Koruna v minulém týdnu mírně posilovala v očekávání jestřábí ČNB

Koruna v minulém týdnu posilovala na úroveň ze začátku dubna, tudíž do blízkosti předválečných hodnot. Ke zhruba 0,5% posílení pomohla i nad očekávání vysoká dynamika cen u tuzemských výrobců. Vývoj zde totiž představuje riziko pro budoucí spotřebitelskou inflaci, byť je otázkou, nakolik mohou výrobci další navyšování cen přenášet na zákazníky, jejichž klesající kupní síla snižuje ochotu další zdražování akceptovat. Nic to nemění na tom, že vyšší ceny ve výrobě představují poslední tuzemskou cenovou indicii před zasedáním ČNB, a pro tu půjde spíše o signál pro více jestřábí přístup. S navyšováním sazeb se počítá, otázkou zůstává o kolik. V minulém týdnu další navyšování sazeb nevyloučil člen bankovní rady Tomáš Holub, ani guvernér Jiří Rusnok. Druhý jmenovaný ale opět naznačil, že se kloní spíše k méně razantnímu ladění a delšímu setrvání na těchto úrovních. S poklesem sazeb v rámci letošního roku nepočítá, což je v souladu s naší prognózou. Trh ovšem očekává, že v bankovní radě převládne jestřábí křídlo a repo sazba se dostane nad 6 %. Skrze FRA sazby došlo během uplynulého týdne k pomalému přecenění o další „hike“ vzhůru, což by představovalo růst repo sazby až na 6,25 %.

Bližší indicie přinese především začátek tohoto týdne, jelikož členům bankovní rady začíná mediální karanténa až ve čtvrtek. Do té doby budou pravděpodobně trh předpřipravovat na rozhodnutí, které příští týden doručí. Tyto komentáře mají potenciál výrazněji ovlivňovat kurz koruny, vzhledem k vysokým očekáváním trhu by překvapit mohl spíše více holubičí tón některého z pětice jestřábů, kteří na posledních zasedání hlasovali pro vyšší sazby. Ve prospěch koruny by naopak mohl hrát náznak obnovy diskuze ohledně využití devizových intervencí pro ovlivňování cenové hladiny. Vzhledem k tomu, že téma prozatím utichlo i u guvernéra Rusnoka, který patřil k zastáncům, ale není tento krok příliš pravděpodobný. V neposlední řadě pak může budoucí rozhodnutí ovlivnit i výsledek českého HDP za první kvartál (29.4.), kdy by překvapení ve směru horšího výsledku nahrávalo méně restriktivní měnové politice. My ale očekáváme ještě poměrně dobrý výsledek v podobě mezikvartálního přírůstku o 0,4 %. Výsledky HDP budou dorážet i z blízkého okolí, spolu s prvními čísly o dubnové inflaci v zemích eurozóny. Růst cen by v EU19 mohl z meziročního pohledu konečně stagnovat, jádrová inflace ale i nadále poroste. Trh tak bude vyhlížet i náznaky ECB ohledně možného prvního navýšení sazeb již na červencovém zasedání.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář