Bitcoin ničí životní prostředí

Jedním z hlavních problémů těžby kryptoměn je vysoká energetická náročnost. Zatímco těžba je pouze jednou z dostupných metod pro ověřování transakcí kryptoměn a získávání nových krypto mincí, právě těžbu využívají dvě přední kryptoměny: Bitcoin a Ethereum. Bitcoin a některé další kryptoměny vyžadují velké množství energie k provádění výpočtů spojených s těžbou kryptoměn. Tyto energetické požadavky pomáhají zabezpečit kryptoměny tím, že je pro kohokoliv neúměrně drahé zmocnit se celé sítě. Jako vedlejší produkt těžby Bitcoinů se ročně vyprodukuje asi 37 kilotun elektronického odpadu. Některé kryptoměny těžbu nepoužívají, ale Bitcoin již nezmění svůj konsensuální algoritmus. Neexistuje žádný přímý způsob, jak přesně vypočítat, kolik energie se spotřebuje na těžbu Bitcoinů, ale toto číslo lze odhadnout z hashrate sítě a spotřeby komerčně dostupných těžebních zařízení. Odhaduje se, že Bitcoin, jako nejrozšířenější kryptoměna, spotřebovala dle odhadů 200 terawatthodin elektřiny ročně. Ethereum, druhá největší síť kryptoměn, dle odhadů spotřebuje 80 terawatthodin elektřiny ročně. Vývojáři Etherea se údajně pokoušejí přejít na nízkoenergetický mechanismus konsenzu proof-of-stake, ale tento cíl zůstává vzdálený. 

Na celém světě existuje více než 15 000 různých kryptoměn a více než 400 směnáren. Žádná ze zpráv nebo výpočtů o využití energie kryptoměny nezohledňuje energii vynaloženou na vývoj nových mincí nebo na správu jejich služeb. Množství energie spotřebované těžbou kryptoměn se pravděpodobně časem zvýší, za předpokladu, že ceny energií budou nadále růst. Těžba kryptoměn je konkurenční proces, jak roste hodnota tržní ceny, roste i pobídka k zahájení těžby. Vyšší ceny kryptoměn znamenají, že krypto sítě spotřebují více energie. Energetická náročnost těžby kryptoměn je vlastnost, nikoli chyba. Stejně jako těžba fyzického zlata je těžba Bitcoinů nebo jiné kryptoměny navržena tak, aby spotřebovala velké množství energie. Systém je vyprojektován tak, aby bylo pro dobře financovaného „hráče“ neúměrně nákladné převzít kontrolu nad celou krypto sítí. Zastánci kryptoměn věří, že tato decentralizovaná struktura má mnoho výhod oproti centralizovaným měnovým systémům, protože sítě kryptoměn mohou fungovat, aniž by se spoléhaly na jakéhokoli důvěryhodného zprostředkovatele, jako je centrální banka. Namísto jakékoli centralizované autority využívají těžaři velké množství výpočetního výkonu k provozu a udržování bezpečnosti sítě kryptoměn. 

Výpočet uhlíkové stopy kryptoměny je složitější. Ačkoli jsou fosilní paliva převládajícím zdrojem energie ve většině zemí, kde se kryptoměny těží, musí těžaři hledat nejlevnější zdroje energie, aby zůstali ziskoví. V mnoha případech to znamená spoléhat se na nová zařízení pro alternativní energii. Na základě geografického rozložení hash rate těžby, se odhaduje, že bitcoinová síť je zodpovědná za zhruba 114 milionů tun oxidu uhličitého ročně – což se rovná množství, které vyprodukuje celá Česká republika. Těžba pro měnu Ethereum produkuje odhadem 48 milionů tun emisí oxidu uhličitého, tedy stejné množství jako Bulharsko. Čínská vláda zakázala veškerou těžbu kryptoměn v roce 2021, což přinutilo těžaře přesídlit do zemí více závislých na fosilních palivech, jako je Kazachstán a Spojené státy. Většina aktuální těžby Bitcoinů (přibližně 40 %) probíhá v USA po zákazu těžby kryptoměn v Číně. USA získávají většinu elektřiny spalováním fosilních paliv. Kazachstán, další země, která získává většinu své energie z fosilních paliv, představuje cca 13 % aktuální světové těžby Bitcoinů. Výsledkem je, že dvě země silně závislé na fosilních palivech jsou zodpovědné za většinu světová těžba Bitcoinů. 

Těžba kryptoměn také vytváří značné množství elektronického odpadu, protože těžební hardware rychle zastarává. To platí zejména pro těžaře ASIC, což jsou specializované stroje určené pro těžbu nejoblíbenějších kryptoměn. Dle odhadů bitcoinová síť vytváří každý rok přibližně 35 tisíc tun elektronického odpadu.  

Metoda proof-of-stake ověřování kryptoměnových transakcí a ražby nových kryptomincí je alternativou k těžbě kryptoměn, která nevyužívá rozsáhlý výpočetní výkon. Oprávnění ověřovat transakce a provozovat krypto síť je místo toho uděleno na základě množství kryptoměny, kterou validátor odsouhlasil, že nebude obchodovat ani prodávat. Další metody validace, jako je důkaz historie, důkaz uplynulého času a důkaz kapacity, jsou také aktuálně vyvíjeny. Zatímco vývojáři Etherea uvedli svůj cíl skončit s proof-of-work, v Bitcoinové komunitě takový cíl neexistuje. To znamená, že těžba spolu s enormními náklady na energii zde pravděpodobně zůstane nadále.

Petr Pelc, hlavní analytik zainvestuj.to