Nové trendy v péči o veřejná prostranství v New Yorku otevírají možnosti i pro české firmy

24.01.2022 / 17:40 | Aktualizováno: 24.01.2022 / 18:06

Pandemie COVID-19 otevřela v New Yorku debatu o přístupu k veřejným prostranstvím. Během uplynulých téměř dvou let se řada aktivit přesunula do veřejného prostoru, který se tak stal klíčovým pro konání komunitních aktivit, setkávání a stravování. Snaha o nový pohled na veřejná prostranství a popularita evropského designu tak otevírá nové možnosti i pro české firmy, které nabízí vysoce kvalitní městský mobiliář.

Správa veřejných prostranství spadá pod město New York, ale vzhledem k poměrně velké decentralizaci se nabízí také možnosti navázat spolupráci se soukromými developery v rámci tzv. vnějších prostor v soukromém vlastnictví.

Město New York spustilo na začátku pandemie v březnu 2020 dva programy, aby snížilo nápor na přeplněné parky a umožnilo lidem potkávat se venku. Jedná se o programy „Otevřené ulice“ a „Otevřené restaurace“. Otevřené ulice fungují jako pravidelné uzávěry ulic pro automobilovou dopravu (web: NYC DOT - Open Streets). Tento program se stal velmi populární a neustále se rozšiřuje (plánuje se až 160 km ulic). Otevřené restaurace pak umožnily během pandemie zábor venkovních prostor (včetně parkovacích stání v samotných ulicích před restauracemi).

Město New York je správcem veřejných parků a vypisuje na svých webových stránkách seznam aktuálních zakázek (Capital Project Tracker : NYC Parks (nycgovparks.org), Odbor dopravy města New York pak spravuje městský mobiliář. Zajímavostí je, že současný městský mobiliář (autobusové zastávky, novinové stánky či stojany pro parkování kol) dodává městu španělská firma Cemuza.

Úspěšným příkladem proměny veřejného prostranství je i slavné Times Square. Jedna z nejrušnějších tepen na světě, ale také symbol všudypřítomné automobilové dopravy prošla dramatickou proměnou a dnes je oblíbeným prostorem pro chodce. Za současnou proměnou stojí slavné norské studio Snohetta.

Další kategorií veřejných prostranství, která nabízí možnosti pro české firmy, jsou tzv. veřejné prostory v soukromém vlastnictví (Privately Owned Public Spaces, známé pod zkratkou POPS). Jedná se o prostory, které jsou určené veřejnosti, ale jsou provozovány soukromými majiteli výměnou za poskytnutí dodatečné podlahové plochy při výstavbě mrakodrapů. V New Yorku je téměř 600 těchto prostor a vyplývají z územních předpisů města.

Příkladem této úpravy veřejných prostor je například nedávné otevření jednoho z nejmodernějších mrakodrapů na Manhattanu - One Vandebilt. Ten se nachází vedle slavného vlakového nádraží Grand Central. Developer SL Green, největší majitel a pronajímatel kancelářských budov na Manhattanu, se v rámci výstavby mrakodrapu zavázal zrekonstruovat i přilehlé veřejné prostory v okolí One Vandebilt v hodnotě 220 mil. USD. Jednalo se nejen o bezprostřední okolí, ale také o modernizaci veřejných prostor v rámci Grand Central (vylepšení chodeb, nástupišť a další infrastruktury).

Popularita evropského designu v New Yorku a probíhající živá diskuse kvalitnějším využití veřejných prostranství během pandemie je příležitostí i pro české firmy. Některé z nich – jako například společnost mmcité (New York | mmcité (mmcite.com) – již newyorský trh znají a úspěšně se v něm prosazují. Pro další ale může být zajímavou příležitostí.

Krize může skutečně přispět k většímu zaměření měst na environmentální rozvoj. Například ke zkvalitňování zelených ploch a s tím spojenou adaptaci na změnu klimatu, zelené střechy, produkční zemědělství v centru a hospodaření s dešťovou vodou. Město bude bojovat s tlakem na individuální dopravu a další individuální aktivity. Může tak využít tento potenciál např. při rozvoji cyklodopravy.

Veřejná prostranství se navíc stala klíčovým prostorem, kde se začínají obnovovat komunitní aktivity, setkávání, schůzování a stravování. Město tedy může využít tohoto potenciálu a veřejná prostranství nadále kultivovat. Obecně bude úkolem Prahy vytvářet vitální prostředí. Tedy takové, které nabízí služby, práci, bydlení i rekreaci na jednom místě nebo velmi blízko sebe. Nové čtvrtě jako Smíchov City nebo Bubny-Zátory se bez těchto funkcí už neobejdou.

„Otevřené ulice“

New York experimentuje s takzvanými otevřenými ulicemi, které mají zmírnit nápor lidí na přelidněné parky. Aktuálně takto funguje už 64 kilometrů ulic, kde se od osmi ráno do osmi večer zavírají silnice pro automobily. V budoucnu chce New York takto „otevřít“ až 160 kilometrů ulic. Podobné projekty už spustily desítky dalších měst včetně Aucklandu, Mexico City nebo Quito v Ekvádoru.

Pandemie ukázal potřebu používat ulice pro public space, automobilová doprava – dominanntní s pandemií mírně ústupu –

Využití ulic New York City pro něco jiného, než je dopravní tepna pro auta, není nový koncept. V posledních desetiletích se ulice proměnily ve veřejná prostranství z různých důvodů, od vytvoření venkovních sedadel na Times Square až po vybudování chráněných cyklostezek. Během pandemie se restaurace v New Yorku změnily na ulice, chodníky a obrubníky, aby přinesly bezpečné stolování venku. Je jasné, že ulice New York City (a další venkovní prostory, jako jsou chodníky, obrubníky a další náměstí) mohou sloužit mnoha veřejným potřebám a budou tomu tak i nadále. Zásadní role veřejného prostoru nebyla patrnější. Kritická otázka nyní zní, jak by to mělo být řízeno? V tomto zvláštním rozhovoru New York University a The Century Foundation zkoumají využití veřejných prostor.