Dárci z kryptosvěta podpořili Ukrajinu takřka 1,394 mld. korun

Ilustrační obrázek | zdroj 123fr.com

Financování válečného konfliktu

Válka je drahá. Spojené státy utratily za válku v Iráku od roku 2003 do roku 2010 v přepočtu na dnešní ceny zhruba 1,1 bilionu dolarů, zatímco válka o Falklandy stála Spojené království ekvivalent asi 2,5 miliardy liber (3,31 miliardy dolarů). Financování takového sporu je proto v každém konfliktu důležitou součástí samotného boje, podobně jako dělostřelectvo nebo pohonné hmoty. Břemeno financování tradičně leží na vládách, které proto nejčastěji vydávají válečné dluhopisy, aby tyto náklady pokryly. Ukrajina tak v současné době vydává válečné dluhopisy v hodnotě 270 mil. dolarů. Ale není to jediná cesta, kterou se Ukrajina vydala, aby sehnala na svou obranu nějaké finance.

Pár dní po ruské invazi na Ukrajinu tamní místopředseda vlády, Mychajlo Fjodorov, prostřednictvím twitteru vyzval všechny příznivce kryptoměn, aby projevili solidaritu s Ukrajinou a přispěli na ni kryptoměnami. Reakce na sebe nenechalo dlouho čekat. Ke konci minulého týdne uživatelé přispěli na pomoc Ukrajině takřka 60 mil. dolarů (59,2 mil. USD; 1,394 bil. korun). Sice to není tak velká částka v porovnání s válečnými dluhopisy, ale stále to celkem velmi významná podpora. Tím, že se ukrajinská vláda obrátila přímo na lidi ve světě, dokázala rychle získat finance bez potřeby finančních zprostředkovatelů. Ukazuje to, že jednotlivci společně mají na globální scéně vliv podobný státu. Pro zajímavost, Česká republika zatím pomohla Ukrajině souhrnnou částkou 960 mil. korun a další 1,5 mld. korun má vyčleněnou na humanitární pomoc na území ČR.

Výhody vs. rizika

Jak už to ale u kryptoměn bývá, přinášejí stejnou měrou výhody i rizika. Mají také potenciál pomoci Rusům vyhnout se krachujícímu rublu. Mychajlo Fedorov na Twitteru požádal, aby „všechny hlavní kryptoburzy zablokovaly adresy ruských uživatelů. Je zásadní zmrazit nejen adresy spojené s ruskými a běloruskými politiky, ale také sabotovat běžné uživatele“. Kryptokomunita s tím však tak úplně nesouhlasila. Changpeng Zhao, zakladatel přední burzy Binance, uvedl, že kryptoburzám nepřísluší omezovat ruské aktivity obecně. Na druhou stranu ale zdůraznil, že jeho burza nedovoluje využívat své služby žádnému ze stovek bohatých ruských osob, které jsou na západních sankčních seznamech.

Vzhledem ke krokům ruské vlády, která omezila Rusům vyvážet ze země deviza v hodnotě převyšující ekvivalent 10.000 dolarů, se nyní mnozí z nich snaží tento zákaz obejít právě pomocí kryptoměn. Zřejmě i proto se v Rusku za poslední dny zvýšila poptávka po VPN, které pomáhají uživatelům zůstat v anonymitě při používání veřejných sítí. Zároveň to byla nejspíš právě tato poptávka po kryptoměnách, která pomohla v minulém týdnu k růstu bitcoinu.

Větší problém

Leckoho napadne myšlenka, že by Rusko díky velké základně těžebních farem mohla zkusit obejít západní sankce právě prostřednictvím kryptosvěta. Nicméně tato myšlenka je spíše lichá. Ruský trh není dostatečně připraven na hromadné přijetí krypta. Potřebné vybavení chybí jak v bankách, tak na úřadech, navíc by bylo potřeba masivně mezi obyvatele rozšířit tzv. kryptopeněženky. Což si lze v rámci uvalených sankcí jen stěží představit. Také kroky tamní vládnoucí garnitury, kdy zakazují jednotlivcům vyvážet deviza, investorům platit v cizích měnách a splácet momentálně ruský státní dluh, svědčí o aktuální prozatimní bezvýchodné situaci. Taková nepřipravenost trhu by tak jen akcelerovala dnes již v podstatě krachující ruský trh. Smysl by pak nedával ani plánovaný krok Ruska, o kterém informovala běloruská nezávislá televize Nexta, a to, že nejpozději do konce týdne se musejí všechny tamní servery a domény přesunout do svrchovaného ruského internetu. Koncem týdne tak lze zřejmě očekávat další menší zemětřesení na poli kryptoměn.

Na druhou stranu je možné, že pozitiva, která do této války vnáší kryptotrh, budou krokem k jeho širšímu přijetí a k tomu, aby svět přišel s harmonizovanou globální regulací, která je zřejmě nezbytná pro jeho plné rozšíření do hlavního proudu. Na druhou stranu je zřejmé, že již nyní je obtížné zabránit tomu, aby se kryptoměny alespoň v malé míře používaly k obcházení sankcí. Na závěr pak jedna zajímavost. Západní sankce, které vedou k devalvaci rublu, pomohly bitcoinu tuto měnu v celkové hodnotě zastínit. Bitcoin je aktuálně 14. nejhodnotnější měnou na světě, což je aktuálně o 11 míst lepší umístění než v případě rublu. Ethereum pak zaostává za ruským rublem už jen o 6 míst (31. místo).