Objem obchodování s kryptoměnami v Indii prudce klesá

Ilustrační obrázek | zdroj ConBank

Začátkem dubna začal v Indii platit zákon, který zavádí 30% zdanění z každé přijaté kryptoměnové transakce. Daň musí uhradit každý bez ohledu na to, jestli v čase měna vzrostla, nebo třeba výrazněji klesla, přičemž se daň vypočítává z hodnoty kryptoměny v době transakce. Zákon tak zavedl nulovou toleranci k případným srážkám nebo kompenzacím ztrát. Indické ministerstvo financí v dolní komoře parlamentu Lok Sabha vysvětlilo, že „není povolen žádný odpočet výdajů (kromě pořizovacích nákladů) ani příspěvků a kromě toho nelze ztráty z kryptografických transakcí započítat proti ziskům.“

Pro srovnání, v ČR se zatím na kryptoměny nahlíží perspektivou běžného investičního aktiva. Tzn., že žádnou daň z příjmu v době nákupu nemusíte odvádět. Teprve v momentě, kdy byste svou kryptoměnu směnili zpět na fiat, jste povinni odvést 15% daň z příjmu z částky, kterou jste takovou směnou vydělali. Pokud byste své kryptomince prodávali se ztrátou, žádnou daň platit nemusíte.

Je tedy zřejmé, že Indie je v otázce zdanění kryptoměn mnohem drakoničtější než ČR. Zavedené zdanění se také téměř okamžitě promítlo do objemu transakcí na čtyřech hlavních burzách s kryptoměnami v Indii (Coindcx, Bitbns, Zebpay a Wazirx). Důkaz o tom přinesl Aditya Singh (provozovatel Youtube kanálu "Crypto India"), který na svém twitterovém účtu zveřejnil tento pokles. 

Grafické zobrazení poklesu indických kryptoburz | zdroj Twitterový účet Aditya Singha

Potvrdily se tak hlasy kritiků, kteří přijatý zákon označovali za začátek úpadku kryptoměnového trhu, který byl v Indii. Na jednu stranu vítají, že tamní vláda nezavedla úplný zákaz kryptoměnových transakcí, jako tomu je v sousední Číně, nicméně dodávají, že vládou nastavená pravidla by měla spíše posilovat tento průmysl a z něj plynoucí daňové příjmy. Zároveň upozorňují, že mnoho lidí si vydělává na živobytí obchodováním s kryptoměnami. Aktuální nastavení 30% zdanění tak jde spíše proti tomuto požadavku a kryptoprůmysl dusí.

Ashish Singhal, spoluzakladatel a generální ředitel krypto obchodní platformy Coinswitch, k tomu uvedl: „Paušální 30% daň, která nerozlišuje krátkodobé kapitálové zisky od dlouhodobých zisků, bez rezervy na odečtení vzniklých nákladů nebo kompenzaci ztrát, není v souladu s daňovým rámcem pro jiné třídy aktiv a je diskriminační.“

Hned na začátku léta (1. Červenec) pak vstoupí v platnost další ustanovení, které zavádí 1% daň, která se bude srážet u zdroje (TDS). V podstatě to znamená, že když si uživatel třeba koupí nějakou kryptoměnu, kterou si převede do kryptopeněženky a posléze ji použije třeba k nákupu non-fungible tokenu (NFT), bude uživateli v každé fázi, při každé jednotlivé kryptografické transakci účtováno 1% TDS. Vláda tento zákon hájí s tím, že 1% TDS na kryptotransakce je jen pro účely sledování a není to nic nového.

Vznik petice za střídmější a rozumnější přístup

Kryptoinfluencer Aditya Singh tak s ohledem na výše popsané dění založil na Change.org petici, kterou chce oslovit indického premiéra Narendra Modiho a ministryni financí, Nirmalu Sitharamana, aby přehodnotili svůj, potažmo vládní přístup ke kryptoprůmyslu v Indii. Petice zároveň předestírá 5 výchozích bodů, které by mohly být akcentovány při úpravě aktuálně platných zákonných norem.

1. Nehledět na kryptoprůmysl jako na hazardní odvětví, ale začít jej vnímat obdobně jak je vnímám akciový trh.

2. Sladit daňové zatížení s daněmi pro akciový trh a burzovní transakce.

3. Navrhovaná 1% daň srážená u zdroje (TDS) by měla být snížena na 0,05 % jako tomu je v případě indické burzy s cennými papíry.

4. Umožnit odpočty nákladů na pořízení jako jsou poplatky burzám, poplatky blockchainovým sítím, platby úroků, licenční poplatky za NFT atd.

5. Povolit započítávání a přenášení ztrát kvůli prozatím stále velké volatilitě na tomto trhu.

Petice pak říká:

„Kryptoprůmysl významně přispívá zemi v podobě poskytování pracovních míst, přináší do vlády investice FDI, platby GST a příjmy z daně z příjmu.“

Jestli indická vláda bude petici nakonec brát v potaz nebo ne, není zřejmé, nicméně svůj podpis již připojilo takřka 105 tisíc signatářů.