České banky se topí v penězích. Říkají si tak o větší zdanění?

České banky se doslova topí v penězích, což není při pohledu na výši úrokových sazeb příliš překvapivé. Právě díky nim českým bankám narostly zisky z přecenění některých úvěrů a uložených peněz u ČNB. Některé české banky se navíc pustily do souboje o to, kdo nabídne na spořícím účtu ten nejvyšší úrok. Konzervativní Češi na prakticky bezrizikový výnos kolem 5 % p.a. na spořicím účtě slyší, i když je inflace výrazně vyšší. Bankám a spořitelnám tak v Česku v prvním pololetí stoupl souhrnný čistý zisk na 54,61 miliardy Kč, což je o 23,6 miliardy Kč více v meziročním srovnání. 

Na první pohled se jedná rapidní nárůst, zisky za první pololetí roku 2021 však byly stále zasaženy koronavirovou pandemií, kdy banky vytvářely bezpečnostní rezervy. Jedná se tak o nepříliš objektivní srovnání. Každopádně se však nabízí otázka, zda na vysoké zisky bank vláda neuvalí tzv. windfall tax - tedy mimořádná zdanění sektoru nebo společností, kterým se nadmíru daří v nejisté době. Kromě energetických firem by tak vyšší zdanění mohlo padnout právě na banky. Přesnou podobu zdanění zatím neznáme, nicméně se hovoří o dani mezi 20 až 30 %, která by dle poradního týmu vlády jen v prvních dvou letech mohla přinést až 90 miliard Kč. 

Tomu nejdůležitějšímu dění na finančních trzích se věnujeme v našem pravidelném pátečním videu, které můžete sledovat na YouTube ZDE.

Argumentem pro mimořádné zdanění je fakt, že dané zisky jsou z velké části zapříčiněny právě vysokými úrokovými sazbami, které předchozí vedení ČNB zavedlo v rámci boje s vysokou inflací. Nejedná se tak o důsledek lepších a efektivnějších služeb bank. Připomeňme navíc, že vláda minulý týden představila zastropování cen elektřiny a zemního plynu, které by mělo platit po celý rok 2023. Náklady spojené se zastropováním by vládu mohly přijít až na 130 miliard Kč. Dodatečné zdanění bank tak dává smysl i v této souvislosti. 

Argumentem proti může být nejistý výhled na další období. Samotná výše úrokových sazeb výrazně sráží poptávku po úvěrech a hypotékách, což je pro banky jeden z klíčových zdrojů příjmů. Jen za první pololetí se objem hypoték snížil v meziročním srovnání o 40 % a propad bude pravděpodobně pokračovat i nadále. Celkově je tak současná výše úrokových sazeb pro ekonomiku vysoce restriktivní a ekonomická aktivita by tak kvůli drahým úvěrům měla oslabit. Růst HDP by tak v roce 2023 mohl zpomalit až na 1,1 %. Pro rok 2022 se očekává růst HDP o 2,2 %. Budování bezpečnostních polštářů a rezerv z nadměrných zisků tak může být namístě vzhledem k očekávanému ochlazení ekonomiky. Výrazně se tak může snížit objem nesplácených úvěrů. 

České banky však jsou kapitálově dobře vybavené a zdá se, že mají dostatečné rezervy i na následující složité období. V případě zachování úrokových sazeb na současných vyšších hodnotách pak mimořádné zdanění dává smysl a jednoduše řečeno si jej banky mohou dovolit.

Upozornění: Jakékoli názory, zprávy, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené v tomto materiálu jsou poskytovány jako obecná marketingová komunikace pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční poradenství. Nic v tomto sdělení neobsahuje investiční doporučení nebo pobídku za účelem nákupu a prodeje jakéhokoliv finančního nástroje. Všechny poskytnuté informace jsou shromažďovány z renomovaných zdrojů a jakékoliv informace obsahující údaj o minulé výkonnosti nejsou zárukou ani spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Nepřebíráme žádnou odpovědnost za jakékoliv ztráty vyplývající z jakékoliv investice provedené na základě informací uvedených v tomto sdělení. Tato komunikace nesmí být reprodukována ani dále šířena bez našeho předchozího písemného souhlasu.