ČSÚ (ČSÚ)
Cestování  |  27.04.2022 09:24:03

Praha – Příjezdový cestovní ruch 2012-2021

27. 4. 2022

 

Rozmezí let 2012 až 2019 představovalo pro hl. m. Prahu období obrovského rozmachu příjezdového cestovního ruchu, kdy každým rokem docházelo k přepisování rekordů v počtu hostů i počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Tento trend přerušila pandemie Covid-19. Praha je dlouhodobě v rámci České republiky nejoblíbenějším turistickým cílem cizinců a jedním z nejvíce vyhledávaných krajů ze strany rezidentů.

 

V letech 2012-2019 docházelo v meziročních porovnáních k nepřetržitému růstu celkového počtu návštěvníků Prahy. Z původních 5,7 milionu turistů, kteří v roce 2012 přenocovali v některém pražském hromadném ubytovacím zařízení, se množství hostů zastavilo v roce 2019 na rekordních 8 milionech. V období 2015 až 2017 přibylo každoročně více než 500 tisíc hostů (tj. v průměru takřka 8 % ročně).

V souvislosti s pandemií Covid-19 došlo roce 2020 k hlubokému propadu v návštěvnosti Prahy. Všechny regiony světa začaly uplatňovat nejrůznější cestovní omezení (pozastavení leteckého provozu i dalších forem veřejné mezistátní dopravy, uzavírání ubytovacích a stravovacích zařízení, památek, maloobchodních prodejen apod.), navíc se turisté začali chovat opatrněji. Meziročně ubylo v Praze 72,9 % - tj. takřka 5,9 mil. hostů. V průběhu roku 2021 již došlo k postupnému mírnému oživení mezinárodní turistiky v souladu s uvolňováním překážek při překračování hranic, zlepšující se informovaností a stále se zvyšující proočkovaností. Počet návštěvníků české metropole se meziročně navýšil o 7,9 %. Oproti roku 2019 je to ale o 70,7 % a 5,7 mil. hostů méně.

Po celé období 2012-2019 přibývalo mezi pražskými hosty nerezidentů a s výjimkou roku 2014 i rezidentů. Maximální meziroční přírůstek zahraničních návštěvníků ve výši více než 450 tisíc osob vykázala Praha v roce 2017.

Stejné tendence jsou patrné i u vývoje počtu přenocování. V roce 2012 bylo realizováno v pražských hotelech, penzionech, hostelech, kempech a dalších sledovaných ubytovacích zařízeních 14,4 mil. přenocování, roce 2019 rekordních takřka 18,5 mil. noclehů.
O bezmála 1,17 mil. noclehů (7,9 %) narostl počet přenocování v Praze v roce 2015, o 1,26 mil. noclehů (7,5 %) v roce 2017. Rok 2020 přinesl meziroční pokles počtu přenocování o 73,5 % (13,6 mil. přenocování). V roce 2021 meziročně počet přenocování vzrostl o 7,2 % na 5,3 mil. Počet přenocování v roce 2021 tak byl o 71,6 % (13,2 mil.) nižší než v roce 2019.

Praha si udržela po celé období 2012-2021 titul nejnavštěvovanějšího kraje České republiky – měřeno počtem hostů i počtem přenocování. Podíl Prahy na celkovém počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních celé České republiky kolísal v letech 2012-2019 mezi 36,6 % a 39,1 %. Podíl Prahy na celkovém počtu přenocování v těchto zařízeních se pohyboval mezi 32,4 % a 33,9 %. V období let 2020-21, tedy v letech poznamenaných pandemií Covid-19, se Praha na celkové návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení podílela přibližně jednou pětinou, podíl přenocování dosáhl na 15,6 % v roce 2020 a 16,5 % o rok později.

Obrázek 1: Hosté a přenocování v HUZ v hl. m. Praze v období 2012-2021

Praha patří i v evropském kontextu k městům nadprůměrně zaměřeným na zahraniční klientelu.
Po celé sledované desetiletí 2012-2021 sem mířila každoročně nadpoloviční většina zahraničních hostů hromadných ubytovacích zařízení České republiky, v letech 2012-2019 dokonce v průměru více než 64 %. Podíl hlavního města Prahy na celorepublikovém počtu přenocování nerezidentů přesahoval ve stejném období každý rok v průměru 60 %.
I z hlediska českých a moravských rezidentů je Praha oblíbenou destinací. Při hodnocení jednotlivých let sledovaného období přesahuje podíl Prahy na počtu domácích hostů hromadných ubytovacích zařízení celé České republiky obvykle 10 %. Nepatrně lepšího výsledku dosahuje pravidelně kraj Jihomoravský a v některých letech kraj Jihočeský. Nemalé množství domácích návštěvníků Prahy navíc nocuje u příbuzných a známých nebo přijíždí do české metropole pouze na jeden den.

Podíl zahraničních návštěvníků na celkové návštěvnosti Prahy neklesl v jednotlivých letech 2012-2019 pod 84,5 %, svého maxima 87,2 % dosáhnul v roce 2014. V období pandemie Covid-19 se sice poměr mezi domácími a zahraničními návštěvníky Prahy výrazně proměnil, význam složky domácích návštěvníků Prahy zřetelně narostl, přesto nerezidentů Praharoce 2020 přivítala 66,6 % a v roce 2021 takřka 60 %.

Obrázek 2: Podíl rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů v hl. m. Praze v letech 2012-2021

Z pohledu počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních hlavního města se podíl zahraniční klientely v období 2012-2019 blížil v ročním průměru 90 %, v roce 2020 činil 72,4 % a v roce 2021 cca 65,2 %.
 

Sezónnost
Praha je městem, které nevyniká výraznou sezónností, jezdí se sem v průběhu celého roku, přesto rozdíly v rámci jednotlivých ročních období existují.
Vzhledem k výrazné orientaci Prahy na turisty ze zahraničí, je celková sezónnost určována právě jejich preferencemi. Zahraniční návštěvníci obecně upřednostňují pro cestu do Prahy letní měsíce – srpen a červenec, proto je dlouhodobě každoročním pravidlem dominance 3. čtvrtletí (z hodnocení se vymykají nestandardní roky 2020 a 2021 zasažené pandemií Covid-19, kdy návštěvnost závisela na momentálních protiepidemických opatřeních).

V nejsilnějších letech 2017 až 2019 se celkový počet hostů Prahy ve třetím kvartále blížil k hranici 2,3 milionu. Nejvyšší měsíční návštěvnost za sledovaných 10 let připadla na srpen 2019, kdy Prahu navštívilo více než 800 tisíc turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.

U rezidentů v návštěvnosti Prahy v období 2012 až 2019 vedl poslední kvartál roku, nejčastěji se nejoblíbenějším měsícem stal listopad, který obhájil prvenství hned pětkrát za sebou. Obecně platí, že ve shodě se zahraničními návštěvníky si rezidenti pro cestu do Prahy řidčeji vybírají leden a únor, ale na rozdíl od cizinců mají méně oblíbené i měsíce červenec a srpen.
Atypicky se hosté-rezidenti chovali v období pandemie Covid-19, kdy existovala různá omezení spojená s cestováním do zahraničí. Češi se v letech 2020-2021 mnohem více zdržovali na území České republiky a více jezdili i do Prahy a to i v letních měsících. V srpnu 2021 se ubytovalo v pražských hromadných ubytovacích zařízeních více než 149 tisíc návštěvníků z ostatních krajů České republiky, což je nejvyšší měsíční hodnota v desetileté historii. Celkově byla návštěvnost Prahy od července až do října 2021 ze strany rezidentů rekordní.

Obrázek 3: Celková návštěvnost Prahy v období 2012-2021 podle měsíců

 

Skladba hostů

Při ohlédnutí do let 2000-2011 je patrné, že tehdy figurovaly mezi zeměmi Top 10 převážně evropské země. Podíl evropských zemí na celkové návštěvnosti ze zahraničí překračoval po většinu tohoto období 80 %. Hlavním zdrojovým trhem bylo po celé období Německo, následované Velkou Británií a Itálií. V Top 10 figurovaly i Španělsko či Francie, v některých letech i Nizozemí a Dánsko. Již v této době postupně narůstal význam Ruska. Z mimoevropských zemí byly nejvýznamnější USA. Mezi zeměmi, z kterých přijíždělo nejvíc hostů, se objevovaly i Japonsko a Izrael.

Od roku 2012 došlo k postupným výrazným změnám ve skladbě návštěvníků Prahy. Stěžejní místo v evidenci počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení v letech 2012-2019 pořád zaujímaly s velkým náskokem evropské země, ale stále více se prosazovaly i asijské státy. Podíl evropských zemí na celkové návštěvnosti ze zahraničí postupně poklesl ze 76,3 % v roce 2012 na 68,2 % v roce 2019, a to i přesto, že Evropanů mezi návštěvníky Prahy po celé období přibývalo. Jelikož však hostů z Asie přibývalo výraznějším tempem, narostl i jejich podíl na celkové návštěvnosti ze zahraničí z 10,7 % v roce 2012 na 18,6 % v roce 2019.
Mezi 8 a 9 % kolísal po celé období podíl Severní Ameriky.

Obrázek 4: Podíl jednotlivých regionů na celkové návštěvnosti Prahy ze zahraničí v letech 2012-2021

Praha má mezi významnými zdrojovými trhy své stálice, kam patří zejména Německo, Rusko, USA, Velká Británie, Itálie, Francie, Polsko, Slovensko, Španělsko či Izrael.
Nově začaly zasahovat v období 2012-2019 do žebříčku Top zemí Čína a Jižní Korea.

Německo představuje pro Prahu nejsilnější zdrojový trh. Tato země si udržela po celé desetiletí s velkým náskokem první místo z hlediska počtu hostů a kromě období 2012-2014, kdy do Prahy přijíždělo extrémní množství turistů z Ruska, i z hlediska počtu přenocování. Podíl Němců na celkovém počtu návštěvníků ze zahraničí ubytovaných v pražských hromadných ubytovacích zařízeních kolísal v období 2012-2019 mezi 13,2 % a 14,5 %, podíl na celkovém počtu přenocování zahraničních návštěvníků se pohyboval mezi 12,1 % a 13,7 %. Svého maxima dosahovala návštěvnost Prahy ze strany Němců během let 2017-2019, kdy jich každoročně přicestovalo více než 900 tisíc. Počet přenocování německých hostů překročil v letech 2016-2019 každým rokem hranici dvou milionů.
V období zasaženém pandemií Covid-19 - tzn. 2020-2021 sice klesla návštěvnost z Německa přibližně na třetinu, ale představovala podíl na návštěvnosti ze zahraničí překračující 21 %.

U hostů z Ruska jsou patrné velké výkyvy. Návštěvnost z Ruska narůstala do roku 2013 velice strmým tempem. V roce 2014 došlo v důsledku rusko-ukrajinské krize a propadu kurzu rublu k citelnému poklesu počtu hostů o téměř 70 tisíc (-12,7 %) a počtu jejich přenocování o více než 353 tisíc (-15,8 %). Tento trend pokračoval ještě citelněji v roce 2015, kdy ruských návštěvníků české metropole ubylo meziročně 37,6 % (téměř 180 tisíc) a jejich přenocování takřka 40 % (750 tisíc noclehů). Pozitivní obrat v návštěvnosti nastal v roce 2017 (meziroční nárůst počtu hostů o 38,6 % a počtu přenocování o 47 %) a vydržel až do nástupu pandemie Covid-19.
Pro Rusko byla vždy typická silně nadprůměrná délka pobytu, která v období 2012-2014 přesahovala v průměru 4 noci, v období 2015 až 2020 se pohybovala mezi 3,5 a 3,9 noci. Proto i v letech, kdy počet hostů z Ruska postačoval jen na 4. – 5. místo v celkovém pořadí zemí, z hlediska počtu přenocování se Rusko až do roku 2020 udrželo obvykle na 2. pozici. Rekordní byl rok 2013, kdy přijelo do Prahy více než 540 tisíc Rusů, kteří zde realizovali více než 2,2 mil. přenocování.
V době pandemie Covid-19 se Ruskoroce 2021 propadlo až do třetí desítky z hlediska počtu hostů i počtu přenocování. Rusů přijelo během celého roku pouze necelých 14 tisíc.
Rusové obecně preferují na rozdíl od většiny ostatních zahraničních turistů pro návštěvu Prahy měsíce prosinec a leden, oblíbený je i květen.
 

Obrázek 5: Počet přenocování z významných zdrojových zemí v letech 2012-2021

USA vykazovaly v letech 2012-2019 stabilní podíly na celkové návštěvnosti Prahy ze zahraničí mezi 6,8 % a 7,9 % a podíly na celkovém počtu přenocování zahraničních hostů mezi 6,4 % a 7,7 %. Nejčastěji se USA umístily z hlediska počtu hostů na 2. místě a z hlediska počtu přenocování na třetím. Nejvyšších hodnot dosáhla návštěvnost z USA v roce 2019, kdy bylo evidováno téměř 512 tisíc amerických hostů Prahy a více než 1,2 milionu jejich přenocování.roce 2021 z mimoevropských zemí právě příjezdy z USA nejvíce ovlivnily statistiku zahraničních hostů.

Podobně významnou složku v návštěvnosti Prahy reprezentují turisté z Velké Británie, kteří se podíleli na celkové návštěvnosti ze zahraničí i celkovém počtu přenocování hostů ze zahraničí v letech 2012-2019 v průměru 6,4 %.

V době celkového úpadku cestování 2020-2021 významně narostl z hlediska příjezdového cestovního ruchu pro Prahu význam našich sousedních zemí – Polska a Slovenska.

Asijské země představovaly až do nástupu pandemie Covid-19 výrazně se rozvíjející trhy, které v letech 2014 až 2016 alespoň částečně kompenzovaly úbytky hostů ze strany Ruska a Ukrajiny. Vzhledem k obecně krátké době pobytu ale asijští hosté nemohli v kategorii počtu přenocování Rusko nahradit. V době rozmachu asijských cest do Evropy postupně přibývalo pravidelných leteckých spojení mezi Prahou a Čínou a Prahou a Jižní Koreou. Při porovnání pouze těch zemí, které ČSÚ eviduje samostatně, se Čína mezi zeměmi Top 10 z hlediska počtu hostů poprvé objevila v roce 2013, Jižní Korea v roce 2015. Na celkové návštěvnosti z Asie se Číňané a Korejci podíleli v letech 2014-2018 v rozmezí 41 až 50 %. V Praze zůstávali vždy pouze krátkou dobu (obvykle 1,7 a 1,8 noci), protože často při jedné návštěvě Evropy kombinují větší množství zemí. Z asijských států je z pohledu délky přenocování zajímavý Izrael, pro jehož hosty je typická naopak nadprůměrná délka pobytu v české metropoli (po celé období 3,1 – 3,3 noci).

 

ČSÚ sleduje údaje o počtu hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních.

Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.

 

Údaje o cestovním ruchu lze nalézt ve VDB:

Statistiky VDB (czso.cz)

Nebo ve formátu otevřených dat na:

https://www.czso.cz/csu/czso/hoste-a-prenocovani-v-hromadnych-ubytovacich-zarizenich-podle-zemi

 

Kontakt:

Martina Kuřitková

Oddělení informačních služeb

Tel.: 274 054 163

E-mail: martina.kuritkova@czso.cz

 


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Cestování:

Čt   0:00  Odstartoval 14. ročník výstavy Má vlast cestami proměn Královéhradecký (kr-kralovehradecky.cz)
St 10:16  Informace pro poutníky do Říma mzv.cz (MZv ČR)
Út 12:18  Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu rostou Tisková zpráva (Tisková zpráva)
Po 18:40  EasyJet znižuje počet letov X-Trade Brokers (XTB)








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688