V Evropě se topí méně, ale roste význam klimatizace - Potřeba vytápět budovy se v zemích EU od roku 1979 snížila o 11 %.

Potřeba vytápět budovy se v zemích EU od roku 1979 snížila o 11 %. Naproti tomu hodnota chladicích denostupňů byla v roce 2021 téměř třikrát vyšší než v roce 1979.

Denostupně vytápění a denostupně chlazení jsou technické indexy založené na počasí, které popisují energetické požadavky budov z hlediska vytápění nebo chlazení. Denostupeň je hodnota stanovená rozdílem mezi průměrnou vnitřní teplotou v domě a venkovní teplotou, vynásobeným počtem dnů daného období.

Je zřejmé, že potřeba vytápění a chlazení se v jednotlivých členských státech EU značně liší. Mezi lety 1979 a 2021 zaznamenalo nejvyšší průměrnou roční hodnotu topných denostupňů Finsko (5 665) a nejnižší hodnotu Malta (534). To znamená, že pro danou budovu byla potřeba vytápění ve Finsku v letech 1979 až 2021 desetkrát vyšší než na Maltě. Finsko bylo těsně následováno Švédskem (5 325), s odstupem následovaly Estonsko (4 343) a Lotyšsko (4 160). Členskými státy s nejnižšími hodnotami byla už zmíněná Malta (534), následovaná Kyprem (780) a Portugalskem (1 239).

Ve stejném období byly nejvyšší průměrné denostupně chlazení pozorovány na Kypru (577) a na Maltě (574), třetí místo patřilo Řecku (272). Oproti tomu potřeba klimatizace v Irsku, Švédsku, Dánsku či Finsku byla takřka zanedbatelná, jelikož počet chladicích denostupňů se zde pohyboval v rozmezí 0,03 až 1,36.

Více se dočtete na stránkách Eurostatu.