Tři scénáře pro ekonomiku v době, kdy Rusko útočí na Ukrajinu

Ruský útok na Ukrajinu má potenciálně dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku. Bloomberg přináší tři scénáře - od optimistického scénáře omezeného útoku soustředěného ve východních provinciích, přes plnohodnotnou invazi s odvetnými sankcemi až po zastavení dodávek plynu do Evropy. Pro Evropu a USA by vyšší ceny energií přilily olej do inflačního ohně, byly by špatně načasované a nevítané, ale ne katastrofální, pokud se nezastaví dodávky ropy a plynu.

První scénář: Velké údery, omezená invaze

Rusko zahájilo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině, ale její rozsah není jasný. Prezident Vladimir Putin říká, že Rusko neplánuje zemi „okupovat“. Separatisté ve východní oblasti Donbasu útočí podél linie kontaktu s ukrajinskými silami. V optimistickém scénáři se ruské letecké bombardování po celé Ukrajině omezí jen na vojenské cíle a pozemní síly na provincie Doněck a Luhansk.

Západ při takovém scénáři odpoví tvrdšími sankcemi na bankovnictví a obchod poté, co začátkem tohoto týdne oznámil velmi mírná opatření. Ale pravděpodobně se zdrží extrémnějších opatření, jakým by bylo odříznutí Ruska od platebního systému Swift.

Ruské finanční trhy se již otřásají. Restrikce na velké banky by způsobily větší škody, což by centrální banku donutilo přijmout další opatření k obnovení stability. Očekáváme další zvyšování sazeb zaměřené na odvrácení finanční krize a omezení nevyhnutelného nárůstu inflace. Obchodní sankce mohou prodloužit tento dopad a zvýšit riziko recese. Přetrvávající sankce, vysoké úrokové sazby a problémové dodavatelské řetězce by omezily vyhlídky na rychlé zotavení.

Pro Evropu by byly hlavním kamenem úrazu vyšší náklady na energii. Ceny futures ukazují, že ceny plynu vyskočily na téměř 110 eur/MWh z přibližně 80 na začátku měsíce a ropa by přesáhla 100 dolarů za barel. Pokud by se držely na těchto hodnotách, mohlo by to do konce roku ponechat inflaci blízko 3 %. Recese v Rusku a omezení dodávek v důsledku sankcí by pro východní Evropu znamenalo mírně negativní dopady. Přesto by se dalo recesi eurozóny předejít a Evropská centrální banka bude tak dále vyhlížet zvýšení sazeb v prosinci.

USA jako čistý vývozce energií by mohly dodávat více zemního plynu do Evropy, což by ale omezilo dodávky americkým spotřebitelům. Celkový index spotřebitelských cen tak může i zde v únoru meziročně překročit 8 % a na konci roku 2022 se blížit 5 % ve srovnání s konsensem trhu 3,3 %. Fed projde dočasným šokem, ale bez dopadu na plány březnového zvyšování sazeb i ta nadcházející zvýšení v průběhu roku.

Druhý scénář: Rozsáhlá invaze, menší energetický dopad

Putin pociťuje hlubokou křivdu ohledně suverenity Ukrajiny. Pokud Rusko zahájí pozemní útoky na ukrajinská města mimo oblast Donbasu, očekáváme, že sankce budou ještě přísnější – a hrozí narušení toku komodit. Pro Rusko by tak byl run na aktiva pravděpodobně intenzivnější, pokles rublu větší, prudký nárůst inflace vyšší a narušení obchodu ještě větší. Cenou za Putinovy expanzivní ambice může být směřování Ruska do recese.

Významné množství plynu směřujícího do Evropy z Ruska putuje přes Ukrajinu. S přesměrováním toků a vyčerpání rezerv by Evropa byla schopna výpadek ustát, pokud by bylo přerušení krátkodobé. I tak by vyšší ceny energií měly výrazný vliv. Trvalý návrat cen plynu na 180 eur/MWh (úroveň zaznamenanou v prosinci) by mohl do konce roku ponechat inflaci v eurozóně až na 4 % v závislosti na tom, co se stane s ropou. To by dále dopadlo na utažení reálných příjmů. Spolu se zhoršujícím se sentimentem je mírná recese pravděpodobná. Tím, že by ECB dala větší váhu na rizika ohrožující růst než na dočasné šoky na cenách energií, by mohlo dojít k prvnímu zvýšení sazeb až v roce 2023.



Pokud jde o USA, kombinovaný dopad vysoké inflace, rostoucích ceny energií, a slabšího růstu v důsledku utaženějších finančních podmínek a negativního efektu přelévání ze zahraničí by znamenalo pro Fed konflikt. Ve scénáři, kdy ceny ropy dále porostou až na 120 USD za barel, by se celkový index spotřebitelských cen mohl v březnu dotknout 9 % a na konci roku by se mohl blížit 6 %. Přísnější finanční podmínky a slabší vývoz do Evropy, která by mohla být zasažena recesí, by dále snižovalo růst. Za předpokladu, že očekávání zůstanou ukotvená, očekávali bychom, že Fed prohlédne dočasný cenový šok a zaměří se spíše na rizika pro růst. To by sice neovlivnilo březnové zvýšení sazeb, ale mohlo by to znamenat pomalejší tempo zvyšování sazeb ve druhé polovině roku.

Scénář 3: Odpojení plynu

Při rozsáhlé invazi a maximálních sankcích ze strany USA a Evropy by Rusko mohlo zastavit tok plynu do Evropy. Pokles příjmů z exportu by zesílil šok z klesajících cen aktiv, slabšího rublu a vyšší inflace. Recese by byla pravděpodobně hlubší a oživení pomalejší, než kdyby tato surovina proudila dál.

Vzhledem k nízké pravděpodobnosti není úplné zastavení ruských dodávek plynu zohledněné v žádném ze scénářů pro evropskou energetickou bezpečnost. ECB přesto odhaduje, že 10% šok by mohl snížit HDP eurozóny o 0,7 %. Vzhledem k tomu, že více než 40 % evropského plynu pochází z Ruska, znamenalo by zčtyřnásobení tohoto šoku pokles o téměř 3 %. Když vezmeme v úvahu dopad na sentiment, je možné si představit i větší dopad. Eurozóna by směřovala do recese, zvyšování sazeb ECB by bylo odloženo.

V USA, stejně jako ve druhém scénáři, by si Fed musel vybrat mezi obavami z prudce rostoucích cen energií, které potlačí inflaci dále nahoru, a obavami z rizik růstu. Předseda Fedu Jerome Powell a jeho tým budou opět pravděpodobně věnovat větší pozornost spíše rizikům růstu. Noční můrou měnové politiky by bylo, kdyby se inflační očekávání neukotvila, což by vyžadovalo agresivní zpřísnění i za cenu dopadu na růst ekonomiky.

Ve skutečnosti bude výsledek pravděpodobně chaotičtější než tyto stylizované scénáře. Přesto, tváří v tvář nejistotě, pomáhají naznačit, co je v sázce pro světovou ekonomiku.

Zdroj: Bloomberg