Zemědělství v Jihočeském kraji podle Integrovaného šetření 2020 - Během dvaceti let došlo k úbytku orné půdy (-16,5 %) a ovocných sadů (-34,7 %)
Řadu zajímavých poznatků o jihočeském zemědělství přineslo zpracování výsledků pravidelného plošného šetření v zemědělství, které pod názvem Integrované šetření v zemědělství (IŠZ) probíhalo na podzim roku 2020.
Při šetření byly osloveny subjekty splňující určité prahové hodnoty[1], které celorepublikově pokrývaly 98 % celkové obhospodařované zemědělské půdy a 98 % z celkového počtu dobytčích jednotek. V Jihočeském kraji splňovalo prahové hodnoty stanovené pro zařazení do tohoto šetření celkem 3 158 zemědělských subjektů (11 % z celorepublikového počtu). Většinu z nich tvořily subjekty fyzických osob (83 %).
Ve srovnání s výsledky šetření, které probíhalo v roce 2000, přepočtenými podle prahových hodnot platných pro IŠZ 2020, se počet zemědělských subjektů v kraji snížil o 22 % vlivem úbytku subjektů fyzických osob (-29 %). Naproti tomu subjektů právnických osob, kterých je menšina, za stejnou dobu výrazně přibylo (+50 %).
Tab. 1 Zemědělské subjekty, pracující v zemědělství a obhospodařovaná zemědělská
půda v Jihočeském kraji v roce 2000 a 2020 (stav k 30. 9.)
Subjekty fyzických osob byly převážně (z 90 %) zastoupeny fyzickými osobami evidovanými v Registru ekonomických subjektů (RES). Nejvíce subjektů právnických osob, které byly zařazeny do šetření, tvořily společnosti s ručením omezeným.
Výměra zemědělské půdy, na které jihočeští zemědělci hospodařili, se oproti roku 2000 zmenšila o 6,3 % (-28 tis. ha). Vzhledem k ještě hlubšímu poklesu počtu podniků narostla průměrná výměra zemědělského subjektu v Jihočeském kraji ze 110 ha na 133 ha. Největší výměru zemědělské půdy v přepočtu na 1 podnik obhospodařovala v roce 2020 družstva a akciové společnosti (v průměru více než 1 tis. ha), naproti tomu na nejmenší výměře (v průměru 7,6 ha) hospodařili soukromí zemědělci neevidovaní v RES.
Během dvaceti let došlo k úbytku orné půdy (-16,5 %) a ovocných sadů (-34,7 %) a naopak rozšíření plochy trvalých travních porostů (+13,6 %). Orná půda přitom i nadále tvořila větší část obhospodařované zemědělské půdy. Tzv. stupeň zornění zemědělské půdy se v kraji snížil z 65,4 % na 58,3 %. Naproti tomu vzrostl podíl trvalých travních porostů na zemědělské půdě z 34,1 % na 41,4 %. Vyšší stupeň zornění byl zjištěn v podnicích právnických osob (64,4 %). V podnicích fyzických osob, kde zornění v roce 2020 představovalo pouze 44,3 %, zaujímaly většinu zemědělské půdy trvalé travní porosty (55,2 %).
Z pohledu vlastnických vztahů k půdě došlo k významnému posunu. Zatímco v roce 2000 subjekty téměř výhradně hospodařily na pronajaté půdě a podíl vlastní obhospodařované zemědělské půdy činil 8,5 %, v roce 2020 již vlastnily 26,5 % celkové výměry zemědělské půdy. Na vlastní půdě v roce 2020 nejčastěji hospodařili soukromí zemědělci neevidovaní v RES (56,0 %). Naopak převážně na propachtované půdě (zhruba 83 %) hospodařily v největší míře akciové společnosti a družstva, tedy obecně největší subjekty.
Tab. 2 Zemědělské subjekty podle právních forem v Jihočeském kraji k 30. 9. 2020
Z hlediska základního rozdělení podle právních forem na subjekty fyzických osob a subjekty právnických osob většinu půdy obhospodařují subjekty právnických osob. Z obhospodařované zemědělské půdy to bylo téměř 70 % a z obhospodařované orné půdy 77 %. Z plochy trvalých travních porostů ale na subjekty právnických osob připadalo již jen necelých 60 % a z výměry ovocných sadů a ostatních trvalých kultur dokonce méně než polovina.
Pokud jde o využití orné půdy, tak struktura plodin na orné půdě v subjektech právnických osob a subjektech fyzických osob byla v roce 2020 méně či více rozdílná. Shodoval se např. podíl pšenice (30,8 % orné půdy), ječmene (12,5 %) a žita (cca 1,9 %), ale lišil se podíl ploch ovsa (3,9 %, resp. 5,2 %) a tritikale (2,7 %, resp. 5,7 %), častěji byly pěstovány v podnicích fyzických osob. Řepka byla více rozšířena v podnicích právnických osob (16,7 % oproti 12,6 %), zatímco mák se více objevoval na polích fyzických osob (0,8 % oproti 1,2 %). Z pícnin na orné půdě byly v osevu právnických osob jednoleté pícniny častější než víceleté (17,0 %, resp. 8,5 %), v subjektech fyzických osob tomu bylo naopak (11,0 %, resp. 12,2 %).
Počet hospodářských zvířat chovaných k 30. 9. 2020 v kraji po přepočtu na dobytčí jednotky (DJ) činil téměř 200 tis. kusů DJ, většina z nich patřila subjektům právnických osob (73,3 %). Z celkového počtu dobytčích jednotek tvořil 80 % skot, v subjektech právnických osob byl jeho podíl nižší (76,6 %), kdežto v subjektech fyzických osob vyšší (88,9 %). Na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy připadalo v kraji 47,7 kusů dobytčích jednotek, což bylo v porovnání s ČR poněkud více. V subjektech právnických osob dosahoval tento podíl 50,3 kusů DJ na 100 ha zemědělské půdy, v subjektech fyzických osob jen 41,7.
V podnicích, které se zúčastnily šetření, bylo v kraji k 30. 9. 2020 sečteno 225 tis. kusů skotu, 94 tis. prasat, téměř 25 tis. ovcí, necelé 3 tis. koz a 1,8 mil. kusů drůbeže. Většina z těchto chovů připadala na podniky právnických osob – 93 % počtu prasat, 85 % chovu drůbeže a 70 % chovu skotu. Většina z dojených krav byla ustájena v podnicích právnických osob 87 %, ale z ostatních krav to bylo necelých 49 % – větší počet ostatních krav byl tedy v podnicích fyzických osob. Tyto subjekty se také z větší části podílely na chovu ovcí a koz v kraji (83 %, resp. 73 %).
Tab. 3 Zemědělská a orná půda, plochy vybraných plodin a chov hospodářských zvířat
v Jihočeském kraji v roce 2020 celkem a se zaměřením na ekologické zemědělství
Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se v kraji za 20 let rozšířila téměř na pětinásobek a v roce 2020 již tvořila bezmála 20 % z celkové výměry (v roce 2000 necelá 4 %). Na ekologické hospodaření se častěji zaměřovaly menší podniky. Jihočeské subjekty fyzických osob ekologickým způsobem hospodařily na 27 % zemědělské půdy, ještě vyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy uvedly společnosti s ručením omezeným (36 %). Relativně nejméně půdy v režimu ekologického zemědělství obhospodařovaly akciové společnosti (3 %).
Většinu (90 %) z ekologicky obhospodařované půdy v kraji tvořily v roce 2020 trvalé travní porosty. Z jejich celkové výměry bylo ekologicky obhospodařováno 42,0 %. V ovocných sadech představoval podíl půdy v ekologickém zemědělství 11,4 %. Nejméně se ekologicky hospodařilo na orné půdě (3,3 % její výměry).
Z plodin na orné půdě byly v režimu ekologického zemědělství v kraji nejčastěji pěstovány luskoviny na zrno (11,2 % jejich výměry) a pícniny na orné půdě celkem (5,5 %). Relativně nejméně obvyklé bylo v jihočeských zemědělských subjektech bio pěstování v případě brambor, obilovin a zeleniny.
Pokud jde o hospodářská zvířata, byl v kraji ekologický způsob chovu relativně nejrozšířenější u koz (40,9 % celkového počtu), ovcí (36,0 %) a skotu celkem (18,6 %). Jen výjimečně se ekologický chov týkal prasat a drůbeže.
Tab. 4 Pracující v zemědělství celkem v Jihočeském kraji (období říjen 2019 až září 2020)
V jihočeských zemědělských subjektech bylo od října 2019 do září 2020 pravidelně zaměstnáno celkem 13,1 tis. fyzických osob, což představovalo 3,1 fyzických osob v přepočtu na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy. Ve srovnání se šetřením před dvaceti lety se počet pravidelně zaměstnaných osob snížil celkem o 27 %, po přepočtu na 100 ha obhospodařované půdy tento úbytek představoval zhruba 1,5 osoby (před dvaceti lety 4,7 fyzických osob na 100 ha).
Mimo tyto pravidelně zaměstnané osoby pracovaly v zemědělství ještě i nepravidelně zaměstnané osoby (pracující na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti) a osoby nepřímo zaměstnané podnikem (osoby samostatně výdělečně činné a osoby přidělené agenturou práce). Po jejich započtení se počet pracujících v zemědělství zvýšil na 17,8 tis. fyzických osob, což v přepočtu na plně zaměstnané znamenalo 10,6 tis. osob. Na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy v jižních Čechách připadalo 2,5 plně zaměstnaných osob (viz tab. 2).
Z dalších informací o jihočeském zemědělství, které šetření přineslo, lze dále zmínit:
- Z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy představovala hnojená plocha více než 76 %. V subjektech právnických osob byl její podíl vyšší, dosahoval 80 %.
- Ze způsobů ustájení převažovalo u dojených krav ze 75 % ustájení volné či boxové stelivové. Tento typ u ostatního skotu převládal z 55 %, druhý nejčastější byl způsob ustájení celoročně venku (27 %).
- Prasata (kromě chovných prasnic) byla v kraji nejčastěji ustájena na kompletně nebo částečně zaroštované podlaze (46 % a 32 %).
- V chovu slepic v kraji převládal klecový systém s trusnými pásy (88 %).
[1] Prahové hodnoty zjišťování: výměra od 5 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo pronajaté, nebo 2 ha orné půdy, nebo 0,5 ha brambor, nebo součtová výměra zeleniny a jahod od 0,5 ha, nebo součtová plocha aromatických, léčivých a kořeninových rostlin, květin a okrasných rostlin, osiva a sadby, školek od výměry 0,2 ha, nebo součtová plocha ovocných sadů a ostatních trvalých kultur od výměry 0,3 ha, nebo 0,1 ha vinic, nebo 100 m2 zakrytých ploch, nebo 100 m2 hub, nebo 1,7 dobytčí jednotky.
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz