Změna v nastavení měnové politiky ČNB nemusí být po nástupu A. Michla do pozice guvernéra zdaleka tak výrazná, jak se nyní prezentuje (16.5.2022)

Jmenování A. Michla novým guvernérem České národní banky (ČNB) vzbudilo v minulém týdnu řadu ohlasů a často i negativních komentářů kvůli jeho vztahu s minulým premiérem A. Babišem. Pojďme se však na nového guvernéra podívat nezaujatou optikou a nastínit to, co můžeme ve druhé polovině letošního roku od samotného guvernéra, potažmo od celé bankovní rady ČNB, očekávat.

To, že je A. Michl jedním ze čtyř kandidátů na nového guvernéra se již dopředu vědělo. Stejně tak, že prezident M. Zeman mnohokráte v minulosti avizoval, že se mu názory, často nekonformní, A. Michla líbí. Výsledné jmenování A. Michla novým guvernérem tak není vlastně nijak překvapivé a chyba je na straně finančního trhu, že s touto variantou příliš nepočítal a podceňoval ji.

A. Michl byl od poloviny loňského roku, kdy ČNB začala normalizovat měnovou politiku, odpůrcem zvyšování sazeb a zároveň jasně avizoval, že si po nástupu do funkce přeje jejich stabilitu. Konzistentnost měnové politiky ČNB tak může být v tomto směru narušena, protože bankovní rada měnověpolitickou hantýrkou vystupovala v posledních čtvrtletích většinově ve velmi jestřábím módu. To bylo velmi dobře vidět při srovnání ČNB s dalšími regionálními centrálními bankami, maďarskou MNB a polskou NBP. Zcela diametrální je pak rozdíl oproti ECB. Je pravděpodobné, že finanční trh bude ve 3. čtvrtletí čekat na to jak se obměněná bankovní rada (nové složení zatím není známé) vyprofiluje a prostřednictvím koruny testovat, co budou centrální bankéři ještě ochotni akceptovat a co již nikoliv.

Na druhé straně je potřeba zmínit, že A. Michl je erudovaným ekonomem, který se dlouhodobě věnuje problematice centrálního bankovnictví a má i dostatek zkušenosti s působením v bankovní radě. Často se odvolává na A. Rašína (heslo pracovat a šetřit) či J. Bullarda (šéf pobočky Fedu v St. Louis), což byli a jsou jednoznačně konzervativní centrální bankéři, a vždy se poměrně jasně vymezoval proti používání nadstandardních nástrojů měnové politiky. Nakonec i sám A. Michl při jmenování zdůraznil, že ČNB pod jeho vedením zůstane konzervativní. Výsledně tak nemusí být změna guvernéra pro ČNB zdaleka tak velkou změnou jak je nyní často prezentováno.

Počítat je však nutné s tím, že po nástupu A. Michla do funkce již nebude bankovní rada ČNB zdaleka tak ostře vystupovat proti inflaci jako tomu bylo doposud. Poslední zvýšení úrokových sazeb se tak odehraje na červnovém zasedání bankovní rady a ve druhé polovině letošního roku budou sazby stabilní a případně může dojít i k jejich mírnému snížení v závislosti na daných podmínkách. Pravděpodobná je výraznější proměna v bankovní radě v nejbližších týdnech, když ve hře jsou až tři nové tváře. Zároveň platí, že aktuální bankovní rada již úrokové sazby v posledním roce zvýšila na tak vysoké hodnoty, že by ani ve stejném složení jako nyní ve druhé polovině roku sazby pravděpodobně dále nezvyšovala a pokud ano, tak jen kosmeticky.

Jaké bude mít jmenování nového guvernéra dopady na kurz koruny? Ty již vlastně aktuálně vidíme. Oslabení koruny zhruba o 4 % k hladině 25,50 CZK/EUR v předchozím týdnu a následná intervence ČNB na podporu české měny. S novým guvernérem a obměněnou bankovní radou je poté pravděpodobně nutné počítat s tím, že koruna bude volatilnější a vůči euru spíše oslabovat. Zároveň může být nové složení bankovní rady benevolentnější ke slabší koruně a méně nakloněné devizovým intervencím. V souhrnu lze přepokládat o něco slabší kurz ve druhé polovině letošního roku než v období letošního ledna až dubna (s výjimkou dočasného oslabení koruny kvůli ruskému útoku na Ukrajinu), tj. obchodování především v rozmezí 25 – 26 CZK/EUR. Na to, že by koruna zamířila pod úroveň 24 CZK/EUR, lze asi zapomenout. Pozitivem slabší koruny je vzpruha pro exportéry, kteří se již ve druhé polovině roku mohou setkávat se slabší poptávkou, než je tomu nyní. Negativem je naopak zpomalení návratu spotřebitelské inflací na 2% inflační cíl ČNB prostřednictvím vyšších dovozních cen. 

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz