Královéhradecký kraj se společně s městy v regionu ohradí vůči návrhu novely stavebního zákona

Hejtman Martin Červíček jednal se starosty Jičínska o připravované úpravě stavebního zákona, která plánuje zrušit téměř polovinu malých stavebních úřadů v Královéhradeckém kraji. Kraj obdržel v rámci připomínkového řízení od ministerstva pro místní rozvoj návrh, na který teď hodlá reagovat.

 

 

„Se starosty jsem projednal výhrady, které máme k připravované úpravě stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj obeslalo kraje v rámci připomínkového řízení, kdy pro Královéhradecký kraj počítá, bez znalosti místních specifik, se zrušením 23 ze 48 stavebních úřadů. Zdůvodňuje to tak, že je v budoucnu nahradí digitalizace a vše bude lépe fungovat, s čímž nesouhlasíme. Až bude fungovat digitalizace, teprve tehdy lze něco rušit,“ uvedl hejtman Martin Červíček.

 

Královéhradecký kraj i starostové měst na Jičínsku, kterých by se připravovaná novela měla dotknout nejvíce, nesouhlasí se zaslaným návrhem například v tom, že zcela bez povšimnutí ponechává otázku dopadu snížení počtu stávajících stavebních úřadů na území kraje prakticky na polovinu, tedy na pouhých 25, a to ve vztahu k těm úřadům, které budou muset převzít přenesený výkon státní správy z území, kde stavební úřady zaniknou.

 

S tím úzce souvisí i obsah průvodní důvodové zprávy, v níž ministerstvo uvádí, že nepředpokládá navýšení stávajícího příspěvku na přenesený výkon státní správy na úseku stavebního zákona. Z toho vyplývá, že případné navýšení stavu zaměstnanců půjde zcela z rozpočtů obecních samospráv. To samé platí i pro případné rozšíření agendy krajských úřadů.

 

„Budeme požadovat úpravy návrhu v tom smyslu, že kromě obcí s rozšířenou působností mohou být obecními stavebními úřady i další obce za předpokladu, že splní zákonem stanovené požadavky, které budou ve stavebním zákoně jednoznačně stanoveny. Pokud se obec rozhodne splnit tato kritéria a zajistí jejich naplnění, pak podle našeho názoru musí mít právo na to, aby u ní mohl fungovat obecní stavební úřad,“ doplnil hejtman.

 

Součástí zákona pak musí být i ustanovení řešící situaci, kdy obec zákonem stanovená kritéria obecní stavební úřad splňovat přestane nebo se obec rozhodne, že již nechce získané kompetence dále využívat. V takovém případě přejdou pravomoci a obsluha území ze zákona na příslušnou obec s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se obecní stavební úřad nachází.

 

Mezi krajem navrhovanými podmínkami pro umožnění fungování obecního stavebního úřadu je:

• a) minimální početní stav pracovníků obecního stavebního úřadu
• b) konkrétní požadavky na prostorové vybavení úřadu – kanceláře, archiv, dopravní prostředky
• c) konkrétní požadavky na technické vybavení úřadu z pohledu software a hardware (datové prohlížeče, velkoprostorové obrazovky atd.)
• d) minimální požadavky na technickou infrastrukturu umožňující datové napojení pracoviště včetně jejího zabezpečení na úložiště a portály veřejné správy budované centrálně v rámci nového stavebního zákona MMR a kraji (DTM), dále kapacitu a rychlost datového připojení, typ připojení (satelitní, optický kabel), požadavky na velikost datových uložišť atd.

Vedle výše zmíněného kraj nesouhlasí ani s navrženým nastavením soustavy stavebních úřadu bez znalosti území, kdy je v podmínkách Královéhradeckého kraje velmi zřetelný nepoměr v území při z hlediska regionálního rozmístění – někde je celé území obce s rozšířenou působností pokryto stavebním úřadem, někde je v rámci jedné obce s rozšířenou působností určeno více pověřených stavebních úřadů, a to bez jakýchkoli konkrétních kritérií či analýz. Takto nastavený systém kraj považuje za velmi nepřehledný a nejasný.