Sklizeň zemědělských plodin v Pardubickém kraji v roce 2021 - Kraj je největším producentem léčivých rostlin v ČR.

9. 5. 2022

Rok 2021 znamenal v Pardubickém kraji meziroční úbytek sklizňových ploch i objemu sklizně u většiny obilovin, řepky i brambor. Kraj je největším producentem léčivých rostlin v ČR. Objem sklizně krmných plodin se zvýšil rozšířením sklizňových ploch i hektarových výnosů. Osevní plochy ozimů byly rozšířeny téměř u všech sledovaných obilnin i řepky. V hospodářském roce 2020/2021 poklesla v kraji spotřeba minerálních, vápenatých a statkových hnojiv, využití organických a organominerálních hnojiv meziročně vzrostlo.

Podle dat zemědělských podniků se sídlem na území Pardubického kraje činila v roce 2021 celková sklizeň obilovin 523,8 tis. tun z výměry 87,0 tis. ha při průměrném výnosu 6,02 t/ha. Ve srovnání s předchozím rokem u obilovin v kraji poklesla sklizňová plocha, hektarový výnos i celková sklizeň. Sklizeň obilovin v kraji v roce 2021 představovala 6,4 % z celkové sklizně obilovin v České republice.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Pšenice ozimá, která je dlouhodobě nejčastěji pěstovanou plodinou v kraji (51,2 % ze sklizňové plochy obilovin) byla sklizena v roce 2021 z menší plochy (celková plocha – 44,5 tis. ha) než v roce předchozím. Přes vyšší hektarový výnos (6,49 t/ha) byla však i celková produkce pšenice ozimé (289,0 tis. t) meziročně nižší.

Mezi obilovinami na zrno produkovanými zemědělci v Pardubickém kraji dosahuje dlouhodobě nejvyšší podíl na republikovém úhrnu hybridní obilovina tritikale (česky žitovec). Sklizňová plocha tritikale v kraji v roce 2021 meziročně poklesla o 1,9 % na 4,0 tis. ha, ke snížení došlo také u hektarového výnosu na 4,75 t/ha v roce 2021 a celkové sklizně na 19,2 tis. tun (téměř 10 % úhrnu ČR). V dlouhodobém pohledu se plocha, na které zemědělci v kraji pěstují tuto obilovinu, snižuje. Ve srovnání s rokem 2004 je úbytek sklizňových ploch stejně jako celkové sklizně tritikale v kraji téměř 50%.

Další významnou zemědělskou plodinou, která byla v roce 2021 pěstována na polích v kraji, je řepka. Sklizňová plocha řepky v Pardubickém kraji byla proti předchozímu roku 2020 zmenšena o více než 3 tis. ha (-12,8 %) na 22,4 tis. ha, přesto byla šestá nejvyšší v krajském srovnání. Obdobně šestý nejvyšší v mezikrajském srovnání byl i hektarový výnos řepky (3,02 t/ha) a celková sklizeň (67,6 tis. tun). Sklizeň řepky v Pardubickém kraji v roce 2021 tvořila 6,6 % republikového úhrnu. Jak vidíme na níže přiloženém grafu, sklizňová plocha i celková sklizeň řepky byla v roce 2021 třetí nejnižší od roku 2003.

Mezi olejniny pěstované v kraji lze zařadit i sóju, která byla v roce 2021 sklizena z plochy větší než 2,1 tis. ha. Hektarový výnos sóji byl v mezikrajském srovnání 4. nejvyšší a celková sklizeň dosáhla hodnoty 5,8 tis. tun a tvořila více než 11 % republikového úhrnu. Meziročně se rozšířily plochy pro pěstování sóji v kraji téměř o polovinu, v porovnání s rokem 2014 vzrostly sedmkrát.

Navýšení osevních ploch o 12,3 % (celková plocha - 4,2 tis. ha) a růst hektarového výnosu (hektarový výnos - 68,04 t/ha) bylo v roce 2021 evidováno u cukrovky technické. Jak je patrné z níže umístěného grafu, celková sklizeň cukrovky technické (285,8 tis. tun) v roce 2021 byla nejvyšší od roku 2003, přestože sklizňová plocha byla o 30 % nižší než v roce 2003, ve kterém dosáhla sklizňová plocha hodnoty 5,9 tis. ha.

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Pardubický kraj je nejvýznamnějším producentem léčivých rostlin v České republice. Více než čtvrtina léčivek (včetně námelového žita) a zároveň nejvyšší pozice v mezikrajském srovnání v roce 2021 byla vypěstována na polích Pardubického kraje (871 t). Dominantní postavení v kraji zůstává, přestože se od roku 2017 sklizňové plochy léčivých rostlin v Pardubickém kraji snížily téměř o čtvrtinu, na úrovni republiky se ve sledovaném období více než o jednu čtvrtinu rozšířily a v roce 2017 tvořila krajská produkce léčivých rostlin (1 227 t) 40% podíl republikového úhrnu.

Na růst sklizně krmných plodin v kraji v roce 2021 měl vliv nárůst hektarového výnosu, u některých plodin rozšíření sklizňové plochy. Sklizeň kukuřice na zeleno a siláž meziročně v kraji vzrostla o 2,4 % na 780,7 tis. tun a představovala 9,3 % republikového úhrnu. Sklizeň píce na orné půdě v kraji meziročně vzrostla o 2,3 % na 470,0 tis. tun, sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů se meziročně zvýšila dokonce o 8,2 % na 196,9 tis. tun. Jetel luční (červený) je v kraji pěstován na třetí nejvyšší rozloze v mezikrajském srovnání (6,8 tis. ha), třetí nejvyšší je i celková krajská sklizeň (48,6 tis. tun).

Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Pardubickém kraji

Ovocnářství v Pardubickém kraji má pouze okrajový význam v úhrnu ČR. V Pardubickém kraji se v roce 2021 rozšířily sady jabloní a třešní. Meziročně byla vyšší úroda vykázána u jabloní (3 020 t), hrušní (206 t), třešní (46 t) i u rybízu (59 t). Nižší úrodu zaznamenaly mezi peckovinami švestky pravé, pološvestky a višně.

Osevní plochy ozimů v Pardubickém kraji

Současně s výsledky sklizní byly zjišťovány rovněž osevní plochy ozimů. K 30. listopadu 2021 byly pro sklizeň v Pardubickém kraji v roce 2022 v porovnání s předchozím rokem osety větší plochy všech sledovaných ozimých obilovin kromě ječmene ozimého (-3,6 %). Maximální rozšíření osevních ploch se týkalo pšenice ozimé, jejíž osevní plocha byla rozšířena téměř o 4,5 tis. ha proti předchozímu roku, největší relativní přírůstek ploch byl evidován u žita ozimého (+18,8 %). Řepkou byla v Pardubickém kraji pro sklizeň v roce 2022 oseta výměra větší než 25 tisíc hektarů, meziročně se osevní plocha zvýšila (+7,4 %), srovnáním s rokem 2016 však došlo k úbytku o 3,4 tis. ha (-11,6 %).

V hospodářském roce 2020/2021 poklesla spotřeba minerálních i vápenatých hnojiv proti předchozímu srovnatelnému období v Pardubickém kraji (-2,0 resp. -0,7 %) i na celostátní úrovni (-4,8 resp. -10,3 %). Spotřeba minerálních hnojiv v čistých živinách celkem představovala v roce 2021 v kraji 26,6 tis. tun. Rozhodující složka minerálních hnojiv – dusíkatá hnojiva zaznamenala meziročně v kraji mírnější snížení (-1,8 %) než v ČR (-4,2 %). Nejvyšší meziroční úbytek se týkal fosforečných hnojiv, jak na krajské (-4,4 %) tak i republikové úrovni (-7,3 %). Vápenatých hnojiv bylo v kraji v roce 2021 spotřebováno téměř 39 tis. tun.

Zemědělci v Pardubickém kraji v hospodářském roce 2020/2021 spotřebovali celkem 1 129,7 tis. tun statkových hnojiv, což je téměř o 13 tis. tun (-1,1 %) méně než v předchozím hospodářském roce. Meziročně se na polích v Pardubickém kraji aplikovalo více močůvky (+12,2 tis. tun) a kejdy (+4,1 tis. tuny), spotřeba ostatních druhů statkových hnojiv byla nižší než v roce předchozím. Obdobný podíl z použitých statkových hnojiv ve srovnání s celostátním průměrem připadá v kraji na hnůj (55,3 %), kejdy bylo v kraji oproti celé ČR spotřebováno o 7,6 procentních bodů více (32,9 %), močůvky o 1,4 p. b. méně (6,9 %). V průměru ČR se využití statkových hnojiv meziročně zvýšilo (+1,3 %), především spotřeba hnoje, naopak snížení se týkalo močůvky a kejdy.

Spotřeba hnojiv v Pardubickém kraji za hospodářský rok 2020/2021^*)

Spotřeba organických hnojiv dosáhla v roce 2021 v kraji výše 736,1 tis. tun, organominerálních hnojiv byly aplikovány necelé 3 tis. tun. Proti předchozímu hospodářskému roku 2019/2020 byla spotřeba organických hnojiv vyšší jak v Pardubickém kraji (+4,5 %), tak i v ČR (+3,1 %). Rozdílný vývoj se týkal organominerálních hnojiv. V Pardubickém kraji se meziročně zvýšilo jejich použití o více než 40 %, na úrovni ČR byl zaznamenán pokles (-16,3 %).