Celková výroba elektřiny brutto v roce 2017 po čtyřech letech přestala klesat a dosáhla hodnoty 87 TWh, což představuje meziroční nárůst o 3,7 TWh (+ 4,5 %) proti roku 2016

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydává v souladu s § 17 odst. 7 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, (energetický zákon), roční zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích za rok 2017. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů.

Zpráva navazuje na roční zprávy vydané v předchozích letech a přináší informace o základních ukazatelích elektroenergetiky za rok 2017 včetně jejich vývoje za posledních deset let. Jednotlivé kapitoly obsahují statistická data o bilancích elektřiny za leden až prosinec roku 2017, vývoji výroby a spotřeby elektřiny podle příslušných kategorií včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla. Zpráva dále obsahuje vyhodnocení instalovaného výkonu ES ČR, přeshraničních toků elektřiny a některá krajská vyhodnocení. Zpráva také podrobněji prezentuje spotřebu jednotlivých paliv nejen podle technologie elektrárny, ale také regionálně. Detailnější informace lze nalézt ve čtvrtletních zprávách o provozu ES ČR, které jsou zveřejněny na internetových stránkách ERÚ. Roční zpráva za rok 2017 vychází z dat zprávy za IV. čtvrtletí 2017 a obsahuje některé zpřesněné údaje.

Celková výroba elektřiny brutto v roce 2017 po čtyřech letech přestala klesat a dosáhla hodnoty 87 TWh, což představuje meziroční nárůst o 3,7 TWh (+ 4,5 %) proti roku 2016. Tuzemská brutto spotřeba elektřiny nadále roste a v roce 2017 dosáhla nejvyšší hodnoty za dobu jejího sledování, a to 73,8 TWh (+ 1,9 %). Největší meziroční změnu výroby elektřiny brutto u palivových elektráren zaznamenaly jaderné elektrárny, které vyrobily meziročně o 4,2 TWh více (+ 17,6 %). Výroba elektřiny brutto v paroplynových elektrárnách naopak klesla o 0,3 TWh (- 8,1 %). U výroby z obnovitelných zdrojů byl největší nárůst u větrných elektráren o téměř 19 %, zatímco jejich instalovaný výkon vzrostl o 9,3 %. Zatímco výroba elektřiny velkých vodních elektráren s instalovaným výkonem elektrárny nad 10 MW včetně meziročně klesla o téměř 15 %, u malých vodních elektráren s instalovaným výkonem menším než 10 MW zůstala téměř na stejné úrovni. Instalovaný výkon velkých vodních elektráren zůstal téměř beze změny, u malých vodních elektráren vzrostl o méně než 1 %. Výroba elektřiny přečerpávacích vodních elektráren klesla meziročně o 31 GWh (-2,6 %). V roce 2017 stejně jako v předchozím roce rostla výroba z biologicky rozložitelného komunálního odpadu, a to o 15,7 GWh (+ 15,9 %). Výroba elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně stoupla o 62 GWh (+ 2,9 %), instalovaný výkon byl meziročně téměř beze změny.

Výroba elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů stoupla meziročně o 223 GWh na celkových 9 618 GWh (+ 2,4 %). Zároveň se setrvale zvyšuje objem tuzemské brutto spotřeby a podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě se drží na hodnotě 13 %.

Zatímco výroba elektřiny z hnědého uhlí vzrostla o 2,1 %, výroba z černého uhlí meziročně klesla o 1 267 GWh (- 22,1 %). Výroba elektřiny ze zemního plynu klesla oproti roku 2016 pouze o 34 GWh (- 1 %).

Spotřeba elektřiny nadále rostla (+ 2,3 %). U domácností vzrostla meziročně o více než 392 GWh (+ 2,6 %). Oproti ostatním krajům byl významně vyšší nárůst spotřeby domácností v Praze, a to téměř o 82 GWh (+ 5,7 %). Celkově byl meziročně nejvyšší nárůst spotřeby v Ústeckém kraji, oproti tomu byl pokles netto spotřeby v jediném kraji, a to v Karlovarském (- 0,8 %).

Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2017 trvale záporné saldo importu a exportu elektřiny (přeshraniční fyzické toky), které za celý rok činilo 13 TWh. To představuje meziroční nárůst o 2 063 GWh (+ 18,8 %). Po propadu exportu v roce 2016 se jeho hodnota za rok 2017 přiblížila úrovni v předchozích letech.

Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo dne 24. ledna 2017 ve 12 hodin (11 768 MW) a ročního minima dne 30. července 2017 v 5 hodin (4 885 MW). Zpráva vyhodnocuje i hodinové průběhy zatížení a spotřeby včetně struktury zdrojů pokrývajících maximální a minimální zatížení. Dále jsou uvedeny průběhy spotřeb ve dnech maxima a minima v minulých letech.

Roční zpráva dále prezentuje vybrané technické údaje o přenosové soustavě a regionálních distribučních soustavách včetně ukazatelů kvality dodávek SAIFI, SAIDI a CAIDI. Z jejich vyhodnocení vyplývá, že oproti roku 2016, kdy bylo dosaženo historicky nejnižších hodnot ukazatelů nepřetržitosti, byl rok 2017 zcela opačný. V roce 2017 bylo dosaženo nejvyšších hodnot ukazatele nepřetržitosti SAIDI od začátku sledování. Ukazatel SAIFI rovněž zaznamenal výrazný nárůst oproti roku 2016. Na nárůstu obou ukazatelů měl hlavní vliv orkán Herwart, který na přelomu října a listopadu způsobil zvýšenou kumulaci poruch. Na závěr je přiložen Sankeyův diagram znázorňující bilanci elektřiny za rok 2017 a aktuální mapa elektrizační soustavy ČR.

Údaje pro roční zprávu jsou získávány přímo od výrobců elektřiny, provozovatelů distribučních soustav a přenosové soustavy, o obnovitelných zdrojích s podporou od OTE, a.s. Zdroje dat jsou uvedeny u jednotlivých tabulek ve zprávě.