Export (export.cz)
Ze světa  |  17.02.2022 15:31:54

Tlak na liberalizaci výroby alkoholu v Thajsku je šancí pro české vývozce

Thajsko je jedním z největších konzumentů a výrobců alkoholu v Asii, ale bohužel zatím bez výraznějšího úspěchu českých dodavatelů technologických zařízení. Naději na změnu dává poptávka po řemeslných pivech a vlna tlaku na liberalizaci výroby piva a lihovin.

Ilustrační foto Shutterstock

Domácímu trhu s alkoholem dominuje několik málo hráčů, v případě produkce piva pak dvě hlavní skupiny Boon Rawd (Singha, Leo) a Thai Bev (Chang). Sílí volání po liberalizaci především s cílem otevřít cestu pro místní malé a střední producenty. Tyto snahy vždy narazily na odpor silných hráčů, v poslední době se ale objevují signály, že zastánci liberalizace získávají podporu i na parlamentní půdě, a to dokonce napříč politickým spektrem. Dává to naději na otevření sektoru a vznik nových výrobců. Takový krok by samozřejmě byl dobrou zprávou a příležitostí i pro české výrobce a dodavatele technologických zařízení, především minipivovarů a destilačních zařízení. Ti se již mohou v regionu pochlubit řadou úspěchů, ale v Thajsku jim reference stále bohužel chybějí. Podobně jsou na tom ale i další přední výrobci, snad s výjimkou čínských.

Současná legislativa požaduje v případě velkých průmyslových pivovarů roční výstav o objemu alespoň 100 tisíc hl a minimální investici ve výši 10 mil. bahtů (asi 6,6 mil. ). Druhý požadavek přitom platí i pro restaurační minipivovary, navíc s podmínkou prodeje v místě. Minimální výstav je pak tisíc hl/rok.

Obliba řemeslných piv roste

Přes tyto ne zcela příznivé podmínky je na thajském trhu asi 80, podle některých zdrojů až 100 značek řemeslných piv. Některé z nich ale omezení obcházejí výrobou v jiných zemích a následným dovozem do Thajska. Zázemím pro tento model jsou například Kambodža, Vietnam nebo Tchaj-wan, přičemž země ASEAN mají komparativní výhodu díky dohodě o volném obchodu v rámci tohoto uskupení.

Zatímco tradiční výroba piva, hlavně ležáků v posledních letech nevykazovala výraznou dynamiku růstu, segment řemeslných piv naopak rostl 40-50 % tempem. Ovšem z minimálního základu. Z trhu o hodnotě asi 180 mld. bahtů (asi 120 mld. ) představovala „craftová“ piva jen 0,5-1 %. Tradiční ležákové značky hlavních výrobců pak 95 % a prémiové 4-5 %. Pro řemeslná piva a minipivovary hovoří i dobrá image domácích výrobků a vysoká spotřeba piva mimo domácnosti (skoro 40 %).

V případě výroby lihovin se hovoří až o 3 tisících výrobců, vesměs menších a komunitního typu. Obecně se volá po zjednodušení procedury povolování a udělování licencí, stejně jako o snížení minimální kapacity ze současných 30 tisíc litrů/rok a povinnosti mít technologie schopné dosáhnout hranice alkoholu v objemových procentech na úrovni 99,5 %.

Jedna provincie, jedno pivo

Liberalizační snahy zde byly již v minulosti, ačkoliv se tak výrazně do skutečného uvolnění nepromítly. Současná vlna je jiná v tom, že v její prospěch může nahrát pandemie koronaviru, respektive potřeba řešit její sociálně-ekonomické dopady. Ta nutí hledat cesty k posílení možností obnovy a hospodářského růstu i v zemědělských oblastech a na úrovni komunit. Právě rozvoj malých a středních podniků a odvětví, které využívají místní produkci a mají potenciál vytvářet příjmy, má být jednou z cest. V oblasti pivovarnictví – a podobně i výroby dalších alkoholických nápojů – by stimulem mohl být i opětovný návrat cestovního ruchu a domácí volání po programu OPOB (One Province, One Beer) jako „pivní“ podobě modelu OTOP (One Tambon, One Product), jehož prostřednictvím vláda podporuje a propaguje výrobce na úrovni místních samospráv.

Jakkoliv cesta k otevření thajského trhu ještě není u konce, objevuje se zde potenciál, na jehož rozvoji lze začít pracovat již nyní. Kromě tradičních kanálů s využitím služeb Velvyslanectví ČR nebo kanceláře CzechTrade v Bangkoku se nově nabízí i projekt PROPEA využívající služeb konzultantské společnosti Czech Business Center. Výhledově lze zvážit i účast na veletrhu THAIFEX-Anuga Asia, který v Thajsku platí za referenční.

Marek Libřický, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Bangkoku


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688