Inflace sice kulminuje, ale návrat ke 2 % může být hodně pomalý
Červencové růsty spotřebitelské
inflace v ČR (17,5 % r/r) i v USA shodně zaostaly za tržními odhady a
v případě ČR i po dlouhé době za inflační prognózou České národní banky
(ČNB) s 18,8 %. Obratem se objevila řada komentářů, že inflace již dosáhla
vrcholu (to platí primárně pro USA) a že to nejhorší je již za námi. Debatu o
kulminaci spotřebitelské inflace (CPI) v tomto týdnu přiživilo i
červencové zpomalení tzv. výrobní inflace (PPI) v ČR na 26,8 r/r a rovněž i rozhovory
s centrálními bankéři E. Zamrazilovou a J. Fraitem.
Je tedy vrchol spotřebitelské inflace
vyjádřený jako meziroční změna cenové hladiny skutečně za námi či skoro za
námi? V tomto ohledu jsme bezpochyby blízko inflačního vrcholu, ačkoliv
inflace podle mého skromného odhadu bude kulminovat až v nadcházejících
měsících kolem 20 %. Ještě důležitější je však podle mě to, jak rychle
se inflace (meziroční změna) vrátí zpět ke 2 %, tj. k inflačnímu
cíli ČNB. Horolezeckou terminologií, jak rychle sestoupáme z vrcholu do
základního tábora. Příběhů o tom, že cesta dolů může být často ještě obtížnější
než cesta na vrchol je celá řada a bohužel to platí i pro sestup současné
inflace na zmíněná 2 %.
Pokud se podívám na poptávkovou
stranu, tak zde se začíná objevovat stále více náznaků, že růst spotřebitelské
inflace kvůli převisu poptávky začíná slábnout. Extrémně vysoké ceny energií a
potravin znamenají to, že řada domácností musí omezit výdaje v dalších
oddílech spotřebního koše. Rovněž efekt útrat tzv. covidových úspor začíná
slábnout. Předchozí zvyšování úrokových sazeb ČNB se již začíná pozvolna odrážet
ve zpomalení tempa růstu cen nemovitostí, což je skrz tzv. imputované nájemné
důležitá složka inflace. Blížící se hospodářská recese hovoří rovněž pro
slábnutí poptávkových inflačních tlaků. Je zde však minimálně jeden velký
otazník a tím je mzdově-inflační spirála. Čím více bude zaměstnancům pokles
reálných příjmů kompenzován růstem nominálních mezd, tím větší je pravděpodobnost,
že se dostaneme do smyčky – vyšší růst mezd, nižší pokles inflace, což opět
povede k většímu tlaku na růst mezd. Pokud by se, byť i částečně, tato
mzdově-inflační spirála realizovala, tak se inflace bude ke 2 % vracet
pozvolněji a udržitelné dosažení 2 % může být i poznání problematičtější.
Termíny jako inflační očekávání ekonomických subjektů či fiskální politika
vlády ponechávám stranou.
Při pohledu na nabídkovou stranu
začíná zřetelně zpomalovat růst cen komodit. V červencové výrobní inflaci
je to velmi dobře patrné např. u ropy či u průmyslových kovů a částečně i
v zemědělství, ačkoliv zde je i zřetelný vliv sezónnosti. Co však zatím
rozhodně neklesá ani nekulminuje, jsou ceny energií. A s ohledem na geopolitické
riziko je výhled na vývoj cen energií extrémně nejistý a dvouciferný růst cen
elektřiny a zemního plynu pro domácnosti se může i kvůli časovému zpoždění udržet
až do roku 2024.
Výsledně tak sestup inflace ke 2
% může být pomalejší, než očekává v nové prognóze ČNB (2,1 % pro 2.
čtvrtletí 2024). Nehledě na to, že všechny prognózy, byť sebelepší, mají své
limity. Jen pro připomínku, když ČNB před rokem, tj. na začátku srpna 2021,
zveřejňovala novou prognózu, tak v ní pro letošek (rok 2022) odhadovala
růst spotřebitelské inflace o 2,8 %. Aktuální prognóza inflace pro letošní rok
činí podle ČNB 16,5 %! I takové změny se mohou dít a tím v žádném případě
nechci shazovat prognózy ČNB (patří k tomu nejlepšímu, co je k dispozici),
ale jen konstatovat, že přílišné spoléhání na modely a na přesná čísla se
nemusí vždy vyplatit. Prognóza se s následnou realitou může totiž opravdu
hodně míjet, což dokazuje letošní rok.
Miroslav Novák
Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.
AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.
Více informací na: https://www.akcentacz.cz/
Poslední zprávy z rubriky Okénko investora:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz