém městě, nevolíme své zástupce, jak by se u zastupitelské demokracie dalo očekávat, ale často volíme někoho imaginárního, a to jen dle vlastního pocitu či něčího doporučení. Ve větších městech se potom rozhodujeme na základě vytvořených mediálních obrazů, aktivit PR expertů a efektů reklamních kampaní. Však se podívejme se na ty kreatury, které občas zvolíme.
Tím jsme si odpověděli na první otázku, proč média téměř jako jeden muž vyzývají k volební účasti. Média chtějí mít tu moc. Moc vytvářet mediální obrazy, ovlivňovat PR aktivity a mít prospěch z reklamních kampaní. Média takovéto volby potřebují, jinak by o část své moci přišla, a moc, to jsou peníze. Čím nižší účast ve volbách, tím méně médii ovlivněných voličů.
A proč by měl jít či nejít volit volič? Dát někomu neodvolatelnou plnou moc na čtyři roky k věcem, které jsou pro voliče často důležité, je samo o sobě nesmyslné chování. Takže pokud by nešlo o někoho z rodiny nebo velmi dobrého osobního přítele, tak by mu volič plnou moc nikdy dobrovolně nedal.
Proč tedy občané takové plné moci ve volbách hromadně dávají? Důvody jsou v podstatě tři. První důvod je, že je k tomu nutí systém. Takto je to zavedeno, takto to bude, jinak si své zástupce volit nemůžeme. Druhým důvodem je, že neúčastí ve volbách volič vlastně ničeho nedosáhne, jen ho tím systém postaví do situace, že nechtěně zmocní ostatní voliče, aby někoho zmocnili za něj. A třetím důvodem je, že voliči systému neumí říci ne. Protože jsou přesvědčeni, že takto je to nejlepší, systém se může nějak drobně parametricky upravit, ale principiálně zlepšit nelze.
Takže je to matrix? To nevíme, je možné, že ano, je možné, že ne. Nejsme schopni většinově vnímat, že je to matrix a že jsme s ním determinováni. Pokud to však matrix je, tak je samozřejmě legitimní a z pohledu takto věc hodnotícího jedince říci matrixu ne.
A co kdyby to tedy matrix byl, jak se mu to “ne” dá říci? Možností je několik, například volit protestní kandidátku, vhodit neplatný hlasovací lístek, hodit do urny prázdnou obálku nebo nejít volit vůbec. Vhozením protestní kandidátky ovšem hrajeme tu hru s matrixem dál, jeho extrémně výkonná umělá inteligence může snadno s touto variantou počítat. Hodit do urny prázdnou obálku je potenciálně nebezpečné, kdyby takto protestovala proti systému větší část národa, mohli by nám brzy chybět svatí do volebních komisí. Vhodit neplatný hlasovací lístek a nezúčastnit se voleb vůbec je podobné, jen jde o to, jak to chce volič říci.
A co když to matrix není, má nějaký smysl nevolit i tak? Samozřejmě, že má smysl nevolit. Když tu plnou moc systému ani žádnému kandidátovi nechci dát, tak ji prostě nedám. Musím umět říci ne. Nejsem přece loutka, abych šel volit jen kvůli tomu, že se to sluší. Budou se na mě zlobit uvědomělí známí, že tím vlastně pomáhám i stranám či kandidátům s extremistickými názory. To je ale chyba systému a je falešné to vyčítat mně. Vyčítejte to těm, kteří tento systém zavedli. Takovou výtku beru pouze od těch, kteří si myslí, že i v Senátu sedí mnoho lidi s extremistickými názory.
Takže je třeba změnit systém tak, aby politici byli odvolatelní, jako chce třeba SPD? To určitě ne, to je úplně stejný systém (chcete-li matrix), jen se uplatňuje dvakrát, jednou při volbách a podruhé při odvolávání. Takže je to ještě horší. Moc peněz a médií (chcete-li matrixu) se tím jen zvýší.
Tak co, vždyť nic lepšího není? I kdyby nic lepšího nebylo, tak je třeba umět špatným řešením říkat ne. Na to systém (chcete-li matrix) spoléhá, že se svět bojí prázdnoty. Ale ono něco lepšího určitě je. Nějaké snahy vylepšit volební systém se objevily i u nás, vždy máme možnost vybírat zástupce losováním na shromážděních a lze uvažovat například i o využití systému shromáždění delegátů, který se používá u velkých družstev.
Základem je, abychom nejen volili, ale i hodnotili systém a špatnému systému uměli říci “ne”.
Autor tímto nevyzývá k bojkotu voleb ani neříká, že sám nepůjde volit.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Volby:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz