Struktura mezd zaměstnanců v Libereckém kraji v roce 2021

Podle výsledků strukturální statistiky dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji  v roce 2021 částky 37 855 Kč, medián mezd byl o 3 961 Kč nižší.  Mzda žen představovala 88,1 % mzdy mužů.

Strukturální šetření mezd zaměstnanců vzniká sloučením výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV) a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Podle tohoto šetření průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v roce 2021 dosáhla částky 37 855 Kč a meziročně se zvýšila o 1 728 Kč (4,8 %). Výdělek na straně mužů se ve srovnání s předchozím rokem zvedl o 1 491 Kč (3,9 %) na 39 990 Kč a byl o 4 761 Kč vyšší než příjem žen. Mzda žen rostla dynamičtěji, a to o 2 085 Kč (6,3 %) na 35 229 Kč. Tato úroveň představovala 88,1 % mzdy mužů.  Ve struktuře průměrné mzdy z 65,0 % převažovala základní složka mzdy. Prémie a odměny tvořily 16,3 %, náhrady mzdy 12,5 % a zbývajících 6,2 % představovaly příplatky za práci přesčas, ostatní příplatky a odměny za pohotovost.

Z pohledu hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali v roce 2021 v Libereckém kraji nejvyšší průměrné mzdy řídící pracovníci, a to 80 547 Kč (meziročně více o 7 475 Kč, +10,2 %). Protipólem jim byli pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s průměrným výdělkem 24 730 Kč (+ 1 015 Kč, +4,3 %), rozdíl mezi těmito třídami dosáhl částky 55 817 Kč. Průměrná mzda specialistů dosáhla 51 522 Kč (+3 479 Kč, +7,2 %), technických a odborných pracovníků 42 290 Kč (+1 968 Kč, +4,9 %). Řemeslníci a opraváři v průměru měsíčně pobírali 33 345 Kč (+1 514 Kč, +4,8 %), pracovníci obsluhy strojů a zařízení a montéři 31 277 Kč (+673 Kč, +2,2 %) a pracovníci ve službách a prodeji 31 017 Kč (+2 450 Kč, +8,6 %). Mzda úředníků v průměru dosáhla 30 551 Kč (+1 454 Kč, +5,0 %).

Meziročně vyšší průměrné mzdy zaznamenaly všechny kraje – nejvyšší absolutní přírůstek vykázalo hlavní město Praha (+2 892 Kč), relativně pak mzda nejvýrazněji vzrostla v Jihomoravském kraji (+7,0 %). Průměrná mzda mužů evidovala nejvyšší absolutní růst v hlavním městě Praze (+3 301 Kč), relativní pak v Jihočeském kraji (+6,8 %). Ženy si absolutně nejvíce polepšily v Jihomoravském kraji (+2 588 Kč), relativně v Karlovarském kraji (+7,9 %). S nejnižší intenzitou se celková průměrná mzda a průměrná mzda žen navýšila ve Středočeském kraji (+1 481 Kč, +3,8 %, resp. +1 637 Kč, +4,7 %), nárůst mzdy mužů byl absolutně nejnižší ve Zlínském kraji (+1 415 Kč), relativně opět ve Středočeském kraji (+3,3 %).

Pomyslné první místo mezikrajského žebříčku s výrazným odstupem od ostatních krajů s celkovou mzdou (50 494 Kč), mzdou mužů (55 744 Kč) a žen (44 506 Kč) obsadilo hlavní město Praha. Nejnižší celkový výdělek a výdělek mužů vykázal Karlovarský kraj (35 611 Kč, resp. 37 129 Kč), v případě žen byla nejnižší mzda vyplácena ve Zlínském kraji (33 397 Kč). Mzdy vykázané v Libereckém kraji byly 7. nejvyšší. Nejvíce se průměrná mzda žen přiblížila mzdě mužů v Karlovarském kraji (91,3 %), největší rozdíl byl vykázán v hlavním městě Praze (79,8 %).

V rámci strukturálního šetření mezd také zjišťován mzdový medián, který charakterizuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení a lépe vypovídá o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy v Libereckém kraji v roce 2021 dosáhl 33 894 Kč a meziročně se zvýšil o 1 304 Kč (4,0 %). V případě mužů činil 35 606 Kč (+1 262 Kč, +3,7 %), v případě žen 31 892 Kč (+1 477 Kč, +4,9 %) a tato úroveň představovala 89,6 % mediánu mužů.

Mezi kraji České republiky se mzdový medián pohyboval od 31 961 Kč v Karlovarském kraji do 41 096 Kč v hlavním městě Praze. Hlavnímu městu Praha patřilo také prvenství v případě mediánu mužů a žen (44 250 Kč, resp. 38 386 Kč). Nejnižší mzdový medián byl v případě mužů i žen zjištěn v Karlovarském kraji (33 604 Kč, resp. 29 842 Kč). Celkový medián za Liberecký kraj obsadil 8. nejvyšší, medián mužů 9. nejvyšší a medián žen 6. nejvyšší příčku pomyslného žebříčku. Nejvyšší absolutní meziroční přírůstek zaznamenal medián v hlavním městě Praze (+2 364 Kč), relativní v Jihomoravském kraji (+6,9 %). Nejvíce se medián žen přiblížil mediánu mužů v Libereckém kraji (89,6 %), nejméně ve Zlínském kraji (85,1 %).

Průměrná hrubá měsíční mzda vykázaná v Libereckém kraji v roce 2021 převyšovala medián mezd o 3 961 Kč, jeho podíl na průměrné mzdě představoval 89,5 %. Větší diference byla vykázána mezi průměrem a mediánem mzdy mužů (+4 384 Kč) než žen (+3 337 Kč). Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd byl v rámci mezikrajského srovnání vykázán v hlavním městě Praze (celkem +9 398 Kč, u mužů +11 494 Kč, u žen +6 120 Kč). Nejmenší rozdíl byl mezi oběma celkovými hodnotami a hodnotami za ženy zjištěn v Pardubickém kraji (+3 327 Kč, resp. +2 783 Kč), v případě mužů se obě mzdové úrovně nejméně lišily v Karlovarském kraji (o 3 525 Kč). 

Poznámka:

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý  rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Další informace naleznete v publikaci Struktura mezd zaměstnanců – 2021